Jedno z vděčných témat současných článků je nadcházející možnost příjmu televizního digitálního pozemního příjmu, který by měl v budoucnu nahradit současné analogové televizní vysílání. Těší na něj fanoušci ve velkých městech, naděje si dělají prostí občané v zapadlých koutech naší republiky a chystá se na něj samozřejmě velká lobby, protože půjde o jednu z mála možností v blízké budoucnosti, jak vydělávat na něčem stejně jako na boomu mobilních telefonů. Celé to vypadá jako selanka spřátelených armád, ale pokud se mrkneme pod pokličku, vaří se to v hrnci vývoje hodně.

Pokud se podíváme na diskusní fóra, ta jsou zcela tímto problémem zahlcena a nadšenci se předhánějí v předhazování kladných faktorů a výhod s příjmem spojených. Někteří novináři cítí šance nové platformy a snaží se lobby někdy až nekriticky pomoci v tom, aby drobné překážky přešly spíše za obzor než aby se o nich diskutovalo a nakonec se s vaničkou nevylilo i dítě. Ano, je třeba říct, že jde o skutečně progresivní věc, která by při dobrém nastavení parametrů mohla přinést kvalitnější obraz na některé televizory našich domácností, ale na druhé straně je také jasně potřeba všem sdělit, že to rozhodně nebude zadarmo jako při stávajícím televizním příjmu terestricky vysílaných programů.

Celá problematika je nešťastně uváděna hlavně poslaneckou úvahou o zdražení televizních koncesionářských poplatků jen z toho důvodu, že hlavní veřejnoprávní televize neumí být nízkonákladová jako její souputnice s licencí, ale je třeba, aby na její přezaměstnanost televizní divák tučně zaplatil. A protože ani v návrhu samotném stejně není jasno, ve které státní stupě se vybrané peníze ztratí, je klidně možné, že se pro ještě větší jejich neprůhlednost sice dočkáme třeba až naprosto nečekaného zrušení koncesionářského poplatku, že se zavádí třeba daň z informaci a její poplatek bude prostě vyšší než doposud. Při prázdné státní pokladně se lehce může stát, že se k tomu připočte nějaká daň z internetu a třeba se k tomu přidá pár slov o veřejných knihovnách – a zdůvodnění na pořádné zvýšení poplatku je hotovo. A co za to obdrží běžný občan ? Rádoby dva pakety cca 8 programů asi na 20% území republiky ? A nebo že by někdo udělil „zkušebně“ licenci některému z provozovatelů třeba velké telekomunikační sítě, který má svůj stožár na každém kopci i nad malou vesnicí ? To asi těžko, to by konkurence nepřipustila – jedině že by každý z nich směl přenášet jeden programový balík.

Rozhodně nejde o dořešenou věc, i když jsme z mnoha stran strašeni, jak brzy bude analogové pozemní televizní vysílání vypnuto. Termíny, které kolem nás běhají, zatím mají k realitě daleko, protože prozatím u nás chybí to hlavní – divák. Pokud spočítáme ty, kteří se na výměnu televizorů za digitální přímo těší a k nim přičteme sumu nadšenců, kteří jsou připraveni přijímat tyto programy přes DVB-T přijímač, pak zatím jen těžko naplníme číslo 50 tisíc. A to není jasné, zda vysílání nebude již natolik adresně zabezpečeno, že současné přijímací prostředky nebude třeba nutno doplnit o nějaké přídavné dekódovací zařízení. S naprosto volným vysíláním, které by se nijak nezaplatilo už jen těžko můžeme počítat, a když ano, tak většinou jen v první fázi rozběhu vysílání, kdy je potřeba nalákat budoucí diváky.

