Zpravodajství TV info Škola TV program Firmy Bazar Diskuse

satCentrum


Česko-Slovenská
satelitní a TV doména
česká verze    slovenská verzia
 
 Úterý • 05.03.2024 - 11:55:22   satCentrum najdete také na:      
Nastav barvu

Vyhledávání


TV info



Rubriky
Z domova
Ze světa
Pakety a stanice
Změny parametrů
Neoficiální příjem
Softwarové novinky
Technika
Online chat
Program

Užitečné odkazy:





Naše ikonky pro Vaše stránky




 
TV info - Program | Články
 

Války a vetřelci na Prima ZOOM

  Autor: TV Prima/satCentrum , e-mail: info@iprima.cz Přidané: 14.03.2023


Dva zajímavé seriály přináší jedině Prima ZOOM. Historický seriál Války za polárním kruhem je prvním svého druhu, který odhaluje, jakou roli ve druhé světové válce sehrály arktické národy. Připojte se k potápěčům v okouzlující, ale nehostinné krajině Arktidy a sledujte, jak zkoumají vraky nacistických letounů potopené v mrazivých hlubinách. Arktická pustina je také místem, kde archeologové nalézají ukryté masové hroby a historici odkrývají tajné pobřežní pevnosti.


Tato ledová severská bojiště bývala dějištěm nečekaných událostí. Díky nově zveřejněným kolorizovaným archivním záběrům a digitálním animacím nyní poprvé ožívají přímo před našima očima. Vrací se také jeden z nejoblíbenějších seriálů Prima ZOOM už se svou 13. sérií – kontroverzní a hojně diskutovaní Vetřelci dávnověku.


Fascinující seriály na Prima ZOOM:

Od 16. 3., 20.00 hod. - Války za polárním kruhem
Od 17. 3., 22.05 hod. - Vetřelci dávnověku XIII


Války za polárním kruhem (6 dílů, premiéry čtvrtek 20.00, reprízy neděle 15.55)

16. 3. - Mrazivé peklo

Zamíříme do Finska blízko Raatské cesty, kde probíhá pátrání po masovém hrobě. Po konci 1. sv. války byla podepsána Versaillská smlouva, která znamenala těžké následky pro Německo, mimo jiné hyperinflaci, ekonomickou krizi, hlad. Německo ji začalo brzy obcházet, dále se potřebovalo zásobit železnou rudou, niklem a dalšími kovy, které potřebuje armáda. Smlouva tak nebyla dodržována, sankce neměly valné účinky a Mnichovská dohoda smlouvu prakticky pohřbila. K moci se dostal Hitler, atmosféra houstla a Organizace národů ztrácela kontrolu a důvěru. V roce 1939 bylo jasné, co se blíží. Německo a SSSR uzavřely bilaterární smlouvu o neútočení, země se také dohodly na vlivu na sousední země. Stalin doufal, že mu dá pakt nějaký čas, ale Německo zaútočilo na západ Polska a SSSR na východ. Následovalo vyhlášení války Německu ze strany Británie a Francie, a 2. sv. válka tak započala. Důležitou roli sehrály severské neutrální země – Norsko, Švédsko, Finsko. Švédsko dodávalo Německu železnou rudu, ve Finsku vznikl důl na nikl. SSSR potřeboval ovládnout Baltské moře a chránit železnici do Murmansku za každou cenu. Než došlo k jednání SSSR s Finskem, už se SSSR pustilo do vojenského soustřeďování. Finsko zahájilo mobilizaci vojsk a evakuaci civilních cílů – 100 000 lidí opustilo Helsinky. SSSR napadl Finsko s nepravdivým tvrzením, že byla Finy ostřelována vesnice na území SSSR. Útok byl drtivý, do země se sjeli reportéři mnoha zemí. Helsinky byly bombardovány, boje probíhaly po celé východní hranici.

