Televizní věž na Alexandrově náměstí v Berlíně je téměř každému známá. Asi jen odborník ví, že tento symbol na svém dnešním místě vznikl avšak až v druhé etapě výstavby a vlastně byl plánován pro zcela jinou oblast. Když návštěvník Berlína listuje příslušným průvodcem tohoto města, tak sice narazí na všechny možné informace o televizní věži, nikoliv však na zajímavosti z průběhu jejího vzniku. Je velmi málo informací o tom, že (původní) stavba vybudovaná na místě zvaném Műggelbergen na jihovýchodním okraji Berlína, měla vzniknout ve východní části města. Dříve než ale mohly být na tuto věž namontovány antény nebo než se turisté z ní mohli podívat do okolí, ocitly se plánovací a stavební podklady na seznamu kuriozit.


Když v roce 1949 Spojenecká kontrolní rada dovolila německým firmám a institucím opět se zabývat televizní technikou, zahájili od roku 1950 v Berlíně-Adlershofu (”Orlí dvůr”) práce k zavedení televize v NDR.

První pokusné vysílání

V březnu 1952 se uskutečnilo první pokusné televizní vysílání ve východní části Berlína. Anténa na staré radnici ve středu města přitom posloužila jako vysílací. O devět měsíců později následovalo zahájení pravidelného televizního vysílání v tehdejší NDR. Na staré radnici byl ovšem instalován jen 100 W-tový vysílač pro plánované celoplošné pokrytí města a okolí. To byl jen velmi malý výkon a kromě toho byl vysílač nevýhodně umístěný. Tak již tenkrát bylo zřejmé, že bude nezbytné instalovat v oblasti města podstatně výkonnější zařízení pro televizní vysílání na vyšší věži. Jako místo pro takové zařízení se naskytl právě Műggelbergen, poněvadž je s nadmořskou výškou 115 metrů nejvyšší přírodní vyvýšeninou ve východní části Berlína. V roce 1953 byl tam, na místě Bismarckovy hlásky zničené ve druhé světové válce, postaven televizní vysílač. Tento vysílač využíval anténu namontovanou na ocelové, mřížované věži, výška věže byla 45 metrů.

Avšak tento vysílací stožár byl plánován jen jako provizorium, neboť v jeho bezprostřední blízkosti měla vzniknout 130 metrová železo-betonová věž. Vedle své funkce televizní vysílací věže se také předpokládala ještě další funkce centrálního směrového vysílacího uzlu NDR. Aby se atraktivita věže zvýšila, předpokládaly plány stavby i vyhlídkovou plošinu pro turisty ve výšce 70-ti metrů.


Velké potíže

Dne 29. 5. 1954 Ministerstvo vnitra NDR souhlasilo se stavbou věže a ještě ve stejném roce se započalo se stavebními pracemi. Avšak již dne 13. 12. 1955 Ministerstvo vnitra NDR požadovalo stavbu okamžitě zastavit. V průběhu plánování příslušného umístění si nevšimli, že tato věž byla vzdálená jen 8 km od letiště Berlín-Schönefeld a kromě toho ležela na okraji přistávacího koridoru. Horší bylo ještě to, že střední výška letadel, startujících a přistávajících v Berlíně-Schönefeldu, v této vzdálenosti od letiště nebyla dostatečná k přeletu této věže!

Potom se zkoušel ještě záchranný projekt s počátečním snížením plánované výšky věže na 90 metrů a později na 68 metrů. Dokonce se uvažovalo i o přeložení přistávací dráhy letiště Berlín-Schönefeld - což by dnes nebylo možné neomezeně nařídit. Ovšem toto odvážné úsilí se nesetkalo s úspěchem.

Dne 30. 4. 1956 byla stavba této věže přerušena a dne 15. 11. 1956 definitivně zastavena. O všech těchto událostech se obyvatelé v NDR přirozeně nic oficiálního nedozvěděli.


Co teď?

Poněvadž se navzdory všemu úsilí debakl nedal úplně zatajit, muselo se vysvětlení „svést“ na zadání projektu věže na Műggelbergenu: rozšířilo se tvrzení, že věž na Műggelbergenu byla původně plánována jako meteorologický bod (místo pro pozorování počasí) televize NDR. Jeho výstavba byla zastavena, když povětrnostní služba NDR prohlásila, že pro televizi NDR je ochotna se o meteorologické (povětrnostní) snímky postarat.

Když se na stavbě nepokračovalo, muselo se ještě něco podniknout s nedokončenou stavbou. Později se provedlo zajištění nedokončené věže proti povětrnostním vlivům, tato věž v následujících letech posloužila mezi jiným pro odposlechové služby státní bezpečnosti NDR. Dnes je tato věž směrovým a vysílacím místem společnosti Deutsche Telekom AG.


