• Filip Kaňkovský vystoupí 4.5. na Ska Wars – May the reggae be with you – se svou kapelou Green Småtroll dnes

• Show Jana Krause – 1. 5. 2024 včera

• Asociace komerčních televizí slaví 7 let, prezidentkou zůstává Klára Brachtlová z CME včera

• Veselá a hravá architektura. To jsou Archouni!

• DUCHOŇ: Peter Bebjak připravuje film o hudební legendě

• Futbalový šampionát UEFA EURO 2024 sa nezadržateľne blíži - Markíza prinesie divákom veľkolepý športový zážitok

• Tisková zpráva ze 6. zasedání RRTV, konaného dne 16. 4. 2024

• Show Jana Krause – 24. 4. 2024

• RTVS oznamuje plánovanú rekonštrukciu vysielača FM Banská Bystrica Suchá Hora

• RTVS si pripomína 97 rokov pravidelného rozhlasového vysielania z Košíc

1) Verejnopravne noviny - platit bude kazdy, kto ma postovu schranku
2) Verejnopravny internetovy server - platit bude kazdy, kto ma pocitac
3) Verejnopravne knihy - platit bude kazdy, kto vie citat
4) Verejnopravne CD/DVD - platit bude kazdy, kto ma prislusny CD/DVD prehravac (a bude na internete diskusia, ci sa to ma tykat aj pocitacov, ked je to ZARIADENIE, ktore to dokaze reprodukovat)
A vsede by hovorili, ze je to protivaha komercnych novin, serverov, knih... ze je to super, je tam obmedzena reklama..., a ked sme proti tomu, tak sme nekulturni burani...
 

Mám germániovú diodu 1NN41, keď na ňu pripojím 4kOhm slúchadlá tak počujem miestnu rozhlasovú stanicu. Čo teraz?
 

Prečítajte si na /www.koncesionar.nazory.cz
 

„Vážený poplatníku“, oslovil mě nedávno dopis z vymáhací agentury, kterou si Česká televize najala k pronásledování lidí, kteří mají doma televizi. Škoda, že to oslovení neobsahovalo ještě přívlastek „daňový“, aby si alespoň úplně každý uvědomil, že zákonem uvalené „poplatky“, které jsme pod pohrůžkou státní síly nuceni odevzdávat České televizi, ničím jiným než daní nejsou. Totéž samozřejmě platí i o dani, kterou stát od majitelů všech rozhlasových přijímačů konfiskuje pro Český rozhlas. Nyní se dokonce vážně uvažuje o tom, že zdaněny budou nejen televize a rádia ale i počítače, protože umožňují příjem vysílání. Prý není podstatné, zda ČT nebo ČRo vůbec sledujeme či chceme sledovat, říkají obhájci této daně. Není důležité, zda jsme o vysílání někoho žádali nebo se smluvně zavázali. Daň je vynucenou platbou za to, že máme možnost vysílání sledovat.
Pro uvalení této daně se uvádějí nejčastěji tyto argumenty: nějaké „věřejnoprávní“ médium přece musí existovat, vysílání veřejnoprávní televize je veřejným statkem, případně veřejným zájmem. Všechny jsou mylné.
Mnozí lidé (zejména politici, aby na veřejnosti vytvořili dojem znalosti) používají pojem veřejný statek, aniž by tušili, jak ho ekonomové definují, a označují jím cokoli, o čem mají jakousi vágní (zpravidla nesprávnou) představu, že by to měl financovat stát. Ekonomové vědí, že vysílání veřejným statkem není, protože z příjmu televizního signálu lze toho, kdo nezaplatí, vyloučit. Technologie kódování je známa desítky let. Tím pádem je financování vysílání velmi jednoduché (příjmy z dekodérů) a to navíc pomíjím, že jako hlavní zdroj financování televize lze využít příjmy z reklamy. A dále dodávám, že samotný pojem veřejný statek je falešný a neplatný. Nevznikl pozorováním, jak jsou jednotlivé statky financovány, nýbrž tak, že ekonomové hledali zdůvodnění, proč stát vůbec existuje a proč některé statky financuje a jiné nikoli, a přišli s absurdní hypoteticko-deduktivní konstrukcí. Především však přehlédli, že podstatným definičním znakem státu je použití síly, a že jediným oborem, který je kompetentní ke zdůvodnění a ospravedlnění použití síly proti člověku – a tudíž i ke zdůvodnění existence státu - je morální a politická filozofie, nikoli ekonomie. Ekonomie studuje zákonitosti produkce a směny hodnot, nikoli normativní principy používání síly vůči člověku.
Zdůvodňovat financování ČT „veřejným zájmem“ je ještě nesmyslnější. Na bezpočtu příkladů soukromých televizí a rádií jasně vidíme, že vysílání je zcela normální soukromou aktivitou, stejně jako třeba výroba hřebíků, aut nebo novinového deníku. Žijeme však v éře nenávisti vůči kapitalismu, vůči sledování vlastního prospěchu, vůči úspěchu, a zkaženému „konzumu“, takže soukromé vysílání se sice toleruje, lidé ale mají údajně „právo“ nebýt odkázáni jen na něj. Ve „veřejném zájmu“ by se jim mělo nabídnout veřejné vysílání. Zájmy ale mají jen jednotliví lidé, existují jen soukromé zájmy. Řada lidí má jistě zájem spíše o pořady ČT než o pořady produkované soukromými televizemi. Nikdo není nucen sledovat večerní odpad produkovaný televizí Nova ale zároveň nikdo nemá právo nutit ostatní, aby mu financovali produkci jiných pořadů, o které by měl zájem. Pokud nějaký soukromý zájem řada lidí sdílí, neopravňuje je to, aby pro tento sdílený zájem vytvořili nový pojem „veřejný zájem“ a jako údajně nadřazený zájem jej násilím vnucovali ostatním a vytvořili z daní financovanou instituci. O potížích s definováním veřejného zájmu se nepřestává diskutovat, ale málokdo má odvahu tento bezobsažný kolektivistický slogan zásadně odmítnout. Co by pak dělal stát, když ne zastupoval veřejný zájem? Pouze chránil práva. Absurdní frázi veřejný zájem je třeba nahradit důsledně odvozeným a racionálně definovaným pojmem právo. Ochrana individuálních práv je jediným důvodem, proč stát potřebujeme, a jedinou jeho morální funkcí.
Hanebné televizní a rozhlasové daně se nyní zvýšily, měly by být naopak zrušeny. Česká televize i Český rozhlas by měly být plně privatizovány a celé odvětví vysílání deregulováno. Soukromá Česká televize nebo Český rozhlas by jistě i nadále měly dostatek zájemců, kteří by je sledovali a za služby by samozřejmě zaplatili. Já bych byl jedním z nich. Viz též www.aynrand.cz