Válka v Arktidě byla velmi specifická kvůli přírodním podmínkám, všude byl sníh, přes den šero, v noci tma. Finsko zažádalo o mezinárodní pomoc, země, včetně neutrálních, se zapojily. Norsko v čele s Quislingem jednalo s Německem, Hitler si byl jist vítězstvím SSSR a odmítl zásobení Finska přes své území. Rudoarmějci ale narazili na kruté podmínky a finský odpor u vesnic Suomussalmi a Kuusamo. SSSR zde měla podpořit ukrajinská divize, která ale nebyla připravena na mrazy kolem -30 °C. Muži umrzali, zůstávali v zákopech nebo se vydávali na cestu zpět. Tím se opět dostáváme k masovému hrobu, který muži monitorují speciálním zařízením. Mělo by tu být asi 8000 padlých Rusů a Ukrajinců. Finské vítězství bylo okamžitě využito k propagandě a k rozšíření mínění o neschopnosti rudoarmějců. Arktická válka zuřila na dlouhé frontě, přišly tisíce dobrovolníků a pomoc z dalších zemí. Británie a Francie chtěly také pomoci, ale Norsko a Švédsko jim nepovolily vstup na svá území. Nakonec došlo k uzavření míru, když Finsko přistoupilo na podmínky Sovětského svazu. Incident na norském území, kdy se britští vojáci vydali do fjordu zachránit zajatce z německé lodi Altmark, vtáhl Norsko do války. Hitler uspíšil plány na vylodění v Norsku.


23. 3. - Závod o sever

Ve druhém dílu se vydáme do Norska, na které si dělali na začátku 2. sv. války zálusk jak Spojenci, tak Němci. Na jaře 1940 Německo urychlilo svou invazní operaci Weserübung, to Churchill měl plán jiný – zaminování cest podél pobřeží a napadení lodí, které tak budou muset na otevřené moře. Následně ofenzivu do čtyř norských významných přístavů. Před invazí se sešel Quisling s německou rozvědkou a je sporné, jestli jim předal nějaké důležité informace. V dubnu 1940 vypluly do Norska první německé lodě v patách s britskými „minolovkami“. Němci se vylodili v sedmi přístavech v Dánsku a Norsku. Britská operace na zaminování neproběhla podle plánu. Němci byli o několik dní rychlejší. Norský odpor byl slabý, král uprchl do vnitrozemí a Quisling se pokusil o převrat. Pokus o puč vydržel týden, Quisling byl někým nepřípustným. Britské námořnictvo zlikvidovalo několik plavidel na cestě do Narviku, když využilo husté mlhy. To byla významná ztráta kvůli zásobování. To Němci vyřešili letecky, jako letiště jim posloužilo jezero Hartvikvatnet. Kvůli slabému ledu se několik letadel Junkers probořilo pod led, dvě nebo tři nebyla doposud objevena. Výprava s podvodním dronem zkusí štěstí. Německé jednotky se zmocnily zásobovacího skladu norské armády, přidaly se k jednotkám, které obsadily oblast kolem železnice, kudy putovala železná ruda mezi Norskem a Švédskem. Němci zažádali neutrální Švédsko, aby přes ně mohly procházet transporty vojáků do Narviku. Švédi souhlasili s převozem zdravotnického personálu a materiálu. Němci toho využili a tajně převáželi zbraňové experty apod. Norové u Narviku shromáždili jednotky a zahájili protiakci, Němci město udrželi, ale v horách se museli stáhnout. Arktické klima zasáhlo všechny zúčastněné, ač např. zkušené ze středoevropských Alp. Muži mrzli, měli omrzliny, někdy oboustranný zápal plic apod. Churchill přišel s plánem, jak Němce porazit v Narviku, to se podařilo na konci května 1940.

Spojenci vybojovali město a vytlačili Němce na východ ke švédským hranicím. Němci při odchodu zlikvidovali zařízení na přepravu rudy. To bylo minimálně na několik měsíců vyřazeno ze hry. Napadení Francie znamenalo stažení Spojenců, norští vojáci na ně marně čekali a Němci využili příležitost. Norové museli kapitulovat, Němcům spadlo vítězství do klína. V Norsku zahájil Hitler budování německé obrany, obával se Churchillovy ofenzivy. Švédové Němcům povolili transporty přes své území, ale za přísných podmínek. Pokračovalo také zásobení Německa železnou rudou z Kiruny, ale už ne přes Narvik, nýbrž přes Luleu. Finsko teď bylo odříznuto od Británie – svého obchodního partnera, a muselo jednat s Německem. Všichni měli zájem o jeho nikl, ale rozvoj dolů v Pechenge měla na starost britská společnost. Finsko se dolů ujalo a přislíbilo 60 % produkce Němcům, 40 % SSSR. Z německé strany byl porušen duch paktu Ribbentrop-Molotov. Německo se chystalo na SSSR, obě země zažádaly o transporty skrze finské území. Oběma bylo vyhověno. V prosinci 1940 byla naplánována ofenziva do SSSR, její utajení se ale nezdařilo.


