Český rozhlas se uchází o povolení vysílat v systému T-DAB, a to současné, ale i nové rozhlasové programy určené pro digitální vysílání. V první tzv. pilotní fázi by Český rozhlas mohl hrát i roli operátora. České radiokomunikace už v minulosti experimentálně v systému T-DAB vysílaly, ale po zkušenostech s protahujících se experimentů v systému DVB-T už nikdo z českých operátorů nehodlá sám dlouhodobě financovat experimentální vysílání v T-DAB.

Český rozhlas má nárok na vysílání ve třetím pásmu podle nového znění Zákona o ČRo. V současné době Český rozhlas očekává vyjádření Českého telekomunikačního úřadu a Rady pro rozhlasové a televizní vysílaní. Oba orgány nyní posuzují a vzájemně konzultují jeho žádost o provozování rozhlasového digitálního multiplexu zatím pro oblast Prahy a okolí. Ten by měl nalézt své místo ve třetím televizním pásmu a podle studie provedené společností Testcom může disponovat pokrytím srovnatelným s dosahem tzv. ženevských VKV kmitočtů z vysílače na Žižkově. Podle ředitele ČRo 1 - Radiožurnálu Alexandra Píchy je umístění experimentálního vysílání do Prahy a okolí nejúčelnější. "Praha leží uprostřed republiky, takže hrozí nejmenší kolize s vysíláním ve třetím pásmu v zahraničí," vysvětluje Pícha. "V hlavním městě navíc můžeme pokrýt nejvíce lidí signálem z jednoho vysílače, v Praze je také největší koupěschopnost a největší ochota obyvatel investovat do nákupu technických novinek. Jakmile se podaří rozjet T-DAB v Praze, počítáme samozřejmě s co možná nejrychlejším digitálním rozhlasovým vysíláním v celé republice, podobně jako třeba v sousedním Německu," dodává.

Podle Píchy je pro tvorbu a distribuci vysílání T-DAB efektivní, aby Český rozhlas skládal datový tok na multiplexeru přímo v budově ČRo na pražských Vinohradech. V pilotním projektu a o to víc ani v později ve standardním vysílání nechce Český rozhlas přímo provozovat vysílače. Provozovatelem technického zařízení se stane telekomunikační společnost, kterou ČRo zvolí ve výběrovém řízení podle zákona o veřejných zakázkách.


Proč právě T-DAB?

V současné době jsou stávající "analogové" stanice součástí digitálního experimentu v multiplexu Českých radiokomunikací a Czech Digital Group. Experiment probíhá v systému DVB-T, který je primárně určen pro přenos vysílání televizních stanic, a proto v něm pro rozhlasové vysílání zbývá jen minimum datového prostoru. Pokud by se však Rozhlasu podařilo projekt se systémem T-DAB prosadit, získal by tak místo pro osm až dvanáct stanic. Digitálně by tak mohly vysílat nejen stávající programy, své místo by v novém multiplexu nalezly i nové programy: Rádio Česko, D-dur, populárně vědecký program Leonardo nebo plánovaná stanice pro mladé ČRo 4. Český rozhlas však projektuje i vysílání úzce formátovaných stanic, které by byly skládány z pořadů všech stanic ČRo. "Tímto tzv. balíčkovým systémem vytváří většinu programů pro T-DAB Dánský rozhlas, který je dnes nejúspěšnějším lídrem digitálního rozhlasového vysílání v kontinentální Evropě," vysvětluje Alexandr Pícha.

Tento tzv. balíčkový systém předpokládá, že stanice nebudou mít vlastní zaměstnance. Jejich program bude automaticky skládán z živého vysílání jiných stanic a nebo ho budou editoři sestavovat z nahraných pořadů uložených v audiosystému ČRo a Archívu ČRo. V Českém rozhlase se teď hovoří třeba o stanici s pracovním názvem Lidovka. Její program by se měl skládat z folklórní hudby, která se hraje na regionálních a celoplošných stanicích rozhlasu veřejné služby. Mezi nimi by měl počítačový systém Lidovky postupně přepínat. Celkem by tak posluchač slyšel kolem 10 hodin živého vysílání denně programů folklórní a dechové hudby.


Čekání na WorldDAB Forum

Dalším z důvodů pro rozjezd vysílání v T-DAB je také podzimní vrcholná mezinárodní konference členů sdružení WorldDAB Forum, která se poprvé bude konat v Praze. Pokud by se do začátku konference nepodařilo T-DAB experiment započít, dalo by se to v rámci organizace považovat za ostudu. V každé hostitelské zemi zatím alespoň experimentální vysílání digitálního rozhlasu probíhalo. To chápe také Český telekomunikační úřad, který je podle neoficiálních informací vůči záměru rádia veřejné služby vstřícný. Pokud by se do té doby nepodařilo zkoordinovat kmitočty pro pilotní projekt, chce mu přidělit alespoň povolení pro krátkodobé měsíční vysílání. Do podobně krátkého projektu by se však zřejmě zřejmě nevyplatilo investovat ani operátorům, ani ostatním vysilatelům. Otázkou také zůstává, zda se podaří přesvědčit potenciální posluchače, aby si kvůli měsíčnímu vysílání zakoupili DAB přijímač.


Zdroj: Tomáš Drahoňovský, www.rozhlas.cz/digital, 11.7.2005