 

Děkuji za velmi pěkný rozbor.
 

Všechny odborníky bych rád upozornil, že předmětný zákon hovoří o ZAŘÍZENÍ technicky způsobilém přijímat...atd.
Nemluví tedy jen o jedné části přijímacího řetězce, ale o zařízení jako celku. V případě pozemského příjmu se tedy nutně jedná o samotný televizor (PC nebo jiné zařízení s TV tunerem)+anténa! Tam,kde tato konfigurace nestačí, pak ještě zesilovač. "Způsobilost" a konfigurace "zařízení" je tedy nutně závislá na konkrétním místě příjmu. Jinými slovy, někde postačí televizor a účastnická šňůra (kdo má např.kabelovku) . Pokud ani zařízení v sestavě anténa+zesilovač+svod+TV není technicky způsobilé příjmu TV vysílání (třebas proto,že v daném příjmovém místě není pokrytí TV signálem),pak se lze úspěšně placení TV poplatku vyhnout. Zdůvodnění :
a) zákon o R a TV poplatcích definuje poplatníka jako vlastníka celého ZAŘÍZENÍ, nikoliv jen jen jedné jeho části,která sama o sobě k reprodukci nestačí. Na věci nic nemění,že poplatníkem má být každý, kdo je napojen na el.síť. Po výzvě postačí podat čestné prohlášení, že NEMÁM ZAŘÍZENÍ tech.způsobilé přijímat TV vysílání. Uvádět důvody zákon neukládá, takže varianta,že nejsem schopen v daném místě tech.způsobilé zařízení realizovat, není vůbec vyloučena.
b) V případě sporu je důkazní břemeno na straně žalující, která by musela u soudu dokázat, že mám CELÉ ZAŘÍZENÍ (a nikoliv pouze jeho jednu část) způsobilé příjmu v místě užití .
c) Ani vlastnictví paraboly, LNB, sat.přijímače a televizoru (A/V monitoru, PC apod.) nezákládá automaticky povinnost platit koncesionářské poplatky. Česká televize automaticky nedistribuuje přístupové karty na své sat. vysílání za nákladovou cenu, ale pouze participuje spolu s dalšími vysílateli na službách soukromého subjektu. Uživatel pak je nucen odebírat (a platit) služby, které nespadají do veřejnoprávního vysílání. Mimochodem v sousedním Německu z podobného důvodu musela ARD/ZDF ukončit spolupráci se soukromými vysílateli.
d) Někdo by mohl namítnout, že zákon výslovně nehovoří o způsobilosti přijímat vysílání ČT. Tato námitka by však u případného soudu rozhodně neuspěla, neboť příjemcem poplatků je ČT a Český rozhlas a účelem těchto poplatků je zcela objektivně úhrada za poskytování veřejnoprávních služeb. Pokud by vysílatel chtěl vybírat poplatky i na místech,kde nezajistil pokrytí (=poskytování služby), jednalo by se o bezdůvodné obohacení.
Pokud veřejnoprávní vysílatelé použijí jako přenosové médium Internetovou síť, patrně zatím nepůjde o "prvotní šíření ve smyslu zákona" . Sami vysílatelé by mohli narazit na problém s autorskými právy, tudíž by asi museli přístup nějakých způsobem podmínit, či autorizovat, a tím pádem by neměl být problém definovat poplatníka . Jinými slovy - šíření R a TV signálu po síti Internet prozatím není PRVOTNÍM šířením ve smyslu Zákona o rozhlasovém a televizním vysílání a tudíž se na něj nemůže aplikovat zákon o poplatcích. Nicméně v budoucnu nelze ani tuto variantu vyloučit...