Skupina RTL plánuje co nejrychlejší digitalizaci svých SV, DV, KV vysílačů v systému DRM. Dřívější analogové vysílače pro Porýní, Porúří, kolínský výběžek, Sársko a jižní Porýní-Falc, které ve dne využívají středovlnnou frekvenci 1440 kHz, vysílají už od začátku 2005 v módu DRM. Podle ženevského kmitočtového plánu RTL může tento kmitočet využívat s vysílacím výkonem až 1200 kW. Tak dosáhli dobrého pokrytí digitálním signálem v Severním Porýní-Vestfálsku, Sársku, Porýní-Falci, Hesensku a části Bádenska- Württemberska.

Pro Francii bude RTL brzy rovněž digitalizovat svůj dlouhovlnný vysílač o výkonu 2.000 kW na kmitočtu 234 kHz a tím dosáhne kvalitní příjem v celé Francii. Na řadě je však rovněž vysílání Radia RTL pro Anglii. Nedávno RTL požádalo úřad ITU o využití dalších středovlnných a dlouhovlnných kmitočtů. Na stanovišti Junglinster v Lucembursku RTL provozuje mnoho desetiletí výkonný dlouhovlnný vysílač. Radio RTL by chtělo, aby mohlo bezpodmínečně využívat i další dlouhovlnné frekvence na lucemburském vysílači Junglinster. Pravděpodobně se bude jednat o dlouhovlnnou frekvenci 279kHz. Z Lucemburska se dá využít výkon 500 kW.

Rozhlasový vysílač RTL s výkonem 500 kW na dlouhé vlně 279 kHz v digitálním provozu DRM by svým kvalitním signálem ve dne i v noci pokryl celé Německo a navíc i část Rakouska a Švýcarska. Tak by Radio RTL mohlo dostat do éteru „jednou ranou“ svůj celoplošný soukromý rozhlasový program. V současnosti ještě neexistují žádné levné přijímače pro DRM. Experti na oblast trhu však vycházejí z toho, že již na konci roku 2005 budou k dispozici dostupné digitální přijímače DRM. Podle dobře informovaných zdrojů několik hardwarových firem plánuje také produkci adaptérů DRM, které by měly umožnit levné dodatečné vybavení stávajících analogových přijímačů systémem DRM.

Čistě teoreticky, další možností využití kmitočtu pro Radio RTL v každém případě představuje dlouhovlnný kmitočet 171 kHz. Kmitočet 171 kHz je koordinován pro vysílač v Nizozemsku. Zde chtěl před několika lety zahájit vysílání svého programu soukromý rozhlasový provozovatel Delta Radio. K stavbě vysílače ovšem nedostal souhlas. Asi se vědělo, že dlouhovlnný vysílač potřebuje hodně místa a to nejen co se týče výšky, ale i kvůli potřebnému „wattovému potenciálu na ploše“.

Zahájení vysílání stanice Delta Radio na kmitočtu 171 kHz muselo vést k tomu, že kmitočet stanice Deutschlandradio Kultur 177 kHz na vysílači Oranienburg u Berlína by byl ovlivňován i od dolní frekvence. V horním pásmu vysílá s odstupem jen 6 kHz (místo obvyklého rastru 9 kHz) vysílač s výkonem 2.000 kW stanice L’Europe 1 ze Saarlouis v Sársku vůči stanici Deutschlandradio Kultur. U zodpovědných pracovníků stanice Deutschlandradio se stále ještě nepodařilo uskutečnit koordinaci změněné frekvence. Tím by vysílač s výkonem 500 kW z Oranienburgu mohl opravdu dosáhnout své skutečné pokrytí signálem. Jistě je kmitočet 171 kHz koordinován pro Holandsko a Radio Luxemburg by si tuto frekvenci mohlo zajistit pro lucemburský vysílač Junglinster. Jak již bylo uvedeno, u vysílače Junglinster neexistuje žádný problém, aby se vybudovaly další výkonné dlouhovlnné a středovlnné vysílače. Je to jiné než u vysílačů na jiných místech.

Oblast digitálního středovlnného, dlouhovlnného a krátkovlnného vysílání s názvem DRM bude skupina RTL důrazně posouvat kupředu. Toto vysílání má jistý význam, protože právě zde na lucemburském vysílači může být poprvé zavedeno celoplošné soukromé terestrické rozhlasové vysílání. RTL Radio zde patrně v oblasti terestrického vysílání dohání to, co od roku 1989 předvádí lucemburský satelitní provozovatel Astra. Ten totiž předvádí, že na německém trhu je možné dosáhnout toho, co v tehdejších, ctižádostivých, úředních, satelitních plánech bylo nemyslné.


Zdroj: Infosat.lu, 16.3.2005, volně upraveno a zkráceno