30. 3. - Hitlerova hra vabank

Další mrazivá výprava bude opět do Finska, kde Němci na počátku roku 1941 spustili operaci Stříbrná liška. Cíle byly dva – Petsamo a Murmansk. Sověti připravili obrannou linii, ale nezaútočili, Finsku však vyhlásili obchodní válku. Německá armáda prozkoumala podmínky v oblasti, museli vylepšit silnice, infrastrukturu. Spolupracovali s Finy, těm ale přesné informace ofenzivy nesdělili. V březnu 1941 se přípravy operace Barbarossa zbrzdily, když přišel britský útok na norském pobřeží, tzv. operace Claymore. Britští commandos s norskými dobrovolníky způsobili Němcům velké škody, přepadu se zúčastnila také filmová jednotka. Dopad byl značný a odhalena byla slabina německého systému v Norsku. 160 dělostřeleckých baterií, vojáci, letecké a námořní síly – to vše bylo přesunuto do Norska, a chybělo pak pochopitelně jinde. Přes jaro spolupráce Finů s Němci zintenzivnila, někteří dokonce narukovali k SS. Kolem 20. května 1941 Němci odhalili útočné plány na SSSR, a tedy nutné využití finského území a armády. Finsko se stalo definitivně spojencem nacistického Německa. Počty německých vojáků na území Finska rostly, k zahájení operace Barbarossa se jich na široké frontě nashromáždilo 68 000. Generálové Falkenhorst a Siilasvuo se setkali a 22. června 1941 vedli armády vstříc rudoarmějcům. Na severu byli Němci nemile překvapeni, když je nečekaly silnice, jak velitelé naivně očekávali. Snahy byly rychle potlačeny, německá rozvědka tak selhala.

Rychlá 14denní válka zůstala utopií. Neschopnost německé armády způsobila napětí mezi Falkenhorstem a Siilasvuem, Hitler opět podcenil protivníka. Finský prezident oslovil USA a od spolupráce s Německem se distancoval. SSSR oslovil Brity, ti 30. července 1941 nepříliš úspěšně zaútočili z letadlových lodí u Petsamo. Byli včas zpozorováni a utrpěli vysoké ztráty. Další podpora SSSR Spojenci byla v podobě konvojů se zásobami do přístavu Archangelsk, vybudování meteorologických stanic a útok na Špicberky. Německé divize na severu neobstály, stáhly se do obranných pozic. Co získaly, chtěly chránit, čímž započala asi 3letá statická válka v ledové tundře. Na podzim 1941 začali sovětští partyzáni útočit na civilní cíle a nevinné lidi, což trvalo až do konce války. Hitler od začátku toužil po vybudování železnice na severu Norska kvůli zlepšení zásobování. Fritz Todt to prohlásil za nerealizovatelné, a tak měl propojit alespoň Rovaniemi a Petsamo. Němci dále budovali silnice, využívali sovětské zajatce a nuceně nasazené dělníky. Sověti těžili z úspěšných konvojů do Murmansku, Finové se ale brzy dostali k murmanské železnici. Britové a USA žádali Finy, aby ukončili spojenectví s Německem a stáhli svou armádu. Britové po Stalinově nátlaku vyhlásili Finsku válku v Den nezávislosti Finska 6. 12. 1941. O den později došlo k japonskému útoku na Pearl Harbor, USA a Británie vyhlásily Japonsku válku. Německo vyhlásilo válku USA.


