Následující dva týdny toho bude na Prima ZOOM k vidění spousta. Mimo jiné vás čekají celovečerní snímky – v jednom z nich se vypravíme poznávat Indii a pak tu máme další speciální prodloužený díl Vetřelců dávnověku, ve kterém zavítáme do Egypta. Dokumentární skvosty pro vás: zavítáme do Říše stříbra; ukážeme vám nejvíc Nebezpečná povolání; okouzlí nás Krásy divoké Indie; představíme Top 10 pravěkých zabijáků a ještě více unikátních snímků na Prima ZOOM.


Prima ZOOM – svět ještě více zblízka!

5. 5., 21.00 hod. – Říše stříbra (Stříbrná horečka)

Nenechte si ujít jedinečný příběh o tom, jakou roli sehrálo stříbro v dějinách našeho světa od 16. století až do dnešních, moderních dní. Obchod se stříbrem nastartoval celosvětovou ekonomiku a spojil Čínu s evropskými říšemi i oběma Amerikami. Díky stříbru zbohatlo mnoho různých a naprosto rozdílných měst po celém světě od Bostonu přes Hongkong a Manilu až po New York. Stříbro způsobilo pád dynastie Ming a stálo na počátku nového věku mezinárodní výměny pokladů a idejí mezi Východem a Západem. Ale také vedlo k opiovým válkám a způsobilo čínské „století ponížení“. A nyní, na začátku 21. století je Čína znovu největším světovým dovozcem stříbra, které je palivem pokroku ve všech hi-tech oborech.


6. 5., 22.00 hod. – Nebezpečná povolání (Dobyvatelé nebes)

Když se dělníkovi na lešení najednou zatočí hlava nebo čistič oken šlápne vedle, může to mít fatální následky. Kvůli pracovním nehodám umírají každodenně lidé. Ale i přesto se najdou tací, kteří si vyberou povolání, kde může jediná chvíle nepozornosti znamenat naprostou katastrofu. A právě to nás ostatní na jejich profesích tolik fascinuje. Jaké je žít se vzrušením i strachem z práce na ostří nože? Přidejte se k lidem, kteří se nebojí výšek, pozorně sledují své okolí a začínají makat ve chvíli, kdy se nám ostatním slabostí podlamují kolena. Seznamte se s kapitány horkovzdušných balonů, krotiteli divokých zvířat, pyrotechniky, záchranáři nebo kaskadéry, kteří se nezaleknou vůbec žádného nebezpečí.


9. 5., 20.00 hod. – Krásy divoké Indie

Indický kameraman Sandesh Kadur zažívá magické chvíle: sleduje skrz objektiv, jak se irbis něžně otírá o svá mláďata. Sandesh dostal za úkol natočit přírodovědný celovečerní film o tom, jak divoká indická zvířata dokážou přežít v jedné zemi společně s 1,3 miliardami lidí. Vždyť i tady, nedaleko místa, kde si hrají irbisové, narazíme na pastevce se stádem jaků. Indie je zemí plnou života. Na rovině se daří divokým slonům a nosorožcům. V pralesích se plíží tygři. Je to domov posledních lvů perských na světě, pand červených, gibonů a mnohých dalších fascinujících zvířecích druhů. A také více než miliardy lidí. Celých 17 % celosvětové populace žije v zemi o velikosti Spojených států amerických. Není se proto čemu divit, že lidé obsadili každý kout Indie a přinutili místní divoká zvířata sdílet s nimi jídlo, vodu i půdu. Jaké překážky tedy musí divoká indická zvířata překonat, aby přežila a prospívala v krajině přeplněné lidmi? Tým indických filmařů zachytil příběhy ze všech koutů Indie, které prozrazují, co se musí stát, aby mohli lidé a zvířata žít jeden vedle druhého. Uvidíte kobry ve vesnici, makaky ve městě nebo slony přecházející přes rušnou cestu. Nebo gibona huloka s adoptovanou lidskou rodinou, tygra ohrožujícího lidi, kteří se ho snaží chránit, ale i pandu červenou, co potřebuje naši pomoc, aby našla lásku. Toto je složitý, inspirativní a někdy naprosto nečekaný příběh o našich sdílených životech lidí i zvířat: o Indii 21. století.


