Slovenské digitální vysílání má v mnoha směrech ještě věští zpoždění než je tomu v okolních zemích, včetně České republiky. Základní strategie byla přijata již v roce 2001, na základě které mj. vznikla slovenská skupina pro digitální vysílání (podobně jako v ČR…).

V roce 2002 byla na Slovensku přijata Národní politika pro elektronické komunikace, jejíž součástí byl i plán spuštění digitálních experimentů (Bratislava, Košice, Banská Bystrica).

Slovensko se v roce 2004 zapojilo do přípravy mezinárodní konference RCC o přerozdělení kmitočtů pro digitální vysílání a předložilo i několik dalších dílčích dokumentů k rozvoji digitálního rozhlasového a televizního vysílání.

V roce 2005 byl oznámen záměr ukončit analogové vysílání do roku 2012, jak k tomu vyzývá i Evropská komise. Do poloviny letošního roku by měl být vládě předložen nový strategický dokument. Jak se ukázalo například na konferenci Stredoeurópske rádiokomunikačné dni 2006, půjde v základních tezích o podobný plán, jaký je dnes u nás již připraven na vládě k projednání (na programu jednání vlády 15.března 2006).

Jedním z problémů, který ovlivňuje digitalizaci i na Slovensku, je také politika. Většina strategických a legislativních dokumentů by měla být zpracována ještě do doby mimořádných červnových parlamentních voleb. Přestože vláda vyzvala mediálního regulátora k útlumu při udělování kmitočtů pro analogové vysílání a k jejich omezení do doby plánovaného vypnutí analogu v roce 2012, problém se úplně nevyřešil (například v tomto měsíci byla prodloužena licence televize Markíza do roku 2019).

Současně bylo oznámeno výběrové řízení na provozovatele digitálních sítí, s termínem pro tendr až do 30.června 2007, které se snad podaří podstatně zkrátit. Dnes zatím na Slovensku probíhá experiment DVB-T, když stát vyčlenil cca 7 mil. Sk na výzkumy a vývoj v kmitočtovém plánování…

Problémem pro digitalizaci na Slovensku je podle diskutujících účastníků konference chybějící mediální legislativa, kterou už od roku 2002 připravuje slovenské Ministerstvo kultury (původní termín pro její předložení byl prosinec 2002). Ministerstvo zatím výsledný návrh zákona nepředložilo mj. údajně i s tím, že je nutné získat podrobnější informace a údaje o sociálně ekonomických aspektech přechodu na digitální vysílání. Slovensko sice v předchozích letech přijalo poměrně rychle nový telekomunikační zákon, ovšem po vážných výhradách EK musel být text zákona zásadně přepracován (slovenská mediální rada i nadále rozhoduje o obsahu, ale i o kmitočtech).

Podle vyjádření zástupců slovenské státní správy na zmíněné konferenci by stát měl při frekvenčním plánování pro digitální vysílání brát ohledy na zájmy diváků, ale i na zájmy investorů v oboru broadcastingu a telekomunikací (doslova: upřednostnit zájmy stávajících provozovatelů). V každém případě všechny přípravné práce významně ovlivnilo vypsání předčasných voleb, které mají přirozeně i vliv na činnost státních orgánů.

V rozhlasovém digitálním vysílání se kromě experimentů (pilotů) v DVB-T podařilo v posledních dnech rozjet i zkušební provoz v systému DRM (Digital Radio Mondiale). Rádiokomunikácie, odštepný závod Slovak Telecomu, počátkem března letošního roku zahájili vysílání DRM pro oblast Bratislavy a okolí v pásmu středních vln (oblast cca do 60km od Bratislavy). Vysílání na frekvenci 792 kHz je omezeno do 20.3. V DRM vysílá program Slovenského rozhlasu - Rádio Slovensko.

Systém T-DAB je zatím i na Slovensku problematický, zejména z důvodu obsazení pásma FM stávajícími programy. Podle Národní strategie pro elektronické komunikace by měl být pilotní projekt T-DAB spuštěn do konce roku 2007, ale zatím podle mluvčího Telekomunikačního úřadu SR o vysílání v tomto systému nebyl ze strany provozovatelů projeven žádný zájem.


Ing.Zdeněk Duspiva, publicista, 11.3.2006