Přes to, že konvertory pro příjem satelitních signálů už dosáhly opravdu vysoké dokonalosti a jsou podle znalců již ”vyšlechtěny” snad na maximum, objeví se každoročně další typy, které se snaží předčit ty předchozí.

Asi společným jmenovatelem nových konvertorů je jejich určení. Koncepce jednotlivých společností vysílat jen pro konkrétní území resp. státy, kde mají zaplaceny licence vedou výrobce k tomu, že jejich výrobky jsou zaměřeny především jen na zachycení signálu v těchto zónách prostřednictvím co nejmenších parabol, takže rezerva v příjmu se přesouvá na bedra konvertorů. V daleko větší míře je skloňována kompatibilita přijímací soustavy s tím, že velikost parabol v soupravách určených přímo pro příjem sjednaného providera již nepřesahují průměr 60 cm. Toto je nyní uznávaná hranice třídy malých parabol, ale pokud máte k soupravě instalovánu parabolu větší, pak již vlastně nejde o standartní soupravu. Provozovatelé placeného vysílání si tak vlastně smluvně zajišťují, aby jejich abonenti nepodléhali pokušení přijímat ještě jiné, konkurenční programy. Poměrně pochopitelné jednání v oblasti placené televize, která by si ráda své diváky udržela všemi dostupnými prostředky. Stále totiž dochází k rozdělování trhů podle územních celků a těžko už asi můžeme počítat s tím, že právě placené programy by byly vysílány prostřednictvím tzv. global beamů, tedy ozářením co největší plochy. To praktikují především nezakódované zpravodajské sítě, pokud ovšem není jejich program také zařazen do vysílacího balíků placeného providera.

V různých diskusích s ozývá, že zrovna konvertor s 60 cm ofsetovou parabolou je systém téměř bezcenný a nemá ceny si jej v žádném případě pořizovat, ale já s tímto názorem nemohu naprosto souhlasit. Jako referenční si vezněme třeba jen 60 cm ofsetovou parabolu, používanou třeba firmou UPC u svých kompletů a nebo dokonce 60 cm plechovou černou ofsetovou parabolu od jedné z prvních dovážených analogových satelitních souprav značky Amstrad. K oběma parabolám přísluší pevné držáky konvertoru téměř bez možnosti tolerance s jednoznačně pevným uchycením konvertoru.

Především ti starší si vzpomínají, že tyto soupravy Amstrad byly opatřeny konvertorem Marconi s konvertorem se šumem asi 1,8 dB s poměrně širokým ozařovačem. Celý systém je postaven na vysoce účinném ozařovači snímajícím opravdu až více než 100% plochy paraboly a dodnes tato soustava pracuje při příjmu signálu z družic Astra směrovanými a střední Evropu se signálovou rezervou. Pokud tuto parabolu osadíme některým z konvertorů se současné produkce, stále s tímto systémem můžeme dosáhnout i na přijímacím systému s natáčením opravdu zajímavých výsledků.

Tou novinkou k představení je konvertor pro příjem Ku pásma od firmy MTI označený jako AP8 - XT2. Jeho tvar je stejný jako u konvertoru, který byl asi před rokem u nás prodáván pod značkou Humax se šumem 0,7 dB a vše vizuálně svádí k tomu, že nový konvertor je pouze jeho vylepšenou jinobarevnou variantu. Šum nového konvertoru je na etiketě značen jako 0,6 dB, ale to v dnešní době není naprosto rozhodující, protože jednak většina konvertorů je vyráběna, resp. hlavně označována obchodně takovou etiketou, aby lépe uspěly v konkurenci ostatních. Konvertor dodávaný v bílé barvě má jako poznávací znamení přídavný nasouvací modrý kryt na konektor, takže si jej hned tak s jiným typem nespletete. Pro mne je především důležitý typ ozařovače, který s z těch současných nejvíce podobal právě tomu původnímu Marconi.

Protože jsem tuto soupravu s novým konvertorem testoval víceméně náhodně a vybíral jsem si spíše jasné extrémy, zaměřil jsem se na krajní družice méně běžného orbitu, a to na družici LMI na 75stup. východně a na družici PAS 9 na 58 stup. západně. Ze všeobecného pohledu nejde vlastně o nijak významné satelity co do počtu programů, ale polohově jsou tak nízko nad horizontem, že se jich částečně dotýká i pozemní rušení.

Nové konvertory jsou sice konstruovány především pro příjem digitálu, ale v případě satelitu LMI máme možnost také příjmu tří analogových izraelských satelitních programů s beamem obráceným na jih. Tím pádem není možno především na 60 cm parabolu očekávat nějaký větší úspěch co do kvality obrazu. Přesto však s tímto konvertorem lze běžně dosáhnout i kvalitu obrazu na stupni dvě, a to především u programu označeného jako 2 ( komerční program podobný naší Nově ) a u programu označeného jako 1. Třetí program je o něco slabší co do kvality obrazu, ale radiové programy, které jsou vysílány na jeho podnosných jsou přijímány v dobré kvalitě. Na stejné družici vysílají také dva ukrajinské programy, které lze přijímat s rezervou a obrazovou kvalitou na 60% . Svazek programů ABS byl sice přijímačem v jedné chvilce načten, ale to považuji spíše za náhodu bez dalšího významu. Je pravda, že dříve se mi jej dařilo přijímat na parabolu o průměru 1 metru, avšak i to je asi ta spodní hranice velikosti paraboly.

