Koncepce pro spuštění digitálního terestrického vysílání se zúžila v podstatě na základní politickou podpůrnou deklaraci. Z pohledu České televize se v posledních týdnech mnoho v digitálním vysílání nezměnilo, nezměnila se a v nejbližší době se nezmění ani legislativa (kromě plánu na technickou úpravu Zákona o ČT – odblokování dosavadně striktně stanoveného počtu 2 TV programů). Základní strategie stále počítá s vytvořením veřejnoprávního multiplexu, který by měl vzniknout z třetí digitální sítě hned jak bude kmitočtová síť zkoordinována. V prvních multiplexech by měla být zajištěna povinnost umístění veřejnoprávních programů. To vše podle informací v zásadě se souhlasem vedení České televize. O to víc rozhovor ředitele České televize Jiřího Janečka pro Britské listy z pátku 21.5.04. v mnohém překvapil.

Otázky Štěpána Kotrby, které mnohokrát rozsahem a podrobností předčily odpovědi, směřovaly především na vysílání ČT v digitálním prostředí. V souvislosti s tím se vlastně stále opakují původní a již několik let staré plány na vytvoření programů ČT3 a ČT4, které možná už i tím častým opakováním a zjednodušením začínají být pomalu neaktuální. Možná také, že původní plány na sportovní a zpravodajský kanál, které jsou z hlediska nákladů jedny z nejdražších, už nejsou pro dnešní stav dobře vyprojektované, tedy není –li dostatek prostředků. I když otázkou je, jak je patrné i z rozhovoru, o jaké náklady (investice) a jaké konkrétní projekty vlastně jde.

Ve světle plánů na efektivitu hospodaření ČT a ekonomicky motivovanou redukci by bylo vhodné znovu posoudit tyto programové projekty. Š.Kotrba navrhuje některé alternativy k plánům ČT, já bych je rozšířil třeba i o méně nákladné (a samozřejmě i méně sledované a s menší atraktivitou pro reklamu), ale přesto zajímavé a potřebné – například vzdělávací programy a formáty pro děti a mládež a vůbec pořady s větší orientací na menšinové žánry, zájmy a skupiny. To je podle mne velká šance a zároveň úkol pro médium veřejné služby i v dalších letech. A právě možnost většího počtu televizních kanálů (resp. větší kapacity pro přenos dat) je ideální příležitostí pro ČT. Stejně jako možnost využití kapacity pro další datové služby, npříklad i využití bohatého archívu a databází. O výhodách a přínosech možného spojení nebo lépe o synergii s Českým rozhlasem a v rozhovoru zmíněným internetem se není třeba dál znovu rozepisovat.

Určité zklamání z celého rozhovoru vzniká možná i tím, že se v poslední době o konkrétnějších plánech (a třeba i podrobnějších finančních projekcích a různých alternativách a variantách) poměrně málo hovoří. Zřejmě je to i tím, že dobíhá schvalovací procedura k úpravě televizních poplatků. A v této souvislosti zní titulek s požadavkem na další miliardy pro rozpočet ČT, z důvodu plného pokrytí nákladů digitálního vysílání, tak překvapivě. Obzvlášť, není-li dosud nikde ono slovní spojení „veškeré náklady na digitální vysílání“ konkretizováno v aktuální podobě. Uvedený rozhovor a zvolené formulace vyznívají stále jako součást pomalu doznívající mediální „diskuze“ o konečné podobě Zákona o televizních a rozhlasových poplatcích, kdy je téma digitalizace jedním z podpůrných argumentů.

Osobně bych spíše připomněl, že v případě digitálního vysílání, bude-li v dalších měsících či letech u nás zahájeno, se bude jednat vždy o postupný rozvoj a rozjezd (mimochodem na posledním diskuzním setkání v minulém týdnu i za účasti zástupců ČT byla obecná shoda, že 3. tedy veřejnoprávní multiplex bude k dispozici za 2 až 3 roky). A tomu úměrné budou i postupně vynakládané náklady (i příjmy). Ostatně, Dr.Milan Šmíd to ve své krátké reakci na Louči napsal velmi jednoduše. Těším se tedy na seriozní, konkrétní a aktuální prezentaci plánu digitálního média veřejné služby. Stejně tak by bylo dobré veřejně zpřístupnit společnou koncepci doplňkových datových služeb ČT a ČRo.


Ing.Zdeněk Duspiva, 24.5.2004