6. 4. - Speciální operace

Pokračujeme prosincem 1941, kdy se do války po japonském útoku na Pearl Harbour zapojily USA na stranu Británie a Spojenců. V Norsku pokračovaly útoky britských commandos, USA se zapojily do příprav invaze Spojenců do arktického Norska. Vybudována byla spojenecká základna Kari, ukrytá v horách. Hitler nelenil a budoval obrannou síť. Fritz Todt s ním často nesouhlasil nebo alespoň polemizoval, jeho letadlo explodovalo a nebylo objasněno, jestli šlo o nehodu. Vystřídal jej Albert Speer a budování železnice se dalo do pohybu. Desetitisíce válečných zajatců, vězni a nuceně nasazení pracovali na Hitlerových projektech, v horách hloubili tunely. V zimě 1942 čelili Němci potížím na východní frontě, generál Falkenhorst byl vyměněn za Dietla. Statická válka v ledové tundře byla pro Němce velikou zkouškou, vojáci nebyli vybaveni a často improvizovali. V takových podmínkách nikdy nebojovali, už vůbec ne dlouhodobě. Němci se rychle snažili vybudovat silniční síť, to stálo mnoho životů. Atmosféra houstla a Finům bylo stále jasnější, že Německo válku nevyhraje. Churchill představil odvážný projekt Jupiter, se kterým ale nepochodil, prozatím. Američané vytvořili speciální lyžařský prapor a nová vozidla, která by měla obstát v podmínkách na severu Norska. To měli se Spojenci v plánu osvobodit.

V Norsku byl ministerským předsedou Hitlerem dosazený Vidkun Quisling, probíhala germanizace a kontrola občanů. Odboj sílil, hlavní roli sehrálo hnutí odporu Milorg. Někteří Norové utekli, v tom pomohli Sámové na hranicích do Švédska. Převáděli běžné lidi, ale i válečné zajatce. V létě se Německu podařilo odříznout spojenecké zásobování na Kavkaze, význam transportů po severní námořní trase a železnici Murmansk rostl. Velký význam měla také „válka o počasí“, tedy co nejpřesnější meteorologické předpovědi. V zimě 1942–1943 vrcholila bitva u Stalingradu, Hitler dále realizoval projekty v Norsku a pokračovala statická válka na severní frontě. Německo bylo u Stalingradu poraženo, na to Finsko reagovalo rychle. Chtělo nastolit mír se SSSR, naopak Němci chtěli po Finsku spojeneckou smlouvu. V létě 1943 vznikaly další spojenecké špionážní základny v Norsku a Švédsku. Německo vzhledem k neúspěchům potřebovalo stále více niklu a železné rudy, čerpali nadále z Finska a Švédska. Churchillův projekt Jupiter musel jít stranou, Američané už se chystali na den D. Koncem září 1943 vydal Hitler výnos vůdce ohledně možného stažení z Finska.


13. 4. - Arktická fronta se hroutí

Pokračujeme koncem roku 1943, kdy se odehrála schůzka spojeneckých vůdců v Teheránu. Stalin se dožadoval potrestání Finska za spolupráci s Němci, podmínky byly – hranice z roku 1940, demobilizace, vykázání Němců z Finska a ložisko niklu v Petsamu. Spolupráce Finů s Němci pokračovala, Finové na podmínky nepřistoupili a Němci, když se dozvěděli o jednáních, uvalili na Finsko obchodní embargo na obilí a zbraně. Hitlerovy obavy ze sovětské ofenzivy sílily, urychlil stažení, které vyvrcholilo v dubnu 1944 operací Birke. Nejvzdálenější pozice se měly stáhnout, přičemž mělo být ochráněno Petsamo. Ofenziva na severu, operace Fortitude North, se stala záminkou k oklamání před vyloděním v Normandii. Spojenci použili k oklamání vše možné mimo jiné nafukovací tanky a vozidla. I seveřané si museli myslet, že zde dojde k invazi, dostali tak klamné informace. Na jaře 1944 začali Němci prozkoumávat Laponsko, kde by udělali obrannou linii při stažení. Vojáci na severu trpěli depresemi z nehostinného prostředí, tábořiště mimo frontovou linii byla u měst/vesnic, aby byli mezi lidmi. Generál Dietl byl dětmi oblíbený, v Rovaniemi se němečtí vojáci stali součástí každodenního života. Bavili se, vyměňovali si věci, vojáci občas pomáhali. V Norsku byli Němci okupanty, zde ale byla atmosféra jiná. 6. června 1944 Spojenci zahájili vylodění v Normandii, v Norsku dále shromažďovali zbraně a výbušniny, ve Švédsku vznikaly základny pro případný německý ústup přes Arktidu. Zapojeni byli Sámové i celé rodiny, a tak si mohli vydělat nějaké peníze.

