I přes rozvoj satelitního příjmu a kabelové televize nadále zůstává v Rakousku nepostradatelný terestrický příjem. O tom svědčí ten fakt, že v případě vypnutí analogových terestrických vysílačů by 63 % domácností nemohlo sledovat televizi ORF a také to, že téměř všech 1,5 miliónů rakouských domácností, které mají satelitní přijímač přijímá programy ORF klasickou anténou.
Ani v rozvoji systému DVB-T nezůstává Rakousko pozadu. Společnost pro regulaci rozhlasu a telekomunikací, RTR, dne 14. 1. 2003 předložila první pracovní hypotézu časového plánu přechodu na DVB-T, podrobnější verze má být předložena do konce tohoto roku. Potřebné finanční prostředky mají být získány i z fondu pro digitalizaci, který bude tvořen z rozhlasových a televizních poplatků, které budou vybírány spolu s poplatkem ORF v rozsahu cca 4,5 mil. EUR ročně a fond bude ve spolkovém rozpočtu. Část ze všech zdrojů, vázaných po dobu 10 let, má přispět k digitalizaci. Národní rada bude s tímto návrhem oficiálně konfrontována v únoru 2003 a podle zákona bude muset společnost RTR předkládat každoročně „zprávu o digitalizaci“.
Podle tohoto návrhu bude nejpozději do roku 2012 a ve čtyřech etapách digitalizováno televizní terestrické vysílání v Rakousku:
První etapa (2003 až 2004),
předpokládá činnosti související s mezinárodní konferencí o přerozdělení frekvencí pro DVB-T (plán, příprava, realizace), zahájení prvního projektu DVB-T v oblasti Grazu (podzim 2003), realizaci úprav příslušné legislativy (zákony o soukromém rozhlase a televizi, zákon o ORF …), přípravu souběžného provozu (analogového a digitálního) v oblasti Vídně a hlavních měst spolkových zemí a přípravu výběrového řízení pro multiplex a přípravu pravidelného provozu.
Druhá etapa (2005 až 2006)zahrnuje již realizaci simultánního provozu ve Vídni a hlavních městech spolkových zemí, ještě bez podstatného omezení analogového pokrytí. Počítá se, že 1 až 2 multiplexy pokryjí minimálně 50 % obyvatel, při zajištění kvalitního příjmu uvnitř budovy. Pro simultánní provoz nebudou moci být použity výkonné vysílače na stanovištích základní sítě, ale jen tzv. „frekvenční zbytky“, tj. např. vyhrazené příděly podle zákona o soukromé televizi, neobsazené příděly během vypsání licencí, nerealizované příděly po uplynutí dvou let po přidělení licence, uvolněné kanály nad K60, které až dosud nesloužily k televiznímu vysílání …. Frekvenční návrh bude výsledkem expertizy firmy LStelcom s nezbytnou mezinárodní koordinací. Předpokládá se, že v této době, v rámci další fáze mezinárodní konference týkající se kmitočtů, bude proveden výběr frekvencí a bude vypsáno a uděleno operativní uspořádání definitivního provozovatele multiplexu.
Třetí etapa (2007)předpokládá urychlení simultánního provozu, ale již s podstatným omezením analogového pokrytí, zvýší se plocha pokrytí DVB-T na min. 80 až 90 % pro jeden multiplex.
Čtvrtá etapa (2008 až 2012) zahrnuje vypínání analogových vysílačů postupně v jednotlivých regionech, takto se získají další vysílací kapacity (frekvence). DVB-T bude ve skutečně pravidelném provozu a získá k přenosu signálu celou šířku pásma vymezenou pro televizní pozemní vysílání. Mediální úřad KommAustria předpokládá prostor pro 12 až 16 kanálů v digitální verzi.
Zdroj: www.rtr.at, http://derstandard.at/etat, přeložil: Petr Miklík, volně upraveno a zkráceno