Právě v těchto dnech byla ukončena možnost podávat připomínky k revizi evropské směrnice o „televizi bez hranic“, ale i nadále budou pokračovat další diskuze nad tímto tématem. V současné době nejde ale jen o zmíněnou směrnici a určitá rizika spojená například s plánem na další rozšíření regulace i na nové služby spojené s vysíláním, ale vůbec o postavení médií a jejich regulace v rychle se měnících podmínkách.

Přestože již samotný název směrnice „odbourává“ státní hranice v oblasti médií, v řadě jiných konkrétních případech se právě rozdílné prostředí a podmínky v jednotlivých státech (kontinentech) stávají předmětem sporů a potíží.

Jedním z velmi diskutovaných jevů je vysílání televizních a rozhlasových programů z území jednoho státu do druhého. Podobný problém řeší v posledních měsících evropské orgány například v případě provozování satelitního vysílání, registrovaného v evropských zemích, a kdy je program určen pro jiné státy a území, často s velmi odlišnou politickou a společenskou kulturou a podmínkami. Poměrně vážné problémy nastávají, jde-li o program s ryze negativním obsahem, s rasově, nábožensky nebo politicky nenávistným zaměřením.

K omezení těchto negativních případů se velmi aktivně hlásí i česká Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, která na evropských fórech prosazuje systémové řešení. Možné změny budou i předmětem jednání evropské asociace národních regulačních orgánů EPRA, konané 19. - 21.října 2005 v Budapešti. Rada aktuálně také provádí kontrolu u nás distribuovaných a přijímaných cizích programů, například v poslední době vyzvala provozovatele převzatého rozhlasového a televizního vysílání v kabelových systémech k předložení dokladů o licencích vysílaných programů. V tomto případě jde však zřejmě spíše i o reakci na nedávné spory o legálnost přejímání některých zahraničních programů.

Důvodem pro odlišné místo výroby nebo registrace rozhlasového nebo televizního vysílání nemusí vždy být pouze výhodnější politické a administrativní podmínky nebo omezená možnost regulace a postihu, ale mnohdy jde o důvody ryze ekonomické. Z poslední doby je možné připomenout případ švédské komerční televize TV4, která se chystá vysílat svůj nový dokumentární program ze sousedního Finska. Důvodem podle serveru www.thelocal.se je mj. i poměrně přísné omezení a podmínky pro umisťování reklamy, které jsou zakotveny ve švédském právním systému. Nový televizní kanál TV4 Fakta by měl být spuštěn v polovině září a mohlo by jej sledovat téměř 1,5 milionů švédských diváků. Ve Švédsku je, na rozdíl o většiny evropských států, přísně omezena reklama na alkohol a také reklama zaměřená na děti. Podle odhadů by změna registrace programu měla provozovatelům přinést až 50% nárůst příjmů z reklamy. Další obchodní výhodou by mohla být i neregulovaná majetková spřízněnost v rámci jedné investiční skupiny, která má významné podíly jak v licencovaných televizních firmách, tak současně i v subjektech, zajištujících přenosové služby ve Finsku.

Případ TV4 není ve Švédsku ojedinělý, již dnes existují další programy vysílané ze zahraničí – například TV3 nebo ZTV jsou vysílány z Londýna.


ing.Zdeněk Duspiva, publicista, 8.9.2005