Podle studie společnosti Eutelsat stoupl loni v ČR počet domácností s možností přijímat satelitní vysílání proti roku 2002 o 16,5 % na 599 000. Naopak počet domácností vybavených kabelovou televizí klesl o 1,3 % na 1,06 milionu. Celkový počet domácností, které mají možnost sledovat satelitní či kabelové programy, byl podle studie Eutelsatu 1,61 milionu, tedy o 5,6 % více než před třemi lety. Tolik stručná informace, uveřejněná začátkem června na teletextu ČT1.

Osobně si myslím, že se už „zlomil“ počet přijímacích kompletů pro příjem digitálních programů, který by už měl mírně přečíslit dříve převažující počet analogových souprav, montovaných na začátku devadesátých let v době satelitního boomu. Analogové komplety (směrované převážně na Astru) už ale dosluhují a ceny digitálních receiverů stále klesají. Nabídka stanic vysílaných v digitální normě MPEG-2 dnes už drtivě přečísluje chudý zbytek v analogu na Astře, Hot Birdu, Turksatu či Atlantic Birdu, a tak je nejvyšší čas přezbrojit! Také žádný český či slovenský program už v analogu nenaladíme.

Podle v jiných pramenech zveřejněného odhadu je nyní v českých domácnostech něco přes 210 tisíc digitálních receiverů pro individuální příjem, z toho je necelá třetina „motorizovaných“, s parabolou doplněnou pozicionerem pro natáčení na více družic, a jen necelá čtvrtina pak má multifeed pro příjem ze dvou satelitů (nejčastěji kombinace Astra + Hot Bird anebo Eurobird) na jednu parabolu. Dalších sto tisíc digitálních sestav pak tvoří komplety abonentů UPC Direct. Ty jsou však ve velké míře používané jen s pronajatým receiverem Philips a směrované pouze na Astru.

Ve zmiňované studii Eutelsatu se dále píše, že růst satelitní vybavenosti domácností o 16,5 % je ale pod průměrem ostatních zkoumaných zemí (kromě ČR probíhal průzkum také v Polsku, Rusku, Chorvatsku, Maďarsku, Slovensku, Bulharsku, Ukrajině, a v Bosně a Hercegovině). Myslím si, že u nás je to následek nedostupnosti volně vysílaných, tedy nezakódovaných stanic v naší mateřštině na orbitě. Všechny vyjmenované země jich mají řadu volně přijímatelných i na nejlevnější FTA receivery, jen v ČR je nutné si pro příjem naprosté většiny českých stanic pořídit přijímač s dekodérem (vestavěnou čtečkou či jako modul) CryptoWorks a přístupovou kartu. Volně je přenášená pouze zpravodajská stanice ČT24 na Astře a Eurobirdu, hudební Óčko na Astře (a přenosovém transponderu na Astře 3A) a parlamentní kanál 24cz na Astře. Což je nabídka více než chudá.

Pokud chceme mít nabídku bohatší, musíme do příjmu dále investovat. Na přístupovou kartu Czechlink za jednorázový pořizovací poplatek cca 2500 Kč (plus placení měsíčních koncesionářských poplatků za televizi) budeme z Eurobirdu moci sledovat stanice ČT1, ČT2 a Prima, na příjem Galaxie sport se uzavírá abonence za 1190 Kč ročně (anebo 650 Kč na půl roku) a nový kanál českých a slovenských filmů - CS Film lze přikoupit za 999 Kč ročně. V obou případech se oprávnění ke sledování doplňuje do karty Czechlink, je nutné si ji tedy pořídit i v případě, že ČT ani Primu ze satelitu sledovat nechceme.

Druhou možností je příjem českých či česky dabovaných stanic v platformě UPC Direct na Astře. Zde už od května vysílají i oba programy naší veřejnoprávní televize, dále je zde přenášena Prima, Galaxie sport a např. i Eurosport v češtině. A necelé tři desítky dalších tematických kanálů v češtině – dokumentárních, ale i dětských či filmových. Za příjem se však platí nemalý měsíční poplatek, základ Rodina stojí 689 Kč měsíčně, na pakety Plus, filmové (HBO paket, Cinemax) či erotické programy se dále připlácí, takže kompletní nabídka se může vyšplhat až k 1450 Kč. V případě „satelitní kabelovky“ UPC Direct je velká výhoda v pronájmu – bezplatném zapůjčení receiveru Philips, a v dodání paraboly a konvertoru za 1 Kč. Můžeme namítnout, že to vše abonent nakonec stejně zaplatí (a přeplatí) v měsíčních poplatcích, ano, to je pravda, ale pro diváka na vesnici v místě s velmi špatným terestrickým signálem je komplet UPC možným řešením televizního příjmu - s minimálními vstupními pořizovacími náklady (a také větší nabídkou) oproti platformě Czechlink.

A odpověď na otázku z nadpisu? Podle mne je 600 tisíc receiverů na Českou republiku málo. Navíc je v tomto počtu započítáno značné množství neperspektivních analogových souprav. Je však naděje na rychlejší růst, kdybychom trochu snížili náš propad za západní Evropou, ale i za některými zeměmi z postkomunistického bloku?

Diváci v České republice v posledních dvou letech spíše čekali na rozjezd pozemního digitálního vysílání (DVB-T) a proto váhali s obměnou stávajícího zařízení. Letos na jaře stagnovala oproti předešlému období i abonence UPC Direct. Teprve nyní, po zařazení ČT1, ČT2 a ČT24 do platformy můžeme očekávat oživení poptávky zejména v oblastech, kde je špatný příjem terestrických programů. Pokud by se na satelit dostala TV Nova, byl by zájem diváků o satelitní příjem určitě větší. Ale vzhledem k postoji Novy k satelitnímu vysílání a digitalizaci vůbec si už nedělám plané naděje… Nejasný je i start případných dalších alternativních domácích satelitních platforem. Např. na dubnovém veletrhu INTEC předváděla pražská společnost SAT plus návštěvníkům ukázky z vlastních programů – interaktivního FUN 1, „zájezdového“ Last Moment TV, a kanálu, pomocí něhož možná seženeme lepší zaměstnání – JOBS TV. Společnost připravuje i další, dokonce placené programy, o které by určitě byl mezi našimi satelitními diváky zájem. Termín jejich startu na orbitu ale není známý. Škoda, že se také českým subjektům nedaří realizovat projekty, podobné slovenské tematické stanici Nautik TV. Své diváky by si určitě našly.

U každého nového rodinného domu se už bere jako standardní vybavení satelitní parabola, pro několik bytovek je schůdným řešením skupinový satelitní rozvod s multiswitchem pro příjem z jedné, dvou či dokonce čtyř orbitálních pozic. Také rozšíření moderních zobrazovacích jednotek – plasmových a LCD televizorů, případně projektorů, které vyžadují kvalitní zdroj signálu, a nové technologie, které už klepou na dveře – HDTV, MPEG-4, multimedia - to vše by mělo nahrávat většímu prodeji moderních digitálních satelitních přijímačů. Bude-li tomu tak nám ale ukáže až další období.


Zdroj studie Eutelsatu: teletext ČT1, s. 653, uveřejněno 5. 6. 2005