Začátkem letošního roku se konvergovaný britský regulátor pro telekomunikace a vysílání OFCOM rozhodl zahájit diskuzi nad přípravou závazného Kodexu pro stanovení pravidel regulace Elektronického programového průvodce (EPG), který je současní digitálních multiplexů. EPG obsahuje základní přehled o programech v jednotlivých digitálních multiplexech spolu s doprovodnými textovými, obrazovými a zvukovými informacemi a je součástí digitálního vysílání (terestrického, kabelového i satelitního). Divák si tak na obrazovce může velmi jednoduchým a přehledným způsobem vybrat nabízené programy. Za účelem přijetí této nové vyhlášky byla zahájena procedura tzv. konzultací, která má umožnit vyjádření všech zainteresovaných stran před přijetím konečné podoby dokumentu.

V souladu s britským Telekomunikačním zákonem z roku 2003 se tak připravují pravidla pro aplikaci u všech provozovatelů EPG. Pravidla musí jasně stanovit mj. i to jakým způsobem budou v EPG řazeny veřejnoprávní a další programy tak, aby nedocházelo k nějaké manipulaci a nespravedlivému zvýhodňování některých vybraných kanálů. Ofcom nemá zájem o nějaké významné intervence a zásahy do přijatých rámcových pravidel s výjimkou zájmu o ochraně před možností omezení veřejnoprávních programů. Současně ale regulátor požaduje na všech provozovatelích EPG zajištění podmínek pro poskytování služeb lidem zrakově nebo sluchově postiženým. Tedy opatření s využitím titulků (podtitulků), služeb se zvukovým nebo grafickým označením a popisem.

Právě v souvislosti s diskuzí nad provozováním EPG se tak OFCOM vrátil k návrhu jiného kodexu, který se týká přístupu k rozhlasovému a televiznímu vysílání obecně. Britské veřejnoprávní programy mají dlouhou tradici v technické podpoře diváků se zdravotními potížemi, proto pokračuje snaha zachovat tyto výhody a garance i v novém způsobu vysílání, které navíc přináší i mnoho dalších možností pro zlepšení podmínek sledování nových elektronických digitálních médií. V souladu s platným zákonem musí britský regulátor dále rozhodnout, které konkrétní programy mají být opatřeny technickými aplikacemi zajišťujícími všestrannou dostupnost TV služeb. Ze zákona má jít o většinu programů, při rozhodování by se ale mělo přihlížet k tomu, aby tím pro provozovatele nevznikly nějaké těžko překonatelné nebo mimořádně nákladné technické potíže. Očekávané náklady na technická opatření dle nové normy by v zásadě neměly překročit 1% příjmů jednotlivých stanic. Pravidlem pro povinnou aplikaci technických opatření ve prospěch menšinové hendikepované části publika by podle návrhů mohla být například limitní hranice podílu poslechovosti příslušných programů - od 0,01% výše.

Z pohledu komerčních i veřejnoprávních stanic se sice jedná o určité komplikace, na druhé straně pomineme-li povinnosti dané zákonem se rozšíří počet potenciálních diváků a využití doplňkových služeb digitálního vysílání. Pozitivní je podle mého otevřený přístup regulátora k této problematice a v Británii již standardní mechanismus komunikace a diskuze se zainteresovanými subjekty (mimochodem i diskuzní názory k dané problematice mohli zájemci posílat jako audio nahrávky nebo psané Braillovým písmem…).


Poznámka:

Úřad OFCOM převzal kompetence dosavadních 5 regulačních institucí ve Velké Británii (Broadcasting Standards Commission, Independent Television Commission, Offtel, Radio Authority a Radiocomunications Agency). Více na www.ofcom.org.uk.


Ing.Zdeněk Duspiva, publicista, 17.6.2004