Přestože se teprve pomalu rozjíždí digitalizace televizního a rozhlasového vysílání v pásmu VKV, už se chystá nástup digitalizace i na střední a krátké vlny. DRM - Digital Radio Mondiale už začíná mít konkrétní podobu a první typ přijímače DRM se dostává do sériové výroby.

Od okamžiku založení mezinárodního konsorcia pro digitalizaci rozhlasového pásma AM nastává nyní pro systém DRM velmi důležité období - při příležitosti Světové rozhlasové konference (WRC 2003) zahájí systém DRM svůj pravidelný provoz. Redakce časopisu rfe (radio fernsehen elektronik) měla možnost uskutečnit praktický test prvních přijímačů DRM, které se dostaly až do stádia sériové výroby, a při této příležitosti si také mohla utvořit nezávislou představu o poslechu potenciálního digitálního vysílání v pásmu AM.


Základní informace o přijímači
V období, kdy zavedení výrobci přijímačů (pokud jde o DRM) vyčkávají, vyvinula švédsko-německá technologická firma Coding Technologies v kooperaci s firmou AFG a společností BBC již nyní řešení, které přiblížilo tento systém sériové výrobě. Jejich přijímač DRM se skládá z analogového vysokofrekvenčního přijímacího modulu a modulu DSP, který demoduluje přijímané signály DRM, a rovněž přebírá funkci kanálového a audio dekódování. Oba moduly jsou uvnitř skříňky moderního „světového“ přijímače a umožňují příjem, dekódování a reprodukci signálů DRM v přístroji, který se podobá obyčejnému přenosnému rádiu (295 mm x 193 mm x 70 mm).

Obsluha přijímače
Obsluha přijímače se neliší od běžného „světového“ přijímače. Vlnové rozsahy (dlouhé, střední, krátké vlny) si lze vybrat pomocí tlačítka s označením LW, MW, SW, umístěným pod displejem LCD. Displej ukazuje i aktuální přijímací frekvenci spolu s příslušným vlnovým rozsahem. Přijímač umožňuje manuelní volbu frekvence s krokem 1 nebo 10 kHz pomocí točítka nebo přímé zadání frekvence na číselné klávesnici. Digitální DRM a analogový AM provoz se přepínají manuálně přepínačem. Přístrojem lze přijímat i všechny běžné analogové rozhlasové vysílače v příslušném vlnovém rozsahu. U prototypu chybí příjem SSB (modulace s jedním postranním pásmem) a přijímací díl pro VKV rozhlas, jsou ale vestavěny dvě varianty příjmu pro rozsah AM a DRM: posluchač může sledovat v módu DRM dva kmitočty s identickým programem a v případě stabilnější kvality přijímaného signálu je přepínat. Existuje dokonce možnost, že ze dvou signálů, které jsou vlastně špatné pro stabilní příjem DRM je možné sloučení v jeden dobrý signál.

Jako přijímací anténa se dá zvolit buď teleskopická anténa o délce 127 cm nebo externí anténa (připojení přes konektor 3,5 mm). V příslušenství přístroje je konektor BNC a je možné si zvolit mezi anténami s vysokou impedancí a impedancí 50 W. Další konektor 3,5 mm, slouží pro připojení sluchátek a k případnému (analogovému) záznamu externím rekordérem (svorka LINE). Lze připojit i vhodný vnější síťový díl (pětipólový konektor DIN - součást dodávaného příslušenství). Přístroj nabízí další možnosti připojení: konektor USB pro připojení k počítači a digitální výstup pro audio signál (SPDIF), kde je poskytován zvukový signál (při příjmu digitálního vysílání DRM).

