Kabel Plus Východní Slovensko, dceřinná společnost UPC Slovensko, i nadále vysílá na frekvenci, kterou měla podle licence opustit do 30. června. Kabel Plus šíří svůj signál v mikrovlnném pásmu MMDS. Přitom frekvenci 2110 – 2200 MHz již od 1. 7. 2003 získali mobilní operátoři třetí generace s licencí na UMTS. Jejími držiteli jsou společnosti Orange a Eurotel.


V důsledku ztráty frekvence měl Kabel Plus zredukovat počet programů dodávaných do 35-ti tisíc košických domácností z původních 25 jen na 13. Za oběť měla padnout ČT1 nebo Prima, mluvilo se i o zrušení Discovery Channel, Spektrum a Galaxie Sport.

„Společnost UPC Slovensko s potěšením oznamuje, že nebude redukovat počet vysílaných televizních stanic v Košicích. Kabel Plus může podle licence využívat MMDS frekvence do roku 2005,“ odpověděl mluvčí UPC pan Stanislav Šaling na otázku, jak je možné, že firma i nadále vysílá na frekvenci, která už patří někomu jinému.

Podle mluvčího Telekomunikačního úřadu Slovenské republiky (TÚSR) pana Romana Vavra však měl Kabel Plus frekvenci 2110 - 2200 MHz jednoznačně opustit. Další dvě frekvence může UPC využívat až do roku 2008. „Licence jako taková platí dále, ale její součástí je i podmínka, že tuto frekvenci mohla společnost využívat do 30. června,“ vysvětluje Vavro.

„Momentálně je stav takový, že Kabel Plus využívá frekvence dále na základě licence,“ tvrdí však Šaling. Rozpor s informací TÚSR se vysvětlit nepokouší. „Ty frekvence má společnost k dispozici do roku 2005 a platí za ně,“ odpověděl Šaling na přímou otázku, zda mluvčí TÚSR poskytuje zavádějící informace. Bližší vysvětlení, na základě jaké licence společnost dále vysílá na frekvenci 2110 – 2200 MHz, neposkytl.

Nejde o ojedinělý případ

„Společnost UPC není jediný případ a Telekomunikační úřad Slovenské republiky už začal ve věci konat,“ uvedl Vavro.

Pokud prověřování TÚSR i oficiálně potvrdí, že Kabel Plus neopustil frekvenci a dále ji používá načerno, pravděpodobně vůči němu začne správní řízení. Pokuta, kterou může TÚSR udělit, je až pět miliónů Sk.


Zdroj: Arpád Soltész, Košice, Národná Obroda, 3. 7. 2003, s. 4, upraveno