Systém mobilního příjmu terestrického digitální vysílání DVB-H (Digital Video Broadcasting -Transmission System of Handheld Terminals – „Handheld“) si postupně hledá svoji pozici na konkurenčním poli nových forem televizního příjmu. Tento příjem je možný prostřednictvím speciálních přijímačů nebo mobilních telefonů, PDA či kapesních počítačů. Postupně se daří odbourávat dosavadní technické překážky nebo omezení, které limitovaly další rozvoj a možnost širšího použití této technologie – například nedostatek energetické kapacity používaných baterií v přenosných přístrojích.

DVB-H (dříve označované také jako DVB-M nebo DVB-X) vychází ze standardu DVB-T, i když původně byl využíván i pro mobilní telekomunikační služby (např.GSM, resp. UMTS). DVB-H nyní díky používanému systému umožňuje mnohem lepší příjem signálu i v poměrně nepříznivých podmínkách (například uvnitř budov, za pohybu apod.).

Pro kompresi signálu mohou být v blízké budoucnosti využity i jiné technologie, než je obvyklý MPEG-2 v případě DVB-T – uvažuje se mj. i o systému H264/AVC ad. Za vhodné obrazové rozlišení pro display mobilních přístrojů je podle odborníků považován formát CIF s rozlišením 360x288 obrazových bodů. Přenos televizního signálu bude vyžadovat kapacitu cca 384kb/s.

Systém DVB-H by mohl využívat kanály u nás běžných televizních pásem (III.,IV., a V.). Obecně kromě mobility je velkou výhodou kompatibilita se systém DVB-T, díky které bude možné společně využívat síťovou infrastrukturu.

O systému DVB-H se v posledních měsících začíná velmi intenzivně hovořit na většině mezinárodních diskuzních fór (př.IBC 2005) a postupně se rozšiřuje nabídka dalších nových přístrojů. K dispozici jsou už také první výsledky experimentů v Německu a ve Finsku. Pilotní finský projekt vysílání v DVB-H, který během léta probíhal v Helsinkách, je podle jeho provozovatelů úspěšný. Projektu se účastnil zejména místní operátor DIGITA, s využitím mobilního přijímače Nokia 7710. Podle oznámených výsledků průzkumů mezi uživateli služeb se dá očekávat poměrně velký zájem zákazníků, a to i o placené služby (téměř polovina zákazníků je podle průzkumu připravena a ochotna vynaložit minimálně cca 10 euro měsíčně za tyto služby ). Z hlediska obsahu poskytovaných služeb se většina zákazníků shodla na zájmu spíše o jiné nové programy než které jsou dosud běžnou technologií dostupné. Podobně jako v případě německých i jiných výzkumů je v případě mobilního příjmu větší zájem o kratší nebo nějakým způsobem mimořádné a operativně zařazené sekvence.

Mezi populární programy patřily většinou také sportovní programy nebo zpravodajství. V průměru strávila většina uživatelů sledováním mobilní televize cca 20 minut za den, aktivnější zákazníci se blížili k průměru 40´ na jedno sledování v celku. Z výzkumu rovněž vyplynulo, že diváci sledovali mobilní televizi ve zcela jiných časech než je obvyklé u běžného příjmu. Protože šlo o pilotní a relativně omezený projekt, není zcela jasné, jak se bude divácký zájem dále vyvíjet – například zda budou zákazníci preferovat paušální platby nebo platby na základě využité kapacity (resp. objednané). Jednoznačně se však prokázala jako výhoda snadné používání mobilních přijímačů a všech dostupných služeb, stejně jako plná funkčnost systému i v náročnějších podmínkách. Mobilní vysílání bude také podle všeho příležitost především pro nové programové formáty a alternativy ke stávající standardní nabídce.

Podle posledních zpráv se zkušební provoz v DVB-H jako první u nás chystají spustit České Radiokomunikace – JTR Management a.s. na podzimním veletrhu INVEX v Brně. V programové nabídce by mohly být zařazeny programy dosud obsažené v experimentech DVB-T. Zatím spíše v obecné rovině hovoří o mobilním televizním příjmu i všichni hlavní mobilní operátoři na českém trhu, byť ne přímo v souvislosti s DVB-H. Naposledy podobné plány prezentoval například i operátor Vodafone/Oskar při příležitosti plánovaného spuštění sítě UMTS. S dalším rozvojem datových služeb zejména v sítích tzv.3.generace počítají podle dřívějších prohlášení Eurotel i T-Mobile, a to již ve velmi blízké době. Po zkušenostech z některých jiných domácích projektů je otázkou, zda se podaří připravit dostatečně atraktivní obsah, za který budou zákazníci v nějakém větším množství ochotni a schopni přiměřeně platit.


Ing.Zdeněk Duspiva, publicista, 1.10.2005