Členové Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) se na svém 7. zasedání seznámili s posledními z řady analýz, které vyhodnocovaly, jakým způsobem vybrané televizní a rozhlasové programy informovaly vloni na přelomu srpna a září o probíhající migrační krizi.


Současná migrační krize v Evropě je jednoznačně dominantním mediálním tématem. Média pochopitelně nejen referují o současných událostech a komentují je, ale současně je i významně ovlivňují. Podíl médií na spoluvytváření veřejného mínění a přístupu občanů k migrantské otázce je obrovský. Z těchto důvodů RRTV rozhodla na podzim loňského roku věnovat informování o migrační krizi zvýšenou pozornost.

Rozhodla nechat zpracovat monitoring hlavních zpravodajských a publicistických pořadů programu ČT1 a ČT24, Prima, NOVA, Televize Barrandov, Český rozhlas Radiožurnál, RÁDIO IMPULS a FREKVENCE 1 za období od 24. 8. do 13. 9. 2015.

Základním cílem monitoringu bylo zjistit, zda v průběhu informování o migrační krizi nedošlo ze strany médií k porušení zákona o vysílání, a to jak na úrovni jednotlivých mediálních obsahů, tak na úrovni širšího úseku vysílání jako informačního celku.

Monitoring měl odhalit, jakým způsobem česká média s tématem pracují a zda v určitých ohledech neselhávají. Zda k tématu přistupují koncepčně se snahou poskytovat komplexní informační a analytický servis a zda při informování o migrační krizi nelze vysledovat manipulativní aspekty či rysy předpojatosti.

Žádná z analýz nezjistila, že by se některý z provozovatelů vysílání dopustil porušení zákona o vysílání.

Analýzy ukázaly, že v případě zpravodajství se tematická agenda a rámování migrační krize na jednotlivých programech významně nelišily. Všechny zpravodajské relace poskytovaly prostor zejména aktuálnímu dění v Evropě, či České republice, a politickým aspektům migrační krize. V případě zpravodajské relace České televize, Českého rozhlasu i programu NOVA byl však na rozdíl od ostatních zpravodajských relací zřejmý značný důraz na humanitární rozměr migrační krize, osobní příběhy jednotlivých migrantů a téma pomoci a solidárnosti s migranty. V rámci těchto relací nebyli migranti prezentováni pouze jako nekontrolovatelná masa lidí, či zátěž pro evropskou společnost, ale také jako lidé s osobními příběhy, kteří jsou do značné míry odkázáni na pomoc druhých.

Odlišnosti mezi veřejnoprávními a komerčními subjekty byly zřejmé jak v pestrosti a bohatosti oslovovaných zdrojů a nastolovaných témat, tak ve formě zpracování témat, při kterém byl zachováván věcný přístup a důraz na informační přínos pro diváka. Komerční programy častěji tíhly k bulvarizaci tématu, emočnímu rozměru migrační krize i k zjednodušování a dramatizování situace.

Nutno podotknout, že příčiny migrační krize, jakožto i širší kontexty migrace, byly ve všech zpravodajských relacích zmiňovány pouze v malé míře a jako vedlejší témata. Veřejnoprávní vysílatelé však v celku vysílání rozšiřovali a vyvažovali tematické i názorové pole prostřednictvím svých publicistických pořadů, které poskytovaly komplexní náhled na problematiku v celé její šíři.

Kompletní znění analytických výstupů je zveřejněno na webu RRTV: http://www.rrtv.cz/cz/static/prehledy/analyzy-vysilani/index.htm


V Praze dne 7. 4. 2016, Bc. Ivan Krejčí, předseda Rady pro rozhlasové a televizní vysílání