V létě 1944 zahájil SSSR mohutný útok na Finsko v oblasti Karelské šíje, poté proti Němcům v Bělorusku. Finy zaskočili, např. Vyborg dobyli za deset dní. Ribbentrop znovu Finům předložil smlouvu o spojenectví, prezident Ryti Němce ujistil, že nevyjedná mír se SSSR bez německého souhlasu. V červnu 1944 se vydal Dietl za Hitlerem, do Finska už se nevrátil zemřel při leteckém neštěstí opět trochu záhadném. Nahradil jej Rendulic a Hitler začal budovat opevnění Sturmbock bez vědomí Finů, Švédů či Norů. Němci přišli o meteorologické stanice v Grónsku, nadále drželi Špicberky. V srpnu a září 1944 čelily finské branné síly ofenzivě Rusů, prezident Ryti odstoupil a Mannerheim se jeho slibem vůči Hitlerovi neřídil. Německo bylo v Evropě na pokraji zhroucení, vojska se blížila k centru německého území a Finsko předběžně přijalo podmínky, stanovené SSSR pro uzavření míru. Obyvatelé severního Finska se evakuovali na jih, vše proběhlo naprosto bleskově. Němci se vydali k nové obranné linii na severu. V září bylo příměří Finska a SSSR podepsáno, přijela monitorovací komise Spojenců. Pod tlakem SSSR pak Finové započali skutečnou válku proti Německu, po letech spojenectví to byla zcela nová role.


20. 4. - Arktida v ohni

Epizoda navazuje únorem 1944, začátkem nové arktické zimy. Hitler stahuje jednotky na nové obranné linie, jenže vojska SSSR se blíží – 100 000 mužů postupuje na oblast kolem Petsamo. Problémům, které zažívali Němci, teď čelí při dobývání území rudoarmějci. Němci jsou nuceni opustit většinu území Finska, asi 220 000 mužů s vybavením se stahuje k lyngenské linii, přičemž ničí cokoli, co by mohl protivník použít. Lyngenskou linii budovalo 8000 různých zajatců, ti byli v pracovních táborech, z nichž nejobávanější byl norský Mallnitz. Spolu se sovětskou ofenzivou ve Finsku probíhala laponská válka – odsun Němců z finského území. Po vylodění a vítězství u Tornio Němci reagovali tím, že při ústupu ničili absolutně vše, na co přišli. Co nezničili, to zaminovali. V této oblasti byla obrannou linií Sturmbock. S německými neúspěchy se zhoršovalo jejich zacházení se zajatci. Spojenci po vylodění v Normandii postupovali Evropou, byli už v Nizozemsku, na Balkáně, v Pobaltí. U norských břehů se navíc konečně podařilo zasáhnout a potopit bitevní loď Tirpitz. Koncem podzimu 1944 se Švédsko pod nátlakem Spojenců rozhodlo přestat s dodávkami železné rudy Německu, to byla další rána pro Hitlera. Němci byli dále hnáni z Finska do Norska, obyvatelé severního Norska byli nuceně evakuováni.

