Rada pro rozhlasové a televizní vysílání pokročila v přípravách na zahájení licenčního řízení na televizní a rozhlasové programy pro digitální multiplexy. Na včerejším zasedání Rada projednala Záměr RRTV k naplnění programových pozic pro digitální vysílání. Ve svém pracovním rozhodnutí Rada stanovila základní požadavky na programové pozice v jednotlivých zkoordinovaných digitálních multiplexech před zahájením licenčního řízení v říjnu 2004.

Podle dostupných informací, které budou exaktně popsány v tiskové zprávě, se jedná o 3 hlavní programové charakteristiky multiplexů – plnoformátový, tématický a regionální:



















V prvním multiplexu se počítá se dvěma programy ČT. Dvě pozice pro veřejnoprávní televizi odpovídají platnému zákonu, který se zatím, i přes podané pozměňovací návrhy, v této části nezměnil. Další pozice v multiplexu „A“ by mohly být doplněny o celoplošné plnoformátové TV stanice tzv. rodinného typu a celoplošnými pozicemi pro Český rozhlas. Veřejnoprávní multiplex tak zatím v této fázi rozhodně nevznikne, když pro jeho vytvoření existuje ještě šance v další etapě, kdy budou zkompletovány další multiplexy (cca za 2-3 roky).

V multiplexu „B“ by měl být prostor pro tématické televizní programy a pro další rádia, včetně jednoho veřejnoprávního rozhlasového programu. Multiplex „C“, pracovně vyhrazený regionálnímu vysílání, by měl zahrnovat celoplošný regionální program s možností odpojování pro jednotlivé oblasti. Další program by mohl být sestaven ze 14 regionálních krajských programů. V současné fázi, s ohledem na stav územního pokrytí, by ale bylo k dispozici zatím jen asi 9 regionálních licencí.

Jedná se tedy o jakési „hrubé nalajnování digitálního hřiště“, které může být v další fázi upraveno podle zájmu provozovatelů o vysílání a podle technických možností. Kapacitně Rada navrhuje pro každý multiplex 4 televizní programy, 6 programů rozhlasových a kapacitu cca 3 Mbit/s pro datové doplňkové služby.

Rada plánuje licenční řízení i pro rozhlasové digitální vysílání T-DAB, bude-li zájem ze strany provozovatelů, zejména ČRo.

Přestože byl současný konkrétní plán RRTV předem ohlášen, vyvolává okamžitě mnoho otázek i pochyb. Není zatím ani jasné, jak se Rada dívá na postavení současných provozovatelů -celoplošných i regionálních - a na to, zda musí opustit své dosavadní podnikatelské projekty a přihlásit do zcela nové soutěže.

Problémů se vybaví hned několik. Předně je to definování celoplošné licence pro území, které dnes, i v době vyhlášení licenčního řízení, celoplošné rozhodně nebude. Rada hodlá označit rozsah vysílání za celoplošný s tím, že pro naplnění kritérií celoplošnosti (70% území) bude multiplex průběžně doplňován. Podobný problém je ryze definiční, a to ve věci stanovení souboru technických parametrů podle platného mediálního zákona, které je předmětem nejasností a je upravován v návrhu Zákona o elektronických komunikací, který je nyní právě projednáván v Parlamentu.

Dalším problémem jsou správní poplatky. Podle platné legislativy se za novou licenci bude platit jen 50.000,- Kč. Jen za prodloužení pomalu končících analogových licencí museli provozovatelé zaplatit 200 milionů Kč. Nový návrh Zákona o správních poplatcích právě prošel druhým čtením v Parlamentu a obsahuje poplatek 400 mil. Kč za novou analogovou TV licenci (tedy tu, která již asi nikdy udělena nebude). Včera byl předsedou poslaneckého klubu KSČ podán pozměňovací návrh, aby poplatek za novou digitální TV licenci byl 5.000.000,- Kč. O konečném výsledku a výši správních poplatků rozhodne Sněmovna v závěrečném 3.čtení. Do připravovaného licenčního řízení se to ale, s ohledem na schvalovací lhůty a termíny, určitě nestihne.

Spor s ČTÚ, který vyvrcholil podáním stížnosti na státní zastupitelství a k Ústavnímu soudu, byl před měsícem doprovázen argumentací, že by mohla vzniknout právní nejistota provozovatelů. Rada to dnes jako problém zřejmě nepovažuje a rozhodla se nečekat na těžko odhadnutelný výsledek stížnosti a postupuje dál podle zákona. Případnému soudnímu výroku by se potom proces přizpůsobil.