Digitální příjem v praxi
Přijímací mód, který poskytuje systém DRM, je předem dán vysílačem, na straně přijímače se nedá ovlivnit. Při vhodné úrovni signálu DRM bude přijímačem nejprve automaticky vyhodnoceno, který mód ze směru od vysílače (krátké vlny …) byl vybrán pro přenos DRM, aby v cílové oblasti byla zaručena co možná nejstabilnější kvalita příjmu. Na prvém místě důležitosti je stabilní a bezporuchový příjem a teprve na druhém místě je max. kvalita zvuku. „Evropský mód“ dosahuje lepší kvalitu zvuku, je ale málo „robustní“ vůči poruchám. „Zámořský mód“ nabízí horší kvalitu zvuku, je však vybaven lepší korekturou chyb a vyšší „robustností“ i vůči přechodovým dějům v ionosféře, způsobující úniky signálu.


Test přijímače (příjem signálu DRM)
K prvnímu příjmu byl využit signál vysílače Sines (Portugalsko), program Deutsche Welle. Dopoledne byl na krátké vlně 15230 kHz digitálně vysílán anglický program (v analogové formě i na kmitočtu 6140 kHz). Příjem nebyl ani rušený ani zašumělý ani nevykazoval digitálně pozměněnou strukturu tzv. artefakty. Hudební pasáže byly reprodukovány ve výborné zvukové kvalitě, která byla lepší než u silnějšího analogového signálu na středních vlnách a připomínala kvalitu monofonního VKV vysílání.

Ke druhému ověření příjmu posloužil v době poledne signál DRM z vysílače Jülich společnosti Deutsche Telekom (u města Kőln) na frekvenci 5975 kHz (výkon vysílače je 40 kW). V čase testu byl vysílán jazzový program v tzv. „nekonečné smyčce“, tj. především hudba s příležitostným hlášením. Po připojení externí antény k přijímači se znovu obnovil příjem bez výpadků signálu, připomínající svou kvalitou zvuku bezproblémový monofonní příjem v pásmu VKV.

První příjem signálu DRM ze zámoří byl získán časně ráno na frekvenci 11655 kHz, kde Radio Nederland vysílá svůj program prostřednictvím vysílače Bonaire (Nizozemské Antily) v Karibiku (výkon vysílače je 10 kW). Příjem byl nejprve stabilní a bez digitálních artefaktů. Později se objevilo množství poruch, kterým se ani po připojení „výkonné“ antény nedalo zabránit.

Poněkud později bylo možné bez problémů přijímat další signál stanice Radio Nederland na kmitočtu 15425 kHz, rovněž z vysílače Nizozemské Antily. Příjem signálu DRM byl nyní opět stabilní a nepřerušovaný. Reprodukce připomínala nejsilnější analogový středovlnný signál. To byl na krátkovlnný signál úctyhodný výkon, uvážíme-li, že signál dorazil z Karibiku do Evropy a byl vyzářen z 10 kW vysílače.


Shrnutí
Byly testovány prototypy přijímačů DRM. Podle firmy Coding Technologies bude u pozdějších modelů rozšířena výbava (zobrazované informace na displeji, uživatelský interface, obsluha přijímače). Displej bude zobrazovat pod přijímací frekvencí název přijímané stanice DRM. Bude možnost si po stisknutí tlačítka „stanice“ vyhledat aktuální žádanou stanici na co nejlépe přijímatelném kmitočtu (princip: využití informace o kmitočtu, které jsou stále dodávané z vysílače).

Snadná obsluha, rovněž i výborná kvalita reprodukce stabilního signálu DRM, přesvědčí jistě i rozhlasového posluchače, který až dosud má zkušenosti pouze s rozhlasem VKV a vyhýbá se pásmu AM z důvodu často problematické kvality příjmu. Tímto řešením firma Coding Technologies prokázala, že samostatný přijímač již dnes může být sestaven ze standardních komponentů. Budoucí výrobce vhodných přijímačů DRM může profitovat z již vykonané vývojové činnosti a toto bezprostředně integrovat do svých produktů. Přijímač bude ovšem velmi drahý, neboť díl DSP firmy Philips, který je použitý jako modul, není žádné levné řešení.


obr. 1 – přijímač DRM
obr. 2 – manuelní přepínání z analogového na digitální příjem


Zdroj: Harald Kuhl , rfe (radio fernsehen elektronik) č. 12 /2002, volně upraveno a zkráceno