10. 5., 23.00 hod. – Rozdělený mozek

Jedna z nejodvážnějších a nejkontroverznějších vědeckých teorií naší doby pokládá provokativní otázku: existuje nerovnováha mezi hemisférami našeho mozku, která ovlivňuje, jakým způsobem se vyrovnáváme s problémy naší společnosti? Navzdory dřívějším psychologickým teoriím dnes víme, že obě hemisféry mozku se zapojují do většiny činností. Nicméně způsob, jakým každá z nich vnímá jednotlivé skutečnosti, se výrazně liší. Levá hemisféra vnímá vědu, vzdělanost a technologie, ale ne empatii k ostatním nebo schopnost nalézt pouto k přírodě. Neurovědec a psychiatr, dr. Ian McGilchrist, přesto argumentuje, že v průběhu několika století získává levá hemisféra pomalu, ale jistě větší vliv na naši společnost. Snímek Rozdělený mozek vezme diváky na osvícenou výpravu za důkazy, které by mohly podpořit McGilchristovu radikální myšlenku. Může to být právě ten film, který si jedna polovina vašeho mozku nepřeje vidět.


12. 5., 22.00 hod. – Veterinář z Bondi Beach: Napříč Austrálií (1. díl)

Jak zjistit, co se stalo psovi, který těžce snáší vlnu veder? Co když je třeba pozorně sledovat březí morče? Jak se operuje lev? A co když je na tom majitelka zraněné kočky ještě hůř než její mazlíček? Nejen na všechny tyto zásadní otázky odpovídá nový zábavně-dokumentární seriál Veterinář z Bondi Beach: Napříč Austrálií. Sledujte zkušené australské veterináře v akci v nových epizodách „předělaného“ a vylepšeného oblíbeného seriálu s novými hrdiny ze všech koutů země protinožců. Nahlédněte do vzrušujících životů vysoce zkušených, ale i teprve začínajících veterinářů, jako jsou dr. Alex Hynesová, specialista na divoká zvířata dr. Peter Ricci, dr. Kate Adamsová z Bondi Beach, dr. Danni Duseková, která nedávno dokončila studia, majitel soukromé veteriny dr. Lewis Hunt nebo doktorky – sestry Alison a Audrey Shenovy. Zažijte vzrušení, drama i slzy radosti při pohledu na to, jak tito šikovní veterináři každý den zachraňují životy domácích mazlíčku i exotických zvířat. Nenechte si ujít úchvatnou novou sérii inspirativních skutečných příběhů, neohrožených bitev s nepříznivým osudem a drobných zázraků, která se odehrává na pozadí ikonických měst a překrásných pláží Austrálie.


13. 5., 21.00 hod. – Top 10 pravěkých zabijáků (Nejbrutálnější tvorové světa)

Steve Backshall vypočítává 10 největších a nejsilnějších pravěkých zabijáků v seriálu z produkce BBC. Podívejte se na nejnebezpečnější dravce, kteří kdy žili na naší planetě. Jsou nejrychlejší, nejdivočejší a nejjedovatější. Jsou vybaveni smrtonosnými zbraněmi a jejich taktika je nepřekonatelná. Nenechte si ujít bleskurychlou rybu, krtka s nosem, který překoná všechny rekordy, nebo zvíře s jazykem, co vystřeluje pětkrát rychleji než stíhačka. Seznamte se zblízka a z bezpečí obývacího pokoje s ostrými tesáky a špičáky, krvežíznivými rostlinami s hladovými trny a nejbolestivějším žihadlem na světě. Nechybí ani pravěký drak se smrtícími slinami, hlemýžď vybavený harpunou nebo jedovatý pavouk, který by dokázal prokousnout lidský nehet. Ale kdo z nich je největší pravěký zabiják?


