Dalším, i když ne tak hojně sledovaným pásmem u nás, je ještě C pásmo. Konvertory na toto pásmo mají daleko delší vývoj než předešlé, protože toto pásmo bylo již dříve používáno jak v Americe, tak i v tehdejším SSSR. Právě vzhledem k používání stejného pásma se užívalo alespoň odlišných polarizací : Amerika vysílala v lineárních, SSSR v kruhových. C - konvertory se k nám vlastně kolem roku 1983 nedovážely, ale několik amatérů je bylo schopno si je postavit vlastními silami, i když jejich velikost byla proti těm profesionálním desetinásobná. Ale signál prvního ruského televizního programu byl na našem území tak silný, že i konvertor se šumem kolem 5 dB při 180 cm parabole a amatérském přijímači zcela dostačoval i pro provoz v jedné tehdejší STA.

Takže přejděme až k tomu, že tyto konvertory byly nejen zpočátku, ale až do roku 2000 vyráběny hlavně jako přírubové jednopolarizační se šumem v přepočtu větším než 1 dB. Byla to hlavně série satelitů Thaicom, která dala podnět k výrobě oboupolarizačních C konvertorů ve velkých sériích. Právě pro oblasti tropů má C pásmo svoje obrovské výhody a pokud lze tyto satelity místně přijímat s 60 - 80 cm parabolou i v hustém dešti, pak může být podnikatelský záměr výroby a prodeje C konvertorů velmi úspěšný.

A tak s přelomem století se i u nás objevují oboupolarizační C konvertory se šumovou teplotou 20°K, poslední 2 roky jsou však k dostání i modely 17°K. To jsme ekvivalentně na šumu asi 0, 3 dB, což je vlastně stejné jako u Ku konvertorů. Letošní model C konvertoru nazvaný C1 uvádí typickou šumovou teplotu 15°K, tedy asi 0,2 dB, což je možno pro toto pásmo brát jako technické dno, protože šumové pozadí tohoto pásma je daleko vyšší než u Ku pásma. Také v tomto pásmu vysílá hodně pozemních spojů, proto se již dříve doporučovalo opatřit přijímací paraboly na toto pásmo asi 20 cm límcem na alespoň částečné odstínění těchto ruchů. Na konvertor umístěný na 90 cm parabole lze přijímat některé na naše území vyzařující programy hlavně z jedné ruské a jedné americké družice, ale s parabolou kolem 140 cm jsou pak již výsledky všeobecně poměrně velmi dobré. Nesmíme ovšem zapomínat, že běžné oboupolarizační konvertory jsou určeny hlavně na středové paraboly a pro jejich instalaci na parabolách offsetových je třeba určitých úprav jak držáku na parabole, tak i vlastního sdruženého ozařovače konvertoru.

C konvertory prodávané obvykle v těch specializovanějších prodejnách mají přibaleny polarizační destičku. Bývá to obvykle univerzální výlisek kousku umělé hmoty či pertinaxu a jeho zasunutím do drážek v konvertoru máme možnost zvolit příjem některé z kruhových polarizací. Univerzální řešení destičky zatím neexistuje, takže při zasunutí jsou naopak dost silně potlačeny polarizace lineární. To však neznamená, že by neexistovala nějaká univerzální řešení, ale pro běžného diváka v Thajsku či Rusku rozhodně nejsou třeba, protože i tam je hodně sledován ukazatel cena/výkon.

Na našem trhu se vlastně konvertory pro jiná pásma ( L, S, X či Ka ) ani neobjevují, a pokud ano, jde pouze o konkrétní objednané kousky, které bývají naladěny přímo podle požadavku objednatele. Ono totiž to extrémně nízké šumové číslo může mít také svoje zápory v nechtěném příjmu některých harmonických frekvencí, a to je potom třeba takový konvertor řešit v komplexu celé sestavy, aby se těm záporům co nejvíce předešlo.

A co sdružené konvertory na více pásem ? Myslím, že pokud by se vyráběla nějaká taková sestava pro příjem více pásem ve velkém, byl by to asi určitý kompromis. Jednak je třeba vyřešit oddělení polarizací a pak ještě svést jedním vlnovodem na odlišné snímací sondy třeba dvě různá pásma, jejichž délka vlnění je třeba naprosto neharmonická - to je zatím ne stoprocentně dořešený úkol. Výrobky, které v tomto směru ale už existují není možno označit jen za běžné kompiláty dvou různých konvertorů, ale ručně vyrobený a naladěný nový výrobek s přesně vypočtenými poměry a s filtrací různých parazitních vlnění. V tomto směru v malovýrobě zřejmě nejdál pokročil výrobek pod označením Uniband, který pro letošní model používá konvertorů 15°K pro C pásmo a 0,3 dB pro Ku pásmo (více na www.tel-satexp.cz). Jde však spíše o model pro větší středové paraboly, které používají spíše satelitní fandové libující si v DX satelitním příjmu než běžní konzumenti satelitních programů.

Satelitní příjem je dnes již běžnou masovou záležitostí a tak je dobře, že zákazníci mají možnost zakoupit takové komponenty, které s minimální parabolou dosáhnou takových příjmových výsledků o jakých se před deseti léty nesnilo ani s trojnásobně velkou parabolou.


Dr. Vlad. Mazálek, www.tel-satexp.cz