Tomuto zásadnímu kroku Rady předcházela letní anketa na webových stránkách Rady. Dalším podkladem je Koncepce RRTV pro digitální vysílání z května letošního roku, kde již byl současný postup anoncován ( a postup Rady kritizován ČTÚ i provozovateli). Osobně v tak závažném rozhodnutí postrádám odborné analýzy českého mediálního trhu, průzkum diváckého a posluchačského zájmu apod. A rovněž s ohledem na výše uvedené se mi zdá diskuze s veřejností, včetně té odborné, poněkud opomenutá. I vzhledem k tomu, že jde o nadefinování českého mediálního trhu na mnoho let dopředu a se zásadními důsledky pro investory v médiích.

Rozhodnutí Rady je některými účastníky digitálního vysílání vnímáno jako velmi překvapivé. Není ani zcela jasné, jakým způsobem dojde k dohodám a podmínkám pro umístění programů v jednotlivých multiplexech. Zde je zatím jedna jistota – provozovatelé digitálních sítí mají nově povinnost zveřejnit smlouvy s provozovateli programů v telekomunikačním věstníku. To i pro případ možných sporů o ceny, které by případně řešil ČTÚ.

Za riziko podle některých „ukvapeného“ výběru se řadí i zájem řady spekulativních zájemců, které lze při současné podobě zákona a kritériích RRTV pro rozhodování poměrně těžko odhalit. Kritizována je v prvních reakcích i velmi krátká lhůta pro zpracování projektů, jejich podání a i snaha RRTV rozhodnout již do konce roku. Na druhé straně v prosinci končí experimentální vysílání a Rada bude muset každopádně rozhodnout, jak dál.

Jedno je jisté – první fáze bude bez veřejnoprávního multiplexu.


Ing. Zdeněk Duspiva, publicista, 22.9.2004


Tento článek doplňuje diskusní příspěvek autora z webu Česká média:

Po přečtení poněkud zmatené diskuze nad pozměňovacími návrhy: Zpřesnění - licence by podle pozm. návrhu mohla být za 20 nebo 50 mil. Kč

Přepis diskuze nad úpravou poplatků za licence k rozhlasovému a televiznímu vysílání Sněmovna Parlamentu ČR, 21.9.2004, II. Čtení, Správní poplatky: Vládní návrh zákona o správních poplatcích /sněmovní tisk 629/ - druhé čtení a Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o správních poplatcích /sněmovní tisk 630/ - druhé čtení, Místopředseda PSP Vojtěch Filip:

"Děkuji. Vážený pane místopředsedo, páni ministři, pane premiére, dámy a pánové. Já v obecné rozpravě vystoupím kvůli tomu, že jsem přesvědčen, že ne všechny správní poplatky v České republice jsou brány tak, že je jim přikládám význam, který ve skutečnosti mají. Obrovským majetkem České republiky je to, jakým způsobem se nakládá s licenčními poplatky za rozhlasové a televizní vysílání.

Vzhledem k tomu, že právě nyní probíhají výběrová řízení na povolení digitálního vysílání, je podle mého názoru potřeba se zabývat tím, jestli je možné, aby u analogového vysílání byl správní poplatek 200 mil. Kč a u vysílání digitálního zákon umožňoval v podstatě jedinou věc, že Rada pro rozhlasové a televizní vysílání je povinna na žádost udělit právo vysílat digitálně z území České republiky, protože tam nejsou žádné důvody, pro které to lze odmítnout, ale to není věcí tohoto zákona, to je věcí projednávání zákona o rozhlasovém a televizním vysílání, to znamená ty podmínky, za kterých lze takovou licenci udělit nebo odejmout, a po druhé, že takový poplatek je pouze do výše 50 tis. Kč.

Věřím, že každý, kdo si tato dvě čísla položí vedle sebe -200 mil. Kč a 50 tis. Kč - pochopí, že digitálního vysílání tady bude, pravda, víc nežli analogového, protože se prostě po jednom blesku přenese více informací než v analogovém vysílání. Ale ten nepoměr je tak obrovský, že se mi zdá nemožné, abychom to nechali bez povšimnutí. Je samozřejmě otázka, jakým způsobem by měly nově vznikající subjekty na trhus digitálním vysíláním začít pracovat, jestli je 50 tis. Kč tak obrovská suma, která zabrání nově vznikajícím firmám, aby vůbec začaly, anebo jestli to je spíš výsměch orgánům České republiky.

My máme jednu ostudu, kterou nebudu raději veřejně sdělovat, o povolení takového vysílání z území České republiky. Toto vysílání si registrovala zahraniční firma a vysílá řekl bych choulostivé programy na území, kde je to z náboženských důvodů v podstatě zakázáno.

To může samozřejmě tvořit nejen finanční problém našeho státu, protože nevyužíváme svého bohatství, že tedy budeme reálně uvažovat o takovém poplatku za využívání našeho pozemního i nadzemního prostoru, ale také to může znamenat problém mezinárodně politický. Abychom tomu mohli zabránit, je potřeba alespoň reálně uvažovat o výši tohoto poplatku. V podrobné rozpravě se pokusím podat pozměňovací návrh, který by na to reagoval a jeho přesné znění si dovolím podat v písemné podobě tak, aby byl hlasovatelný ve třetím čtení.