A jak se na to dívají třeba v kabelovkách ? V těch, kde jsem tento dotaz položil, jen mávli rukou jak nad věcí, která zrovna pro ně nemá valný význam. „ Již téměř všechny televizní programy přejímáme prostřednictvím hlavních přijímacích stanicích ze satelitu a postupně tímto zařízením dobudováváme i pobočky v malých městech“, říká jeden z lídrů hlavní kabelové společnosti. „Ano, uděláme prostor na některém kanále, abychom tam mohli vést také jeden či dva „surové“ digitální signály, aby si mohli naši klienti případně také digitální televizní příjem zkusit přijímat na individuálním přijímači, ale to spíše jen pro posouzení, že nic novějšího a lepšího než zabezpečujeme my z toho nedostanou“, pokračuje. „Nabídky 25 různorodě zájmových programů se u nás asi nedočkáme, takže konkurenčně se není čeho bát“.

Myslím, že toto vyjádření nezní zas až tak nereálně sebevědomě a lze mu věřit. Z další diskuze zní daleko větší obava nad možností, kdy by některý z velkých zahraničních providerů začal své programy do češtiny dabovat a třeba si navíc pronajal třeba některé kanály v malých sítích. To už by se mohli někteří diváci vzpřičovat. Na druhé straně ležérní věta na odchodnou, že uvázání na kabel je obvykle již doživotní, i když by to mělo být s nějakými těmi přetržkami, jen potrhla sebevědomí, které si kabelovky za ten čas již vymohly. Konečně dost zajímavým stabilizačním faktorem je tady také poskytování internetových služeb, které je právě s příjmem televizních programů dost úzce spjato.

Takže je vidět, že tato oblast obyvatelstva ( účastníků připojení na kabelové sítě ) se vlastně problematika digitálního terestrického vysílání ani netýká, alespoň o tom tak hovoří provozovatelé. A pokud se zeptáme některého z účastníků na sídlišti přímo, tak obvykle odpoví, že si na službu již zvykli jako na konzumní prvek „ pro rychlejší usnutí u televizoru “, a zda to bude pomocí digitálu či analogu, to je většině z nich vlastně úplně jedno. To, že program bude na samotné nekvalitní koncové obrazovce nějak výrazně kvalitní je může přesvědčit tak jedině snížení poplatků.

V jiné – menší maloměstské kabelovce – mi sice určité obavy nastínili, ale jak z dalšího rozhovoru vyplynulo, na vině není DVB – T, ale další terestrické možnosti. A když mi ukázali, kolik se za poslední 2 roky v jejich okrsku vybudovalo v domech, kde již několik let působí, paralelních rekonstruovaných rozvodů od STA, bylo to opravdu zajímavé. Především na Moravě, kde je dost větších lokalit s možností příjmu až 12 terestrických programů v dobré kvalitě, se prostě není co divit, že konkurence se nevzdává. A už dávno nejde o ty zašuměné obrazy z vídeňského vysílače, ale třeba o kvalitní signál rakouské ATV+ vysílající třeba na 65. kanále.

Stále přetrvávajícím činitelem je totiž jazykové vybavení obyvatel. I když jsme si na začátku 90. let slibovali, že právě satelit je to, co nás donutí učit se cizí jazyky, nestalo se tak. To , co zvládá současná mladá generace s jasnou vizí možného uplatnění, to zůstalo u generace dnešních padesátníků a starší nevyužito a odráží se to vlastně i v tom, že satelitní sledovanost již nahoru nejde a naopak z řady kabelovek i STA už dávno zmizely programy typu RTL či PRO7, které jsou naopak vytěsněny programy česky a slovensky mluvícími. Vždyť současný počet národních programů je zcela na hranici denní zpracovatelnosti divákem.

„Vzhledem ke zvyšování všech možných poplatků zůstává dnes zájem o televizi a její programy mimo hlavní pořadí“, říká zástupce jedné jihočeské anténářské firmy. „ Nyní se hlavně živíme opravami účastnických zásuvek a doplňováním o bytové zesilovače, protože ani nejnovější systémy STA či kabelovek prostě nejsou stavěny tak, aby na jednu účastnickou zásuvku mohla pracovat v jednom bytě třeba 2 videa a 3 televizory bez toho, aby nedošlo k degradaci signálu, zvlášť když první rozbočení je provedeno tím nejlevnějším rozbočovačem s vysokým útlumem“, vyhrkl ze sebe jeden z přítomných techniků. „A právě takoví lidé pak nejvíc křičí o tom, jak jsou základní rozvody špatně udělány, ale na svoji sobeckost nedohlédnou. Pokud by se mělo zvýšení televizního koncesionářského poplatku vztahovat na takové lidi, pak bych souhlasil všemi deseti.

