Úřad pro média spolkové země Berlín Braniborsko navrhl, aby se od vysílání DAB upustilo a uvažovalo o novém řešení. Co za tím vězí?


Nová koncepce má být vyvinuta do zahájení mezinárodního veletrhu IFA 2005 (2. – 7. září v Berlíně). V praxi by měla být prezentována na mistrovství světa v kopané v roce 2006 a v roce 2007 by měla být schopná obstát na trhu.

To jsou ctižádostivé a rozporuplné plány Úřadu pro média spolkové země Berlín Braniborsko (MABB). Vysílání DAB, které v Německu není úspěšné, by tak mělo zaniknout a to ještě před tím, než bude uvedeno do skutečného provozu. Ředitel úřadu MABB, Dr. Hans Hege, v rozhovoru pro německý časopis rfe tuto informaci potvrdil: „Jestliže by se nyní nejednalo, je nebezpečí, že bychom budoucnost zaspali. Zavádění DAB již od osmdesátých let ztroskotává v oblasti zásadního (hlavního) zaměření. DAB je primárně dimenzováno pro mobilní rozhlasový příjem, avšak 80 % rozhlasového příjmu se uskutečňuje v budovách.“ K tomu chybí systém financování, který by poskytovatelům programů umožnil zpětné financování větších nákladů.

Úřad MABB požaduje, aby byl použit systém digitálního multimediálního vysílání DMB a systém digitálního vysílání obrazu pro mobilní telefony DVB-H. Např. systém DVB-H by byl určen pro národní, celoplošné vysílání a DMB jako lokální doplněk. Oba systémy využívají kmitočtové spektrum efektivněji než DAB a mohou poskytnout vyšší přenosové rychlosti.

Vysílání DAB využívá úzké III. frekvenční pásmo na 12. kanále a dodatečně „vložené“ pásmo L s kmitočty kolem 1,5 GHz. Podle úřadu MABB vysílání DAB s těmito technickými předpoklady nemá zajištěnou budoucnost. V budovách (domech) je problém, jak komprimovaný zvukový signál (MPEG-2) kvalitně přijímat. Až dosud rovněž nebylo realizováno úplné celoplošné pokrytí signálem. Iniciativa marketinku digitálního rozhlasu (IMDR) nevidí problém v technice. Jako jednofrekvenční síť je systém DAB kmitočtově velmi úsporný. Programový multiplex může být v jednofrekvenční síti distribuován na stejných kmitočtech, z více vysílačů na různých místech.

„Posluchač se nakonec nezajímá, jaká technika za tím vězí. Musí vidět výhody a využití. Přijímače a obsah (náplň) musí být zajímavé“, popisuje situaci Dr. Hege. V Koreji rozhlas a televize budou vysílat v přenosovém standardu DMB. „Je smutné pro Evropu, že v Koreji se vysílání DAB dále rozvíjí. Tam se také vyrábí většina finálních přijímačů,“ řekl Dr. Hege v rozhovoru pro časopis rfe. Když (pochopitelně) uvažujeme dobře vybudovanou VKV síť, v uplynulých dvou letech se v Německu prodalo sotva 100 tisíc finálních přijímačů DAB. Mnoho programů VKV (s kvalitou příjmu stěží porovnatelnou se systémem DAB) tak vysílá dvakrát.

V Evropě je přijetí DAB velmi rozdílné. Ve Velké Británii bylo prodáno 1,2 miliónů přijímačů DAB. Dr. Hege to vysvětluje: „Společnost BBC nabídla dodatečné programy. Kdo si v Německu kupuje rozhlasový přijímač DAB, očekává více rozhlasových stanic. To však není tento případ. V pozdější době už není možné tyto zklamané zákazníky získat zpět.“ Např. v Dánsku mají od 1. 12. 2004 sedmnáct celoplošných veřejnoprávních digitálních rozhlasových programů. Pro DAB se rozhodlo celkem 40 zemí na světě.

Iniciativa IMDR proto postup úřadu MABB považuje za nebezpečný a vyvolávající obavy, že se Německo izoluje a bude technologickým ostrovem. Předsedkyně světového fóra DAB, paní Annika Nybergová, se domnívá: „Platformě DAB se bude dále dařit po celém světě a bude se prosazovat. Stále více zemí se pro ni rozhoduje, a důvěra posluchačů se neustále zvyšuje. Průmysl tento trh uznává a směřuje jej kupředu.“ V Německu tento vývoj postupuje kupředu velmi pomalu. Společnost T-Systems (provozuje 200 až 300 evropských vysílačů DAB) přesto nevidí žádný důvod, proč by se mělo o DAB pochybovat. Uvítá však diskusi o digitalizaci rozhlasového vysílání. Vývoj na trhu si vysvětlují pozitivně a uznávají jeho slibný trend. Avšak realita ukazuje jiný obrázek.

Kolik lidí, kteří mají rozhlasový přijímač DAB, znáte? Na tuto otázku Dr. Hege odpověděl: „Nemnoho, u některých zastánců jsme sami poznali, jak málo jsou o této věci osobně přesvědčeni.“

Digitální rozhlas „stojí na rozcestí“. Současný stav nevyhovuje ani zákazníkům, průmyslovému odvětví, ani poskytovatelům programů. Konkurence internetu, MP3, mobilů a analogových rádií by se měla brát velmi vážně. Technika v budoucnosti umožní příjem mobilního a stacionárního digitálního rozhlasu a televize s doplňkovými funkcemi. Všem zúčastněným by diskuse a řešení měly přinést (a tak rychle, jak to bude možné provést) vytvoření ideálních rámcových podmínek.


Zdroj: (kö), rfe-online.de, rfe č. 1-2/05, s. 40, volně upraveno a zkráceno