15. 5., 22.00 hod. – Vetřelci dávnověku XI (Pozemská základna Egypt)

Ve speciální celovečerní epizodě tohoto oblíbeného seriálu se vypravíme za záhadami Egypta. Giorgio A. Tsoukalos dorazil do Egypta, aby v doprovodu svého přítele, egyptologa Ramy Romanyho, našel stopy po kontaktu starověkých Egypťanů s mimozemskými návštěvníky. Prvním místem, které navštíví, je velká pyramida v Gíze. V listopadu 2017 bylo pomocí speciálních přístrojů zjištěno, že nad jednou z již dávno objevených komor se má nacházet další. Ta je podle přístrojů tak velká, že by se do ní vešla celá Socha Svobody. Pyramidy dodnes udivují nejenom svou velikostí, ale i umem svých stavitelů. Pyramidy jsou perfektně srovnány se světovými stranami. Podle obecné historie vznikly mezi lety 2589 až 2566 před Kristem. To znamená v době 4. dynastie Staré říše. Podle zastánců teorie starověkého astronauta jsou však pyramidy mnohem starší. Objevují se názory, že mohou být dokonce 10 000 let staré. To by znamenalo, že mohly vzniknout před velkou potopou. Pokud tedy pyramidy vznikly v této době, kdo je vytvořil? Mohl tehdy být Egypt domovem mimozemské civilizace? Oba cestovatelé vstupují do pyramidy Velkou galerií. Co je zaujme, jsou kameny, které galerii tvoří. Některé jsou až z Asuánu. Zajímavé jsou i texty, které se o pyramidách zmiňují. V nich se píše, že faraon bude sedět na železném trůnu. Egypťané však železo neuměli vyrobit, nicméně ho znali. Šperky a zbraně pro faraona byly vytvořeny z meteoritického železa. Je tedy možné, že faraon měl skutečně železný trůn? Nachází se tento trůn v oné nově identifikované komoře? Staré texty také mluví o tom, že bůh Osiris a jeho manželka Isis přišli z Orionova pásu. Byly pyramidy vůbec hrobkami? Jedna z teorií praví, že to ve skutečnosti mohly být zvláštní geomagnetické elektrárny. Pokud ano, tak by se zde energie vyráběla chemickou cestou. Další památkou, kterou cestovatelé navštíví, je Sfinga. Doprovod jim poskytne jeden z nejlepších egyptských archeologů. Ten se jim snaží vyvrátit jejich názory, že Sfinga byla vytesána před více než 4500 lety. Nicméně je zde teorie o tom, že eroze na Sfinze způsobuje voda z velkých dešťů. To by ale ukazovalo na dobu vzniku před 12 000 lety, kdy měl Egypt jiné podnebí. Se Sfingou se pojí i několik dalších teorií. Teorie o velikosti její hlavy, teorie o další Sfinze ukryté někde poblíž v písku, teorie o tom, že Sfinga hleděla na souhvězdí Lva tak, jak bylo na obloze vidět před 10 500 lety. A konečně je zde teorie o tom, že ve Sfinze je uložena nějaká mimozemská technologie. Archeolog se snaží tyto teorie vyvrátit… Tsoukalos s Romanym navštíví ještě spoustu dalších míst a proberou různé jiné záhady Egypta.


16. 5., 20.00 hod. – Lví královny: Boj o přežití

Na přírodní rezervaci Ruaha v africké Tanzanii těžce dopadá každoroční vlna veder a období sucha. Aby přežila, stahují se zvířata z vyprahlé náhorní plošiny ke břehům řeky Ruaha. A právě tam trpělivě čeká smečka lvích královen. Připravuje se na nadcházející boje. Jenže letos lvice čelí přívalu rohaté armády asi 1500 buvolů. Mnoho samců už vybojovalo vlastní nebezpečné bitvy. Jsou silní a připravení zaútočit na lvice střemhlav. A jakmile mají břehy řeky na dohled, bojují ještě více divoce. Lvice z Ruahy byly dosud zvyklé neomezeně vládnout svému teritoriu. Jenže nyní se musí o území dělit. Buvoli je dokázali zahnat na útěk. Nedokážou čelit ani žíznivým slonům. A tak lvice nemůžou nadále lovit, dokonce přišly o přístup k vodě. Aby zachránily smečku před jistou smrtí, budou muset přijít s novými loveckými technikami a nemilosrdně bojovat o vlastní přežití.


