Dnešní děti jsou doslova přesyceny informacemi. Vedle školy a rodičů se na tomto jevu nezvratně podílejí media. Jde především o televizi, film a video. Knihy a časopisy mají svůj význam až pro starší děti. Teprve ve třetí třídě začne totiž většina dětí číst tak dobře, že se pro ně stane tento způsob získávání informací atraktivním.


Oproti psanému slovu mají filmy jednu nespornou výhodu, dítě se u nich nemusí příliš namáhat. Jde o značně pasivní druh zábavy. Příběh je často i se všemi detaily pevně daný a neskýtá příliš prostoru pro dětskou fantazii.

Zato čtení je mnohem aktivnější záležitostí. Dítě se musí namáhat, aby se něco dozvědělo. Používá také jinou část mozku než při sledování televize. Příběh daný knížkou dává čtenáři velký prostor pro uplatnění vlastní tvořivosti, musí si například domyslet vzhled hrdiny a prostředí v kterém se pohybuje.

Televize představuje jedno velké nebezpečí. Až příliš se zdůrazňuje extrémní situace vyjmuté z běžné reality a hlavně u těch menších dětí pak hrozí napodobování agresivního jednání. Nejvíce jsou ohroženi chlapci mladší dvanácti let.

Rodiče se často snaží svoje děti dostat od televize restrikcí. To ale není příliš účinné. Mnohem lepší je dát jim osobní vzor. Dítě musí vidět, že rodiče nebo jeho starší sourozenci raději sáhnou po knížce než po televizním ovladači. Velkou roli sehraje i chování kamarádů, hlavně pak spolužáků.

Dítě, které bude mít striktní zákaz sledovat televizi či filmy, se může bohužel na druhé straně dostat do sociální izolace. Spolužáci se budou bavit o seriálech či oblíbených televizních hrdinech a dítě se nebude moci zapojit do diskuse, protože je nebude znát. Jako nejlepší se tedy nakonec pro dítě ukáže udělat určitý kompromis mezi sledováním a nesledováním televize.


Zdroj: MediNovinky, Česká média, 14.3.2004