V poslední době se v médiích objevilo nepřeberné množství informací o digitálním vysílání. Výrazným impulsem k tomu jistě bylo i zahájení regulérního komerčního provozu DVB-T , který zahájily České radiokomunikace – JTR Management 21. října letošního roku. Zmínka o této události se objevila prakticky ve všech elektronických médiích a printech, vždy doprovázena základními obecnými informacemi o všem, co digitální vysílání přináší. Některé neprofitní vzdělávací organizace v této fázi spouštějí nové webové stránky nebo speciální sekce se zaměřením na digitalizaci a k nim se přidávají také firmy přímo zainteresované na procesu digitalizace se svými převážně propagačně laděnými webovými PR stránkami.

Celý letošní podzim je navíc nabytý množstvím odborných setkání a diskuzních fór, většinou určených pro zainteresované zájemce. Po semináři v Senátu , přes tradiční říjnové Fórum DVB na INVEXU, se diskuze přenese kromě jiných akcí například i na setkání v rámci 7. výroční konference IIR v ČR nebo na mezinárodní mítink WorldDAB v Praze, uspořádaný na téma digitálního rozhlasového vysílání. Závěr „sezóny“ bude zřejmě patřit podzimnímu krumlovskému setkání, nyní se zaměřením na veřejnoprávní digitální vysílání.

O digitalizaci se tedy dozvídáme stále častěji a stále více. Předpokládám, že základní informace o digitálním vysílání nyní již zaregistroval snad téměř každý čtenář či divák. Někdy je k tomu ale třeba i jisté „oběti“. Příkladem může být půlnoční živý (!?) diskuzní pořad České televize Hyde Park (ČT2), který se těsně před půlnocí 1. listopadu zaměřil právě na digitální vysílání. Kromě zřejmě ojedinělých nespavců nebo skutečných zájemců, kteří si vyhledají záznam více než hodinového pořadu na webu, se tak jistě zajímavý a prospěšný pořad a informace nedostanou k širší divácké skupině. Možná že půlnoční čas se nakonec projevil i na obsahu a celkovém vyznění televizní diskuze.

Nelze si nepovšimnout nepříliš přirozené „euforie“ spojené se zahájením poměrně značně omezeného regulérního digitálního vysílání. Stejně tak v posledních dnech v této souvislosti možná až příliš často zaznívá nadbytečná snaha obhajovat například práci, pozici a kolektivní charakter rozhodování RRTV, i když výsledky příslušných rozhodnutí jsou zatím spíše ojedinělé a na většinu zásadních rozhodnutí se zatím čeká. Podobně , tzn. více než rok, se čekalo i na to, aby někteří zástupci státní správy v oblasti médií změnili svůj postoj a spolu s většinou Rady akceptovali technologickou neutralitu současných licencí pro vysílání. Právě díky tomu (a samozřejmě díky obchodním dohodám mimo sféru rozhodování regulačních institucí a i díky korektnímu a realistickému přístupu ČT) se mohlo v říjnu spustit digitální vysílání alespoň v síti „A“.

Zřejmě i proto a asi také pod dojmem mediálního ohlasu ke spuštění DVB-T v ČR se opět diskutuje o „nepotřebě“ nové legislativy (a samozřejmě jistě i kvůli průtahům jejího projednávání v zastupitelských orgánech…). Z pohledu nových žadatelů se možná ani není čemu divit, zejména když někteří z nich se cítí být tak blízko udělení licence na 12 + 12 let.

V každém případě je třeba uvítat každou příležitost k diskuzi na téma DVB a i všechny další a další informace – v této fázi především pak pro diváky. Noční pořad například přinesl alespoň některým „nespavcům“ poměrně dost konkrétních odpovědí na praktické divácké dotazy. A těch otázek i problémů bude samozřejmě přibývat.


ing. Zdeněk Duspiva, publicista, 2.11.2005