Poslední dobou jste nejspíš zaznamenali situaci okolo ruského agenta v Británii Skripala, která ukazuje, že život špiona může být vskutku dramatický. Stejně dramatická je však i historie celého oboru špionáže.


Nejprve jedna definice. Na Wikipedii – byť se v tomto případě jedná o zdroj, nad nímž mnozí akademici minimálně pozvednou obočí – je definice špionáže následující: „Špionáž je obor lidské činnosti zabývající se soustřeďováním strategických informací, které nelze získat z otevřených zdrojů. Jedná se o informace, které jsou druhou stranou považovány za tajné.“

Nejznámější špion je trochu paradoxně špion fiktivní – britský gentleman James Bond, který zabíjí padouchy stejně nenuceně, jako miluje ženy, jejichž srdce láme. Jenže když se nad tím zamyslíme, už to není tak paradoxní, jako spíš logické – dobrého špiona totiž poznáme podle toho, že ho nepoznáme. Na rozdíl od jiných oborů totiž není ambicí dobrého špiona vyjít z anonymity, natož se proslavit.

V realitě neznáme ani tak konkrétní osoby, jako spíš instituce, pod jejichž hlavičkou pracují. Na jedné straně tu máme agenty CIA a FBI, na straně druhé lidi z bývalé NKVD či KGB, jejímž přímým nástupcem je Federální bezpečnostní služba (FSB). Tajné služby máme i v Česku, ale jsou tajné, takže se o nich nemluví.

KGB a CIA to však samozřejmě nezačalo, i když tyto úřady hrály významnou roli ve formování řemesla i v dočasném udržování bipolarity světa. Jak se píše v encyklopedii špionáže na portálu Faqs.org, je špionáž stejně stará jako sama civilizace – jen v Bibli jsou špioni zmíněni asi stokrát.

Přes „dlouhou“ historii však „strategické zpravodajství“ až zhruba do konce osmnáctého století fungovalo ad hoc. Zkrátka neorganizovaně a náhodně, pro konkrétní daný případ. Postupně se obor vypiloval k dokonalosti, načež ve století dvacátém sehrál významnou úlohu nejen v již zmíněné studené válce, ale ještě předtím i v první a druhé válce světové.

Z té první známe éterickou bytost a tanečnici, známou pod jménem Mata Hari, která nakonec skončila neslavně, prakticky dokonalé špionské sítě ale vznikaly právě za druhé světové války.

Například podle článku o historii ruské špionáže v USA na portálu Neviditelný pes měla výzvědná služba NKVD v roce 1941 ve Spojených státech infiltrovaných celkem 221 agentů. A o projektu Manhattan – utajovaném vývoji atomové bomby – věděli Sověti už někdy v letech 1941 – 1942, přitom samotný projekt se rozjel až v srpnu roku 1942.

O špionáži, konkrétně o té z období druhé světové války, také vypráví osmidílný dobrodružný seriál s názvem X Company, který na české obrazovky přináší kanál Epic Drama. Seriál mapuje zážitky pěti rekrutů z Kanady, USA a Velké Británie, kteří jsou po špionském výcviku v ultra tajném zařízení na břehu jezera Ontario vrženi za nepřátelské linie, do Francie, kde mají za úkol nejen přežít, ale i bojovat proti masové propagandě nacistů. A do toho získat utajované informace, které by mohly pomoci vyhrát válku. Že se nejedná vůbec o lehký výcvik ani o banální úkoly není nutné zmiňovat.

Jednu z hlavních postav ztvárnil Warren Brown, v současnosti slavný a populární britský herec, který je zároveň dvojnásobný bývalý šampion v thajském boxu. Nejen herecké umění ale i fyzické a bojové schopnosti mu pomohly získat roli. Jak mu to herecky ladilo s dalším britským hercem Jackem Laskey, kanadskými herečkami Evelyne Brochu a Larou Jean Chorostecki nebo německou seriálovou hvězdou Torbenem Liebrechtem se můžete přesvědčit sami, seriál X Company vysílá Epic Drama každé úterý od 1. května ve 21.00 hod.

Další info na: www.epicdrama.cz; FB: Epic Drama CZ; Trailer: https://youtu.be/G6_X3lPRuP4


Karel Kapinus, Managing Director, Chillicom