Moje úvaha je taková, že u digitálního vysílání bychom měli dosáhnout maximálně výše čtvrtiny současného poplatku za vysílání analogové, to znamená do 50 mil. Kč s tím, že jde o to, aby více firem mohlo vstoupit na trh, že by ze zákona tento poplatek mohl být vybírán vždycky v roční alikvotní části. To je všechno k tomu, co budu chtít načíst v podrobné rozpravě a co potom v přesné podobě odevzdám zpravodaji tak, abychom o tomto návrhu ve třetím čtení mohli hlasovat. Věřím, že ustanovení jednacího řádu mi tento postup umožňuje, protože to bude písemně rozdaný materiál."

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: "Děkuji. Vážený pane místopředsedo, pane premiére, vládo, paní a pánové, vzhledem k tomu, že jsem ve své nepozornosti nevystoupil k tisku 629, pokusím se to napravit svým vystoupením k tisku 630. V obecné rozpravě jsem odůvodnil, proč si myslím, že není možné, aby správní poplatky ve věci digitálního vysílání se v podstatě řídily položkou 67 písm. d) jako přihláškou k provozování převzatou vysíláním v kabelovém systému nebo prostřednictvím družic za 50 000 Kč, když oprávnění je 400 000 Kč, prodloužení platnosti 200 000 Kč apod.

Abych předešel pochybnostem zpravodaje, tak i v podrobné rozpravě uvedu, že například zákon o licencích pro udělování vývozních licencí na například vojenské materiály sám uvnitř stanoví cenu licence a cenu vydaného povolení. Čili nic mi nebrání, abych změnil v tisku 630 část 30. článek 30, kdybych větu, která je vložena do toho článku, označil jako bod jedna, doložil do něj bod dvě, který by zněl: Doplňuje se § 18 odst. 6 zákona 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů.

K vydání rozhodnutí o prvém udělení oprávnění k provozování digitálního televizního vysílání se stanovuje zvláštní poplatek 50 000 000 korun, který je placen vždy ve výši ročního podílu. Alternativně, tzn. k hlasování dávám částku 20 000 000 korun. Věta druhá v tom šestém odstavci v § 18 je: Vydání rozhodnutí k prodloužení doby platnosti oprávnění stanoví zákon o správních poplatcích v položce 67. To je prvá varianta pozměňovacího návrhu.

Druhá varianta mého pozměňovacího návrhu je tato: Část 53. se přečíslovává na část 54. a vkládá se nová část 53. k tisku 630 s tímto textem: Zákon o správních poplatcích, položka 67 se doplňuje o písmeno f) udělení oprávnění k provozování digitálního vysílání 50 milionů korun, alternativně 20 milionů korun, udělení oprávnění k prodloužení digitálního vysílání 20 milionů korun, alternativně 10 milionů korun. Placení poplatku lze rozdělit do jeho ročních podílů. Opakuji tedy, že z tisíci korun přecházím na poplatek v řádu desítek milionů korun. Děkuji vám."

Poslanec Petr Pleva: "Vážený pane předsedající, dámy a pánové, nechci nikterak ubírat z nadšení pana poslance Filipa zpoplatňování čehokoliv, nicméně musím říct, že jeho pozměňovací návrh má jednu závažnou právní vadu. Protože ještě není přijat zákon o elektronických komunikacích, tak není v tomto jeho návrhu stanoveno, zdali je zpoplatněn ten, kdo provozuje celý datový tok, anebo ten, který provozuje část datového toku. To není z jeho návrhu zcela jasné a není tedy jasné, kdo bude poplatníkem onoho poplatku."

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: "Děkuji. Mám dvě připomínky. První je, že pokud jsem náhodou omylem řekl ve svém vystoupení 50 a 20 tisíc, tak jsem myslel 50 a 20 miliónů korun. A za druhé, pan kolega Pleva má sice pravdu, ale ten, kdo bude plátcem, je ten, kdo požádal o vydání rozhodnutí. To je zcela zřejmé z položky 67, ale i z textu, který jsem dal do části třicáté, protože nikdo jiný nemůže být poplatníkem než ten, kdo požádal o vydání rozhodnutí. K této věci mi dovolte říci, že takový provozovatel digitálního vysílání by měl své vysílání za 50 000 Kč a nevím tedy, kdo by platil např. přístup na družici, jestli by to platila Česká republika prostřednictvím Rady pro rozhlasové a televizní vysílání nebo my ze státního rozpočtu. Upozorňuji na to, že tuto věc, kterou komentoval kolega Pleva, lze řešit právě v připravovaném zákonu o elektronických médiích. Děkuji."


Z.Duspiva, diskusní příspěvek, Česká média, 22.9.2004