Na Slunci nastaly v noci na včerejšek zatím nejsilnější erupce, jaké kdy pozemské přístroje zaznamenaly. Jak velké byly a o kolik překonaly předchozí, je těžké říci, protože z provozu byly načas vyřazeny také přístroje, které činnost slunečních skvrn monitorují. Vědci budou muset zřejmě rozšířit dvacetistupňovou škálu, na které dosud erupce měřili.


Výbuchy plynů u povrchu Slunce se v posledních deseti dnech pohybovaly v rozmezí stupně X3 až X10. Včerejší exploze však podle expertů několikanásobně překonala dosavadní nejsilnější erupce z 2. dubna 2001 a z 16. srpna 1989, jimž byla přisouzena hodnota X20. NASA na své internetové stránce informuje, že podle snímků pořízených z jejích satelitů se plazma složená z vysoce nabitých částic vyřítila ze slunečního povrchu rychlostí 2300 kilometrů a zamířila do vesmíru. Ačkoli menší část z této plazmy zamířila také k Zemi, měli bychom dostat pouze lehký úder, jelikož zdroj erupcí je přímo na okraji Slunce, tak jak jej vidíme ze Země, uklidňoval své čtenáře americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku. Měl tím na mysli, že Země tentokrát vzhledem k výhodnější poloze nedostala ”přímý zásah”, takže následky erupce budou menší.

Přesnější údaje o rozsahu erupce bude možné získat až za několik dní, neboť přístroje na oběžných stanicích měřící sluneční aktivitu byly vyřazeny na 11 minut. Craig DeForest, solární fyzik na Southwest Research Institute v Texasu, však podle magazínu Space. com odhaduje, že na základě dosavadní stupnice měřící sílu radioaktivního záření by mohl být poslední výbuch klasifikován stupněm X40. Velké výboje pocházejí z oblasti slunečních skvrn označované 486, která vznikla na okraji Slunce následkem jeho rotace. Oblast je nyní nejaktivnějším regionem skvrn v dějinách vědeckého pozorování Slunce. Miliardy tun vysoce energetické plazmy mezitím směřují k Zemi.

”S magnetickým obalem Země by se měly střetnout ve čtvrtek (dnes) pozdě odpoledne nebo večer,” řekl včera Josef Bochníček z Geofyzikálního ústavu Akademie věd. Podle něj však střet nebude tak dramatický jako 28. října. ”Zvýšená geomagnetická aktivita bude trvat maximálně půl dne.”

Uvolněné částice budou zachycovány magnetickým polem a budou narážet na plyny v horních vrstvách atmosféry. V palebné linii se ocitnou i satelity, jejichž mikročipy by mohly být poškozeny proudem elektronů. Obyvatelé jižnějších oblastí se zase mohou těšit na další sérii jevů označovaných jako polární záře, která byla nedávno k vidění například v americkém Coloradu. Vedoucí týmu vědců z projektu SOHO (Solární heliosférická observatoř) pro britskou stanici BBC uvedl, že poslední týden vstoupí do dějin ”jako jedno z nejdramatičtějších období sluneční aktivity v moderní době”.

Dopad sluneční aktivity z posledních deseti dní je však zatím překvapivě malý. Byly poškozeny všehovšudy dva japonské satelity a Švédsko zaznamenalo výpadek proudu. Také došlo k poruchám v komunikaci při některých dálkových letech. Výzkumné ústavy a komunikační firmy stačily své satelity včas odstavit, v USA byl snížen výkon elektrické sítě, aby nedošlo k přetížení, a západní letecké společnosti zredukovaly kapacitu leteckého prostoru.


Zdroj: luh, MF Dnes, 6.11.2003