V poslední době se občas v médiích objevuje vzpomínka na některé věci a události z naší nedávné minulosti. Zřejmě už jen málokdo si dnes vzpomene na takové události z doby před rokem 1989, mezi které patřil například i Den tisku, rozhlasu a televize, oslavovaný každoročně 21. září.

Pod vlivem této vzpomínky bychom dnes možná mohli hovořit o možnosti pojmenovat 21. říjen „Dnem českého digitálního vysílání“. Zahájení regulérního vysílání v systému DVB-T, které bylo v říjnu odstartováno v síti Českých radiokomunikací - JTR Managementu, lze zcela jistě považovat za velmi významný a důležitý akt. I když při podrobnějším pohledu se prvotní optimismus poněkud rozplývá s řadou dalších dosud nezodpovězených otázek a pochybností. Na oslavy bude ještě dostatek času, až se digitální vysílání rozběhne opravdu se vším pozitivním, co k tomu patří, zejména s nárůstem počtu zajímavých programů a především s podstatným zvýšením diváckého zájmu. Zatím ČRa-JTR získaly již první cenu od magazínu E8 „za přípravu digitálního vysílání“.

Významným krokem ke spuštění řádného vysílání v DVB-T po mnoha letech experimentování bylo rozhodnutí Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, která po více než roce od podání žádostí vydala souhlas s možností digitálního vysílání na základě dosavadních televizních licencí. Jistě k tomu přispělo podání žalob a prvoinstanční rozhodnutí soudu ve věci žádosti televize Prima. Možná, že potvrzení technické neutrality stávajících licencí mohlo proběhnout již před rokem a digitální vysílání by již mohlo být nyní o mnoho dál. Stejně tak se mohla v praxi naplnit Koncepce digitalizace, přijatá již Zemanovou vládou, která mj. v první fázi předpokládala překlopení dosavadních programů do digitálního vysílání. Stejným způsobem mohly být po přechodnou dobu a při provizorních sestavách digitálních sítí umístěny stávající televizní programy do územně nejzajímavější sítě „A“, včetně ČT. Odpadly by tak zbytečné „mlhy“ a účelové interpretace kolem údajné nemožnosti regionálního odpojování ( mimochodem vždyť i RRTV ve svém loňském tendru vypsala pozice na odpojované regionální vysílání…) a určitě by se pohnula rychleji i příprava a hlavně schvalování nové legislativy.

Při tradičním setkání na digitálním fóru v rámci INVEXU letos zástupce RRTV ve velmi pozitivním duchu vzpomínal na svá loňská vyjádření ve prospěch vypsání dosud stále neuzavřených licenčních řízení na udělení digitálních licencí. Přitom nikdo nepřipomenul vyjádření a tvrzení ze stejné doby a na stejném místě, která zcela popírala onu technickou neutralitu současných licencí. Ze stejné diskuze pochází i veřejné neformální doporučení stávajícím televizím, aby se do tendru raději a pro svoji jistotu přihlásily. V souvislosti se zmíněným tendrem dnes již postupně odpadají i některá další dřívější tvrzení, například i to o nemožnosti ukončit licenční řízení nebo nevybrat žádného z uchazečů atd.

Rada sama již přitom podobný precedent vytvořila, když v případě výběru provozovatele rozhlasového vysílání na kmitočet v Kozmicích nedávno nevybrala žádného z uchazečů a tendr s tím ukončila. Podobně se bude muset zřejmě postupovat i v případě digitálního tendru, kde v případě umístění programu TV Prima do sítě „B“ bude vybrán jen omezený počet provozovatelů nebo naopak dojde k navýšení datové kapacity a vytvoří se další pozice. V každém případě se od argumentačních sporů konečně přistupuje k praktickým krokům a hlavně se hledá co možná největší možnost dohody.

Podobná dohoda se snad už rýsuje i v případě projednávání digitální novely mediálního zákona. Přesto se někdy zdá, že řada účastníků „dohod“ si je vykládá a prezentuje zcela po svém. V posledních týdnech se celá problematika možná až příliš subjektivně zúžila na spor a boj o „očištění licence“ jedné z největších současných televizí. To je ostatně opakovaně obsaženo v řadě z verzí novely a bylo to též již několikrát obsahem řady pozměňovacích návrhů během letní etapy projednávání. Téměř všechny a tedy i poslední text novely zákona předkladatele pozměňovacího návrhu poslance L.Skopala toto „očištění“ obsahují.

Proto bylo možná trochu překvapivé, když zástupce televize Prima na veřejném semináři v Senátu tento návrh novely zákona v dosavadní podobě odmítl. Přitom se v kuloárech rychlostí blesku šíří „zaručené zvěsti“ o tom, že právě zmíněné tzv. očištění licence by mělo být podstatnou podmínkou pro dokončení prodeje zbývající majetkové části dané televize, navíc údajně se značným vlivem na výslednou cenu za dosud neprodaný podíl.

Bez ohledu na legislativu nebo na postup a „úspěšnost“ RRTV při udělování nových digitálních licencí bude rozjezd digitálního terestrického vysílání záviset především na samotných provozovatelích (starých i nových) a jejich schopnosti nabídnout divákům kvalitní programy a služby a dostatečně je namotivovat k pořízení STB. Již teď je jasné, že kromě technických potíží, daných omezením současných sítí, bude DVB-T zřejmě již od počátku čelit poměrně tvrdé konkurenci.

Ostatně i říjnový veletrh INVEX ukázal celou řadu možností, které divákům umožňuje rychlý technologický rozvoj. Kromě prezentace mobilního příjmu televizních programů přišlo mnoho firem s projekty IPTV – tedy televizní programy šířené prostřednictvím internetu. Kromě profesionálních prezentací ale i v těchto případech zatím není jasná otázka skutečného a dostatečného diváckého zájmu = reálného komerčního efektu podobných nabídek. V tom by terestrické vysílání v systému DVB-T (zejména neplacené TV programy) mohlo a zcela jistě bude mít poměrně velkou výhodu a příležitost.


ing.Zdeněk Duspiva, publicista, 8.11.2005