Tam jsou ty rezervy“ , pokračuje dále. Další diskuze se vede o tom, že se nyní staví a opravuje dost rodinných domků, takže práce je poměrně dost, protože je přece jen potřeba odborníky, ale pokud by DVB-T bylo možno přijímat na integrované antény v televizorech jak to bylo předváděno na některých veletrzích, pak by rozhodně ani technici této firmy DVB-T nijak nepropagovali, protože by také mohli časem přijít o práci. Jak je vidět, na jihu Čech se přemýšlí v širších souvislostech.

Protože se hodně hovoří o tom, jak by to usnadnilo příjem v horských oblastech, zkusil jsem se na tuto problematiku poptat na Šumperku a Trutnovsku. Přesto, že jde geograficky o dvě různorodé oblasti, odpovědi byly téměř stejné. Ano, hit to bude, přitakal mi jeden z prodejců, ale jestli to půjde až do desítek kusů zařízení, o tom v oblasti pochybuje. Hlavním sledovaným programem tady je z jeho poznatků o prodeji antén a jejich instalaci TV Nova, a i když není všude ve vzorné kvalitě, není to pro její diváky to rozhodující. Složení diváků ani kupujících nekomentoval, ale myslí, že až naše DVB-T zavítá i do těchto oblastí, tak ve světě půjde již druhá generace nějakého dalšího média. Obchodník rozhodně optimismem nezářil a z jeho slov bylo znát, že podnikání zde v této oblasti je už pod hranicí rentability, ale zatím se prodávají aspoň mobilní telefony, takže ještě krám nezavřel.

„Samotné anténářství či satelity tady rozhodně už dávno nikoho neuživí, lidé zde zůstali stejní v tom směru, že se stále snaží si všechno doma nainstalovat co nejlevněji sami. Sice nadávají, že jim to nehraje dobře, ale i když jim obec nechá postavit třeba nový televizní převaděč přímo v obci „u nosu“, samostatnou kanálovou anténu si prostě nekoupí a nadávají v hospodě dál, že pro ně se nic nedělá a že jim tam televize nejde. Snad ta mladší generace aspoň tohle pochopí a dá v rámci sousedských vztahů vydělat aspoň specialistům mezi sebou jako třeba v Rakousku či Německu, povzdechne si k dané problematice.

Cítím se pro zastánce rychlého rozvoje DVB-T u nás jako škodná, když vidím, že jsem u dotazovaných nenašel nikoho, kdo by toto nějak zásadně podporoval. Bohužel ale i ze všech doposud předkládaných materiálů zainteresovanými institucemi není zřejmé, že by to bylo něco, co se dělá skutečně ve prospěch lidí. Čísla o pokrytí 20% území či obyvatel vypadají pro běžné obyvatele pouze jako velké hračky velkých chlapců za velké státní peníze – ale nic víc.

Sledování televizoru v autě sice částečně v úvahu přichází, ale určitě si na to posvítí legislativa a různé kořistnické autorské svazy a vůbec všichni, kdo v tom oboru cítí možnou vůni přicházejících peněz. Běžného člověka jsme o výhodách DVB-T zatím neměli přesvědčit . Tak proč si myslíme, že by tomu měl fandit ? Není to zatím u nás spíše pokrok pro pokrok zvláště když je nahraditelný jiným a třeba levnějším druhem pokroku ? Vždyť láce se odvíjí od masovosti použití a rozhodně ji nelze již čekat od státních dotací.


Pro satCentrum - Dr. Vladimír Mazálek, www.tel-satexp.cz, 3.5.2004