Koncem ledna 1945 byla dokončena ústupová operace Nordlicht, někteří zůstali na lyngenské linii. V únoru 1945 se Quisling setkal s Hitlerem, zjistil ale tvrdou realitu, že Německo zřejmě nemá šanci na vítězství. Rudá armáda pokračovala do Rakouska, Berlín byl bombardován, Hitler přesto pokračoval v budování svých projektů v Norsku. Různé sabotáže měly brzdit německý ústup, probíhaly také přípravy na případný konec války. V dubnu 1945 opustily poslední německé jednotky Finsko. Severní Laponsko bylo téměř úplně zničeno. Během zimy bylo s Němci přesunuto asi 11 000 válečných zajatců, ti museli cestu zvládnout pěšky. Kdo nemohl, měl jasný osud. V květnu 1945 válka v Evropě skončila, v Norsku byla výjimečná situace – bylo tu asi 350 000 ozbrojených mužů. Jedním z úkolů bylo odminování území, která sami zaminovali. Dále tu byly desetitisíce sovětských vězňů, kteří měli zamířit domů. To se ale podle různých zdrojů poštěstilo jen části. Vyšetřování válečných zločinů přineslo hrůzná zjištění, tábor Mallnitz se stal samostatnou kapitolou. V Norsku zemřelo asi 14 000 ze 100 000 sovětských zajatců. Objeveny byly také důkazy o kanibalismu. 2. září 1945 kapitulovalo Japonsko, 2. světová válka skončila. Poznamenala celý svět, ve Finsku zemřelo téměř 100 000 lidí. Při zotavení z války se platily válečné reparace, Petsamo získal SSSR. Trojice severských zemí přišla dohromady o 112 700 lidí, Británie 450 700, Francie 567 600, Německo 7,5 milionu, SSSR 27 milionů. Celkově zemřelo 70 milionů lidí. K poslední kapitulaci došlo v Arktidě na meteorologické stanici ve Špicberkách. Bylo to 4. září 1945.


Vetřelci dávnověku XIII (10 dílů – premiérově pátek ve 22.05 hod., opakování v pondělí v 15.55 hod.)

V roce 2017 vyšlo najevo, že americké ministerstvo obrany utratilo miliony dolarů za vyšetřování zpráv o pozorování UFO. Třináctá řada napínavého seriálu přináší nejnovější poznatky o tajných vládních projektech a odhaluje, jakou mohou mít spojitost s mimozemskými civilizacemi. Vetřelci dávnověku zkoumají bohatou historii důkazů o tom, že naši planetu už 75 milionů let navštěvují mimozemšťané. Buďte taky u toho! Tajné zprávy ukryté v dílech Leonarda da Vinciho. Černé díry přímo na Zemi. Proslulá americká základna Oblast 51 jako trik, který má odvést pozornost od něčeho mnohem většího. Starověká egyptská říše nebo letiště pro mimozemšťany? Těmito a mnoha dalšími záhadami se zabývají nové epizody vzrušujícího historického seriálu Vetřelci dávnověku. Ve 21. století vědci, odborníci a vládní agentury z celého světa konečně spojili síly a snaží se najít definitivní důkaz o existenci mimozemského života. Ale i když to nikdo z nich nechce otevřeně přiznat, tento „hon na mimozemšťany“ probíhá už několik dlouhých dekád.


Jedna zajímavost za druhou na Prima ZOOM!


Filip Budák, Marketingový a PR konzultant, SOLOOTIONS powered by FTV Prima, 13. 3. 2023






  Sdílet:      

¤   počet komentářů k tomuto článku: 0   ¤

Verze pro tisk




Další články z rubriky:
16.03.2023 • Je známy prvý víťaz Radio_Head Awards 2022
11.03.2023 • Show Jana Krause – 15. 3. 2023
09.03.2023 • Prima ZOOM slaví 10. narozeniny a spouští novou image kampaň
09.03.2023 • Česko Slovensko má talent 2023 chystá castingy v českých městech
09.03.2023 • Trochu drzý, vtipný a provokatívny - nový Voyo Originál Sex O’Clock štartuje už tento piatok
08.03.2023 • Ze švadleny majitelkou nejslavnějšího módního salónu první republiky - byla návrhářka Hana Podolská českou Coco Chanel?

  Komentáře:

ERROR

Přidávat komentáře mohou pouze registrovaní uživatelé.

Přihlašte se: Přihlášení.

V případě, že ještě nejste u nás registrován, můžete se místo registrace přihlásit svým účtem přes:
Facebook, Twitter, Google. .

Pokud nejste doposud zaregistrovaný, vytvořte si registraci s vlastním uživatelským jménem (nickem): Registrace.



zpět nahoru


¤ Napište nám ¤ Reklama ¤ Mapa stránek ¤ Cookies nastavení ¤
Všechna práva vyhrazena! - VHR, Kvasice & COM, Banská Bystrica - All rights reserved! TOPlist