Stejný způsobem překvapily i indické programy vysílající ze satelitu PAS 9. Družice vzhledem ke své poloze nedodává na naše území příliš jednolitý signál, avšak široké otevření paraboly jednak částečně eliminuje kmitání družice a signál je nakonec zpracováván tak, že zařízení dokonce pracuje s rezervou a všechny 4 programy lze sledovat bez toho, abychom byli obtěžováni čtverečkováním obrazu. Přestože jde o parabolu již téměř 2O let starou, nezdá se, že by byla na vyhození, ač krycí barva má už své odslouženo.

Druhým konvertorem sice není novinka, ale má natolik jiné klady, že se o něm zmínit musím. Je vítězem porovnání několika konvertorů, které si nechal udělat provozovatel CzechLinku vzhledem k řešení situace spojené s poklesem signálu u českých programů z družice Eurobird. Značka Sharp je dobře známá již mnoho let i v oboru konvertorů, a jeho model BS1R5EL100A se v porovnání s jinými značkami rozhodně neztratí. Je pravda, že kompatibilita porovnávaných konvertorů byla posuzována právě k 60 cm parabole používané pro příjem UPC, a šlo o značky běžně prodávané na našem trhu. Tím pádem nelze mluvit o nějakém všeobecně nejlepším konvertoru, ale o nejvýkonnějším a nejúčinnějším současném konvertoru v příjmu digitálního signálu při příjmu na 60 cm ofsetovou parabolu. Jeho ozařovač je pro sejmutí maximálního ozáření z této paraboly velmi dobře uzpůsoben, avšak neméně dobře je vypracována jeho elektrická přijímací část včetně vyššího zesílení. Nevím přesně, čím bych si měl vysvětlit to, že ukazatel kvality signálu byl na stejném programu u různých konvertorů v rozmezí dokonce více než 20% ve prospěch tohoto výrobku. Záměrně proto nechci jmenovat ostatní porovnávané značky konvertorů, abych jim neublížil, protože se mi nepodařilo u nich zjistit, pro jaký typ paraboly a velikost paraboly byly konstruovány. U konvertoru sice není na firemním štítku prezentováno ani zesílení a ani šumové číslo, ale jak je vidět, tento konvertor asi takový marketingový tah ani nepotřebuje a svoji kvalitu s i prezentuje sám. Stejný typ konvertoru lišícího se pouze barvou a nalepenou obcodní značkou je standartně dodáván v soupravách UPC a pracuje stejně dobře. Dokonce by se dalo tvrdit, že právě systém parabola - konvertor ze soupravy UPC je jeden z neúčinnějších přijímacích systémů v kategorii malých 60cm parabol. Od popisovaného konvertoru Sharp ovšem nesmíme současně očekávat, že bude v kategorii Ku stejně vhodný i na jiných parabolách.

Třetí z dnes představovaných konvertorů bude asi lahůdkou pro vyznavače C pásma. O značce Zinwell toho sice moc nevíme, protože mnoho firem od ní u nás zboží neodebírá, ale dle internetových prezentací jde o firmu s poměrně širokou škálou výrobků. Nový model nemá sice konkrétní označení a na štítku má pouze sdělení, že jde o C-BAND Dual Pol. LNA - F, ale jak se dále dočteme, jeho rozsah je velmi příhodný v rozmezí 3,4 - 4,2 GHz a nabízí zesílení dokonce 67 dB. Čím zaujme znalce je to, že jde o 15°K oboupolarizační C konvertor o rozměrech 12 x 6 x 6 cm s elektronikou umístěnou v se za ozařovačem . Tak malý a výkonný konvertor pro příjem C pásma u nás ještě nebyl, a i když u nás vyznavačů tohoto pásma není hodně, jistě s ním budou spokojeni. Konvertor je sice konstruován především pro příjem lineárních polarizací, ale taktéž je k němu přibalena depolarizační destička, kterou lze jednoduše vložit do drážek v ozařovači konvertoru.

Průměr ozařovače C konvertoru je 64 mm, tedy v podstatě stejně jako ozařovače na pásmo Ku, takže úchyt k parabole si zatím musí vyrobit každý sám, protože takový doplněk se k nám snad ani nedodává, resp. žádná známá satelitní firma jej nevede. Setkávám se sice s názorem, že žádné hitové programy v tomto pásmu ani nejsou vysílány, ale lovci tohoto pásma ví své a i letmý pohled do satelitních přehledů nám potvrdí, že třeba jihoamerické programy v jiném pásmu v takovém rozsahu jako třeba na 40,5° záp. lze přijímat jen ztěží.

Je pravda, že dnes již není představován na trhu žádný velký počet modelů nových konvertorů. Výběr totiž je celkem bohatý, kvalita dostačující a také výrobci často mění a vylepšují jednotlivé již existující modely jen proto, aby se udrželi na již tak nasyceném trhu. Stále se však nemáme možnost dozvědět, k jaké parabole je nejvhodnější ten či onen konvertor, abychom za své peníze dostali to požadované maximum. Odpovědí v mnoha prodejnách mi je však konstatování, že dnešní prodej je již pouze o dotovaných soupravách na placené kanály a potkat dnes nového lovce satelitních programů z celé oblohy je pomalu zázrak. Mě se však i přes to zdá, že lepší prodavač je ten, který něco o zboží i ví.

Dr. Vladimír Mazálek, www.tel-satexp.cz