Kulovitá věžní kopule

Nejdříve navzájem přizpůsobit jednotlivé segmenty - ve výšce nad 200 metrů - by bylo velmi nebezpečné a příliš nákladné. Aby se vyzkoušela montáž jednotlivých segmentů, byla (výhradně k tomuto účelu) postavena před Rudou radnicí (Rote Rathaus) 35 metrů vysoká ocelová konstrukce jako napodobenina dříku (v 200 metrové výšce). Když počátkem roku listopadu 1967 byla předběžná montáž kulovité části ukončena, v době mezi 29. 3. 1968 a 29. 7. 1968, na věži se provedla montáž segmentů kulovité části. Nicméně, stále ještě byly problémy s netěsnými místy mezi segmenty kulovité části, k jejich odstranění se dospělo teprve v polovině roku 1969.

Při plánování ovšem nemohli stavitelé věže dobře počítat s jistým efektem a to, že při určitém postavení slunce se objeví na kulové části věže znamení kříže. To v ateistickém NDR samozřejmě rádi neviděli a uvažovalo se i o různém opatření, aby toto zjevení odstranili. Žádná taková opatření ovšem nemohla být provedena a tak věž dostala – zejména v někdejším západním Berlíně – přezdívku „Svatý Walter“.


Anténní nosič

Horní část věže se skládá z 82 metrů dlouhého trubkového stožáru, jehož průměr se postupně zmenšuje z 7 metrů na 1,8 metru a ze dvou (nyní) 10 metrů dlouhých plastových válců s průměrem 1,8 metru. Dolní segmenty nosníku antén se dají sestavit pomocí jeřábu na rozrážeči námrazy. Pro horní segmenty se využívá zvláštní posuvný („šplhavý“) jeřáb, který se uvnitř anténních segmentů „propracuje“ nahoru.

V říjnu roku 1968 vztyčili věž se soustavou pro potlačení kyvů do její konečně výšky. Kyvadlo je železná tyč o hmotnosti 1,5 tuny a zavěšená na třech lanech. Svůj kinetický impuls tyč přenáší na čtyři radiálně uspořádané, hydraulické, teleskopické tlumiče. Proto se větrem podmíněné vibrace nosníku antén - s dříkem věže zredukují.

V hořejší oblasti nosníku antén se nachází dipólové antény pro televizi v pásmu UHF. Tyto antény jsou chráněné plastovým válcem. Vysílací antény pro televizní programy v pásmu VHF jsou sestaveny na vnější straně ocelového (trubkového) stožáru s průměrem 2 metry. Pod těmito anténami - tam, kde nosník antén má průměr 3,3 metru - jsou umístěny antény pro vysílání rozhlasových programů VKV. Tyto antény byly od konce 80-tých let doplněny o další vysílací antény VKV, pro kmitočty nad 100 MHz. Tyto antény jsou umístěné na dolní části nosníku antén. Všechny antény, které jsou sestaveny na vnější straně, se dají podle potřeby elektricky vyhřívat. Důvodem je to, aby se zabránilo námraze. Pro údržbové práce je možné vypnout polovinu nynějších antén, bez omezení nominální hodnoty příjmové intenzity pole.











Slavnostní zahájení provozu s problémy

Dne 3. 10. 1969 se to potom dostalo do takové fáze: očekávalo se 20. výročí NDR a proto, o deset měsíců později než se plánovalo, mohl Walter Ulbricht slavnostně zahájit provoz televizní věže. Touto událostí mělo být zahájeno vysílání druhého televizního programu a i v NDR měla nastat éra barevné televize. Současně ovšem existoval problém: po stisknutí rozhodujícího tlačítka se na nastaveném barevném televizním přijímači objevil jen statický obraz.

O nákladech na stavbu věže však při slavnostním zahájení provozu nebylo řečeno ani slovo. Jak je u velkých projektů bohužel zvykem, přišla stavba věže podstatně dráž než bylo odhadováno (stanoveno v rozpočtu) – na konci stavby na více než dvojnásobek, totiž na 103 miliónů marek.

Zatímco druhý program byl vysílán od počátku provozu berlínské televizní věže, trvalo ještě nějakou dobu, než mohly být uvedeny do provozu zbývající vysílače na věži: v únoru roku 1970 zahájil svůj provoz rozhlasový vysílač VKV a dne 4. 4. 1970 televizní vysílač pro první program. Dokonce, až do roku 1972 ještě trvalo, až byl dokončen pavilón přestavěné patní části věže.


Přestavba věže

V letech 1995 až 1998 byla věž důkladně renovována /2/, přičemž v roce 1997 byl nosník antén v nejvyšší části obnoven. Tím se zvýšila výška věže z 365 na 368 metrů. Avšak i v dnešní době se ještě mnohé změnilo. Do konce září t. r. např. měla vstupní hala opět zazářit ve svém původním lesku.
V době uzávěrky článku, na den 2. a 3. října t. r. provozovatel a nájemce /3/ chystal oslavy 35-letého jubilea, se slavností v okolí věže, vyvrcholením této slavnosti měl být dne 2. 10. 2004 ohňostroj.


Literatura:

/1/ Světová federace významných věží: Homepage („domácí“ internetové stránky), www.great-towers.com,

/2/ Müller, P: Symbol s vyhlídkou – Historie berlínské televizní věže, vydal Verlag Bauwesen, Berlín 1999,

/3/ Berlínská televizní věž: Homepage, www.berlinerfernsehturm.de,


Zdroj: Funkamateur (Německo), č. 10/2004, s. 1006 a 1007, přeložil Petr Miklík, volně upraveno a zkráceno