16. 5., 21.00 hod. – Velká zvířata: Poslední obři (Amerika)

Přírodovědec Patrick Aryee cestuje kolem světa a představuje zvířecké obry, kteří dodnes kráčí po pevnině. V třídílné mini sérii Velká zvířata: Poslední obři postupně navštíví Ameriku, Austrálii, Asii a na konec Afriku. Seznámí nás s už vyhynulými, doslova velkolepými králi prehistorického světa a dokáže, že na velikosti skutečně záleží.


16. 5., 23.00 hod. – Počátky lidské cesty (Vznik civilizace)

Nový přelomový seriál z produkce National Geographic je jako dobrodružná výprava zpátky do minulosti, až na úplný počátek lidských dějin. Jeho cílem je objevit zásadní momenty, díky kterým jsme se stali skutečně „moderními“ lidmi a které popohnaly evoluci dopředu. Přední světoví odborníci pomohli určit zásadní mezníky historie, jako jsou objev možností využití ohně nebo léčivých látek, války, měny, rozvoj komunikace a přepravy, objevitelské výpravy nebo zdokonalování příbytků. Všechny přispěly k obrovským skokům ve vývoji lidstva a překvapivě mají mnoho společného.


17. 5., 23.00 hod. – Mozek a příroda

Seznamte se s předními experty z nejprestižnějších univerzit ve Spojených státech amerických, Švédsku, Německu a Kanadě, kteří v současnosti dokazují, že „prožívání přírody“ je nekonečným zdrojem blahobytu. Tito biologové, neurovědci a odborníci na enviromentální psychologii věří, že už mají dostatek podkladů k tomu, aby se jim podařilo prokázat, že i krátký pobyt v přírodě (včetně městských parků) člověku výrazně prospívá. Vede k úpravě srdečního rytmu, výraznému úbytku stresu, redukci kardiovaskulárních nemocí, a dokonce i nezanedbatelné podpoře přirozeného imunitního systému. Jejich studie také prokazují, že pravidelný pobyt v přírodě pomáhá omezit úzkosti a duševní únavu, zlepšuje schopnost udržet pozornost, podporuje kognitivní funkce a pomáhá překonat depresi.


Poznávejte svět s Prima ZOOM!


www.prima-zoom.cz – unikátní on-line magazín: základní info, program, aktuality, fotografie, zajímavé články a ještě něco navíc.

Premiérové bloky:	20.00–22.00	            22.00–24.00

Pondělí	          Cestovatelé a dobrodruzi	Tajemství Země a vesmíru
Úterý	          Po stopách historie	        Zvířata a my
Středa	          Fascinující příroda	        Drsný svět
Čtvrtek	          Zaostřeno na války	        Volání divočiny
Pátek	          Úžasné oceány	                Záhady a konspirace
Sobota	          Úchvatná říše zvířat	        Příběhy civilizací
Neděle	          Život naostro	                Zázraky vědy a techniky


Celý týden:

 0:00             Historie a poznání  
02.00             Příroda a dobrodružství
04:00             Historie a poznání
06:00             Příroda a dobrodružství
08:00             Historie a poznání
10:00             Příroda a dobrodružství
12:00             Historie a poznání
14:00             Příroda a dobrodružství
16:00             Historie a poznání
18:00             Příroda a dobrodružství 

S využitím zdroje: Mgr. Filip Budák, Externí konzultant odd. Marketingu a PR pro FTV Prima, 3. 5. 2020