Vysílání americké stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) je pro země bez svobody slova často jediným zdrojem objektivních informací. Nejinak tomu bylo i v případě bývalého Československa. Poté, co americký Kongres v roce 1994 rozhodl z důvodu úspor o přesunu stanice z německého Mnichova do Prahy, stalo se rádio i přes počáteční obavy její součástí.

Od zahájení provozu RFE/RL z někdejšího Federálního shromáždění uplyne ve čtvrtek deset let. Při stěhování hrály rozhodující roli finance a pro Prahu hovořily nižší provozní náklady. Po pádu komunismu v roce 1989 byl totiž rozpočet RFE/RL snížen o více než polovinu. Tehdejší americký prezident Bill Clinton přijal proto v červenci 1994 nabídku exprezidenta Václava Havla a české vlády na přemístění RFE/RL do Prahy.

Tato nabídka nebyla spojena s žádnými podmínkami, které by stanici omezovaly v tom, co a kam bude vysílat. Sídlem RFE/RL se za symbolické nájemné stala budova bývalého Federálního shromáždění v centru města. Zahájení vysílání z nového působiště 8. září 1995 předcházela stěhovací akce "kulový blesk", při níž od března do června 1995 nepřestalo rádio ani na minutu vysílat. Z bývalé parlamentní budovy RFE/RL poprvé zazněla v březnu 1995 a kruh se tak pomyslně uzavřel.

První zkušební vysílání Svobodné Evropy totiž směřovalo 4. července 1950 právě do Československa, a to z nákladního auta pohybujícího se kolem československých hranic. Každodenní vysílání pak stanice odstartovala 1. května 1951 již legendární větou "Volá hlas svobodného Československa". Návrhy na zrušení RFE/RL se ale v USA objevovaly už před pádem komunistických režimů. Byly v tom finanční důvody a také například úvahy o sloučení stanice s Hlasem Ameriky. Nakonec americký Senát v lednu 1994 rozhodl RFE/RL zachovat, ale značně omezit finance na provoz. České vysílání se od mateřské Svobodné Evropy oddělilo ještě před stěhováním. V únoru 1994 Výbor pro zahraniční vysílání USA rozhodl o vzniku nové neziskové organizace s názvem Rádio Svobodná Evropa (RSE), která začala v červenci 1994 vysílat z budovy Českého rozhlasu. RFE/RL v poslední době upřelo svou pozornost na země bývalé Jugoslávie či Sovětského svazu, ale za důležité považuje také země s muslimskou populací jako Irák, Írán a Afghánistán. Naopak v září 2002 bylo ukončeno české vysílání a v lednu 2004 pak vysílání bulharské, estonské, lotyšské, litevské a slovenské poté, co většina těchto zemí vstoupila do EU a NATO.

V současnosti RFE/RL vysílá do 19 zemí ve 28 jazycích včetně angličtiny. Po teroristických útocích na New York a Washington v září 2001 se začalo z bezpečnostních důvodů uvažovat o přemístění stanice dál od centra. Budova RFE/RL je od té doby také pod přísnější ostrahou. Letos koncem července bylo po delší době rozhodnuto, že nové sídlo rádia bude stát v Praze 10 na Hagiboru. Vedení stanice odhaduje, že celý proces výstavby a přesídlení by mohl trvat zhruba 2,5 roku. Celková plocha budovy dosáhne 22.000 metrů čtverečních.

Svobodná Evropa, respektive komise určená k jejímu vytvoření, byla založena v roce 1949 z iniciativy vlády USA stejně jako o dva roky později stanice Svoboda (RL), s níž se RFE v roce 1975 sloučila. RL se zaměřila pouze na Sovětský svaz (s výjimkou pobaltských států). Prostředky na provoz RFE/RL šly nejprve z rozpočtu Ústřední zpravodajské služby (CIA) a ze soukromých zdrojů, od roku 1971 ji financoval Kongres USA. Práce v rádiu vyžadovala od redaktorů značnou osobní statečnost.

Na československém vysílání Svobodné Evropy se během let podílela řada významných poúnorových emigrantů i osobností známých z Pražského jara. V současnosti pracuje v pražském sídle RFE/RL 540 lidí, z nichž Češi tvoří zhruba třetinu. Kromě českého hlavního města má stanice 23 poboček nebo studií, které se nacházejí přímo v cílových oblastech vysílání.


Zdroj: ČTK, Markéta Veselá, Česká média, (fr), 6.9.2005