Po půl roce otevíráme opět na našem webu diskusi o přístupu kabelových společností k divákovi. Stále se totiž ozývají hlasy, zda není vhodnější individuální příjem terestrických vysílačů či ze satelitu. Zda není kabelová televize jen pro bohaté?

Někde lidé uvažují o návratu ke společným anténám

Širší nabídka televizních programů je hlavně důvodem, proč si lidé objednávají nabídky kabelových televizí. Vyplývá to z průzkumu, který provedla společnost Factum Omnibus na reprezentativním vzorku necelé tisícovky občanů. Tento názor mělo téměř 64 procent dotazovaných. Kromě toho oceňují i kvalitu televizního signálu (27 procent), pětina respondentů ale uvedla, že kabelovou televizi využívají, protože v současnosti nemají jinou možnost příjmu televizního signálu.

Naopak výhrady ke kabelovým televizím se dají vymezit do dvou hlavních oblastí, které spolu úzce souvisejí. První spadá do doby zhruba před deseti lety a týká se spíše předchůdců dnešních kabelových společností, které někdy „velmi ochotně” nabízely odkup společných televizních antén a za pár korun nabízely příjem kabelový.

Po čase ale začaly také ceny kabelových rozvodů prudce stoupat, lidé si pak stěžovali, že jinou možnost příjmu televizních programů nemají. Právě na rostoucí ceny si zákazníci kabelových televizí nejčastěji stěžují.

„Platíme teď 329 korun měsíčně za tu nabídku asi tří desítek televizních stanic. Poplatek mi připadá dost vysoký. Proto se lidé z našeho domu domluvili a začali jednat o tom, abychom si znovu pořídili společnou anténu. Příjem těch základních programů má na domácnost vyjít zhruba na patnáct korun měsíčně,”říká jeden z ostravských klientů kabelovky. Sám však uvažuje o tom, že si kabelovou přípojku nadále ponechá, protože ji používá na příjem rozhlasových stanic. „To naopak považuji za velkou výhodu. Výhrady mám naopak k výběru nových stanic, které kabelová televize nově zařazuje. Při vítal bych něco jiného než nějakou Romanticu, kde dávají věci, které jsou skoro nedívatelné, nebo jihoamerické fotbalové soutěže. Chápu, že i takové kanály mají své příznivce, ale na druhé straně si myslím, že by nás třeba kabelová televize měla oslovit a zeptat se třeba formou nějaké ankety, co nejraději sledujeme,” míní zákazník.

Podle Jana Hlaváče z České asociace kompetitivních komunikací, která sdružuje největší kabelové komunikační společnosti a telekomunikační alternativní operátory v naší republice, lze chápat, že se lidem nelíbí stoupající ceny za užívání kabelových přípojek. „Je to ale logický vývoj, i když lidé takovému vysvětlení neradi naslouchají. Navíc je třeba uvést, že nájemníci domu museli dát souhlas s odmontováním společné antény. Také další argumenty jsou však téměř jednoznačné. Na rozdíl od normálních televizí šířených prostřednictvím kmitočtu se kabelové neorientují na masový trh. Nikdy proto nepokryjí většinu trhu. Protože oslovují menšinového diváka, nemohou žít z příjmů za reklamy, ale spíše z peněz získaných od předplatitelů,” říká Hlaváč. Podle něj jde proto o nadstandard, který ale zákazník může odmítnout a nechat se odpojit. „Rozhodně je jen minimum případů, kdy by pak neměl šanci přijímat běžné televizní programy. I tam, kde zrušili společné televizní antény, lze signál přijímat různým způsobem. To, že kabelový rozvod je jedinou a nucenou možností příjmu, je mýtem, který v současnosti rozhodně už neplatí,” míní Hlaváč.

Podle marketingového manažera společnosti Intercable CZ Michala Martinovského rozhodně neplatí, že kabelová televize je jen pro bohaté. „Naši rozsáhlou programovou nabídku od nás paradoxně odebírají zákazníci v místech s vysokou nezaměstnaností. Platí to pro Ostravu i Most, kde je na naše kabelové zásuvky napojeno 70, respektive 81 procent zákazníků. Za měsíc podívané tak celá rodina zaplatí méně než za jednu návštěvu kina,” dodává Martinovský.


V příští části: Jak poznat dobrého operátora kabelové televize

Zdroj: Břetislav Lapisz (s využitím materiálů České asociace kompetitivních komunikací), Moravskoslezský deník, volně upraveno a zkráceno