Britský konvergovaný regulační orgán pro média a telekomunikace OFCOM vyzval začátkem září 2004 zájemce o podávání přihlášek na nový typ nízkovýkonných lokálních rozhlasových licencí. Výběrové řízení bylo vypsáno na základě ustanovení britského vysílacího zákona z roku 1990 (a upraveného v roce 2004). Licenční řízení na nezisková komunitní rádia je vymezeno pro relativně malé lokality v územním rozsahu asi do 5km v rámci celé Velké Británie, v pásmu FM a AM. Přitom OFCOM neurčuje předem přesně umístění programu, ale chce znát jakou komunitu nebo komunity chtějí uchazeči svým projektem oslovit. Licence budou vydávány na pět let a správní poplatek je stanoven na 600 liber. O tento způsob provozování lokálních rozhlasových programově autonomních a originálních stanic je ve Velké Británii poměrně velký zájem.

U nás není podobná možnost uplatnění menšinových a nekomerčních projektů zatím možná. Podobné projekty musí u nás stále marně soutěžit se zavedenými komerčními rozhlasovými stanicemi. Před časem vypsala Rada pro rozhlasové a televizní vysílání licenční řízení na relativně malá rádia, respektive na velmi slabé kmitočty co do výkonu (avšak v centru Prahy a v Brně). Pražský tendr organizovaný podle zákona č.231/01 Sb. nakonec z 9ti přihlášek vyhrál projekt Rádio INFO osvědčeného a úspěšného „průkopníka“ komerčních rádií v Čechách Michaela Fleischmanna (Praha - Vinohrady 89,0 MHz/0,158 kW), Brno na vítěze ještě čeká (Brno - Husovice 107,0 MHz/0,148 kW, 8 přihlášených projektů, veřejná slyšení proběhnou 22.9.2004).

Většina výběrových řízení v našem právním prostředí není nějak programově nebo institucionálně limitovaná a v soutěži se pak střetávají nejsilnější rádia z velkých obchodních zastoupení s novými a často neznámými společnostmi. Do soutěží se stále častěji hlásí i projekty ryze menšinové, například alternativní programy nebo tzv. „studentská „ rádia. Dosavadní postup Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) je zcela v souladu s platným zákonem, který , jak jsem již před více než rokem upozorňoval, umožňuje získání licence jen pro obchodní společnosti (nebo fyzické osoby) zapsané do Obchodního rejstříku. Je zřejmé, že i RRTV by zejména u slabších kmitočtů jistě ráda podpořila zajímavé neprofitní nebo nekomerčně laděné projekty, ale při rozhodování a postupu podle kriterií vyjmenovaných v mediálním zákoně Radě mnoho volného prostoru nezbývá.

Samostatnou možností jsou menší internetová rádia nebo i „dálkový“ přístup k podobným typům rozhlasových projektů, zcela mimo působnost mediálního zákona. Nastupující proces digitalizace sice v dalších fázích umožní rozšíření programové nabídky, ale za stávajících podmínek a pravidel výrazně lepší časy pro neprofitní rádia hned tak nenastanou. Bez změny zákona a případně bez vytvoření specifických podmínek nemají menší projekty zatím v poměrně nejistém a především v zásadě finančně nákladném prostředí naději. V rámci plánů na využití systému DVB –T i pro rozhlasové vysílání půjde v první fázi zejména o příležitost pro celoplošná rádia, pro která však i souběh nového digitálního vysílání spolu s nepřerušeným analogovým provozem může být poměrně nákladnou záležitostí (Rozhlasové analogové kmitočty nebude nutné vypínat kvůli jejich případné koordinaci pro nové digitální multiplexy). Větší možnosti se ukazují v regionálních projektech nebo časem v systému DAB-T, bude-li mít tento systém dostatečnou podporu provozovatelů a především zájemce z řad diváků. V každém případě bude ve všech případech hrát významnou roli veřejnoprávní Český rozhlas, který opouští původní úvahy nad využitím systému DRM (Digital Radio Mondiale). Rozhodně se počítá se vstupem do veřejnoprávního multiplexu spolu s Českou televizí.

V souvislosti s dosavadními změnami mediálního zákona se zatím nenašla žádná zákonodárná politická iniciativa, která by situaci neprofitních asociativních provozovatelů elektronických médií v ČR nějak legislativně řešila. Na druhé straně zatím nejsou ani známy podobné návrhy z řad potenciálních zájemců o tento způsob provozu rozhlasu, případně TV. Přesto jsem přesvědčen, že jde o projekty pro posluchače zajímavé a potřebné, které si mohou najít své místo i v dnes tak přeplněném prostředí celoplošných univerzálních programových formátů. Komunitní rádia zásadně neovlivní domácí reklamní trh, ale můžou pomoci jak samotným tvůrcům, tak domácí tvorbě.


Ing.Zdeněk Duspiva, publicista, 16.9.2004