Prozatímní řešení

Ukončením výstavby věže na Műggelbergenu projekt berlínské televizní věže poprvé ztroskotal. Teprve v roce 1958 zahájil svůj provoz novější televizní vysílač Berlín-Köpenick. Vysílací antény tam byly umístěné na stožáru středovlnného vysílače rozhlasu NDR. Stožár byl vysoký 248 metrů, vhodný pro samostatné vysílání. Tento vysílací stožár dnes již neexistuje. Po stržení dne 19. 12. 2002 zbyla jen vzpomínka a několik fotografií.

Protože však ani vysílač Berlín-Köpenick nepostačil pro pokrytí okolí Berlína televizním signálem, projekt televizní věže zůstával aktuální i nadále. Kromě toho toto stanoviště vysílače nebylo pro tuto funkci plánováno a ani nebylo vhodné pro centrální směrový vysílací uzel NDR. Zahájení provozu vysílače pro rozhlasové (VKV) a televizní vysílání na („západoberlínské“) radiokomunikační věži Berlín-Schäferberg a vysílacím stožáru Berlín-Scholzplatz vysílatele SFB velmi výrazně zlepšilo v roce 1963 příjem západních televizních a VKV programů ve východním Berlíně a okolí Berlína.

Aby působení těchto programů na obyvatele NDR mohli eliminovat, projekt televizní věže ve východním Berlíně získal opět vysokou prioritu. V této době ovšem ještě žádné konkrétní plány pro nové umístění nebyly určeny a ani to jak by nová věž měla vypadat. Proto ještě opět uběhly dva roky – na nezbytné plánování.

Druhý pokus

V roce 1964 tento záměr pokročil tak daleko, že tehdejší předseda SED Walter Ulbricht rozhodl o stavbě. Dne 22. 3. 1965 se první stavební dělníci dali do práce, aby postavili 365 metrů vysokou televizní věž na Alexandrově náměstí ve východní části města. Po 53 měsících výstavby dne 7. 10. 1969 (přesně 20 let od založení NDR) se uskutečnilo slavnostní zahájení provozu. V roce 1997 se věž zvýšila díky prodloužení vrcholu novými anténními segmenty o další tři metry na dnešních 368 metrů.




Poznámka

Pro návštěvníky Berlína ještě malá poznámka ke stavbě na Műggelbergenu. Nedokončenou televizní věž na této vyvýšenině prosím nezaměňovat s vyhlídkovou věží (rozhlednou) na Műggelbergenu. Tento (ještě i dnes) frekventovaný vyhlídkový bod leží několik stovek metrů západněji od nedokončené televizní věže. Po zdolání 126-ti schodů se může návštěvník podívat z její terasy na první variantu věže a okolí (jezera).



Literatura:

1) Műller, P.: Symbol s vyhlídkou – Historie berlínské televizní věže, vydal Verlag Bauwesen, Berlín 1999,
2) Klawitter, G.: 100 let radiotechniky v Německu – Vysílače rozhlasových stanic v okolí Berlína (svazek 1), vydal Wissenschaft und Technik (Věda a technika) Verlag, Berlín 2002,
3) Klawitter, G.: 100 let radiotechniky v Německu – Rozhlasové stanice a významná místa v okolí Berlína, (svazek 2), vydal Wissenschaft und Technik (Věda a technika) Verlag, Berlín 2003,


Obrázky:

obr. 1 – Celkový pohled na vysílací objekty na Műggelbergenu. Vlevo nedokončená věž a vpravo ocelový mřížovaný stožár pro směrové antény. Z této věže byl od roku 1953 do roku 1958 vysílán program televize NDR

obr. 2 – Společnosti Deutsche Telekom AG dne slouží torzo nedokončené věže jako směrový a provozní vysílač – leží na okraji přistávacího koridoru letiště Berlín-Schőnefeld

Popis k obr. 2:
heutiger Fernsehturm ………….………... dnešní vysílací věž
unvollendeter Turm ……………………... nedokončená věž
Flughafen Berlin-Schőnefeld …….………. letiště Berlín-Schőnefeld
Spree ……………………………………... řeka Spréva

obr. 3 – Berlínská televizní věž na Alexandrově náměstí je se svojí výškou 368 metrů nejvyšší stavbou v Německu

obr. 4 – Vyhlídková věž (rozhledna) na berlínském Műggelbergenu


Zdroj: Harald Lutz, Funkamateur (magazín pro vysílání, elektroniku, počítače), č. 7/03, s. 680 a 681, Berlín, přeložil Petr Miklík, volně upraveno a zkráceno..