Necelý týden po přijetí původní sněmovní verze Zákona o elektronických komunikacích přichází pro nezasvěcené poněkud překvapivá informace - Česká televize zatím nechce a nehodlá spustit veřejnoprávní multiplex. Přitom právě hlasování v Poslanecké sněmovně minulý týden rozhodlo o vytvoření kompletního veřejnoprávního digitálního multiplexu společně pro Český rozhlas a Českou televizi.

Podle vyjádření zástupců ČT pozměňovací návrh, předložený poslancem Jaromírem Talířem ve Sněmovně a poté i přes jeho žádost o stažení schválený většinou poslanců ČSSD,US a KSČM, nebyl vypracován pracovníky České televize, ale ve své podstatě byl ze strany ČT považován za výhodný. Veřejnoprávní televize podle nově zveřejněných informací dlouhodobě usiluje o společné vysílání spolu s komerčními televizemi právě v multiplexu „A“. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, která však podobnou oficiální žádost TV Nova rezolutně odmítla, nyní dokonce za tímto účelem zvažuje úpravu licenčních podmínek TV Nova.

Česká televize se teprve až nyní odkazuje na údajnou dohodu s komerčními televizemi z prosince loňského roku, která však je zatím známá v kuloárech jen v podobě jednostranného záznamu z jednání zástupců, právníků a techniků komerčních televizí a ČT. Jednání navíc probíhalo ještě před přijetím ZEKu ve Sněmovně a dávno před závěrečným schválením možnosti digitálně vysílat jen pro ČT/ČRo, a to bez jakýchkoliv omezení nebo doplňujících podmínek. Komerčním provozovatelům nyní RRTV po všech odmítnutích nabízí, že když sami na základě vlastní žádosti dobrovolně omezí rozsah svého vysílání, zváží postupné přidělení digitálních kmitočtů.

Za toto jim nyní v souladu s plánem ČT nabízí limitovaný vstup do multiplexu provozovaného“A“, podle zákona určené k provozování Českou televizí. Ta se údajně ke společnému vysílání rozhodla kvůli očekávaným vysokým finančním nákladům a také z důvodu, že dosud nemá připraveny další televizní programy. Komerčním televizím by tedy byly k dispozici dočasně nevyužívané programové pozice, určené ale pro ČT.

Přestože ČT veřejně deklarovala , že bude provozovat digitální vysílání bez reklamy, přijatá verze zákona umožňuje díky zvýšenému počtu programů úměrně zvýšit reklamní objem spolu se zvýšením limitu pro teleshopping. Další výhodou je zákonná možnost provozovat další komerční nebo neprofitní doplňkové datové služby. Ustanovení nového Zákona o elektronických komunikacích určuje ČT roli provozovatele multiplexu, který mj. společně s Českým rozhlasem stanoví datový tok.

V případě vytvoření zákonem nepopsaného multiplexu se směsí komerčních a veřejnoprávních programů vyvstává řada technických a legislativních otázek (například pozice a priority v EPG, obsah datových služeb, vzájemné vztahy mezi provozovateli atd.). ČT bude dle poskytnutých informací údajně žádat jen o několik programových pozic a nečiní si zatím nároky na celý veřejnoprávní multiplex, určený novým zákonem (chybí už jen podpis prezidenta).

Zatím také není jasné, jak by chtěla ČT podpořit a dosáhnout umístění současných komerčních programů do multiplexu “A“, když RRTV dosud jakoukoliv podobnou možnost překlopení dosavadních „technologicky“ neutrálních licencí jednoznačně odmítala. Rada prostřednictvím vyjádření svého předsedy nabízela dosud jen účast v soutěži v rámci vyhlášených tendrů nebo využití ustanovení zákona o výměně kmitočtů na základě žádosti provozovatele. Oficiální žádosti o umístění programu TV Nova do sítě „A“, v té době zcela volné, Rada v lednu zamítla (podobně dopadla žádost TV Prima vstup do sítě „B“). Televize Nova s rozhodnutím RRTV nesouhlasila a proti zamítavému rozhodnutí Rady podala v těchto dnech dle dostupných informací žalobu s množstvím žalobních důvodů a s žádostí o odkladný účinek.

V rámci správního rozhodování by navíc nyní bylo poměrně zvláštní, kdyby RRTV rozhodla v identické věci zcela opačně než před několika týdny. V každém případě se potvrzuje názor, že v praxi se většina televizí včetně ČT snaží o společný přechod z analogového vysílání, který by zahrnoval všechny současné držitele licencí - tedy postup popsaný v tzv. senátní verzi. Přesto nakonec Sněmovna hladce schválila původní verzi, zřejmě paradoxně i se souhlasem ČT nebo jejich zástupců. Záhy na to se pak objevují poněkud podivuhodné titulky o aktivitě ČT směrem ke komerčním televizím (poslední vydání časopisu Marketing a Média č.9, str.3: ČT pomáhá Nově s digitalizací…).

Údajný písemný záznam coby „dohoda“ s komerčními televizemi zatím není kvůli svému internímu charakteru, sporné a nejasné interpretaci a bez souhlasu všech zúčastněných (kromě televizí též telekomunikační společnosti s licencí pro provoz digitální sítě) dostupný. (A zřejmě také asi nikdy ani nebyl coby záznam z jednání zamýšlen jako veřejný dokument). Přesto řada významných poslanců, zejména v ČSSD a KSČM, byla s dokumentem prostřednictvím zástupců a lobbistů České televize seznámena. Podle vyjádření několika poslanců byla tato skutečnost prezentována jednou zájmovou skupinou a sehrála naprosto zásadní roli při jejich rozhodování a výsledné podpoře původní sněmovní verze. Také někteří členové RRTV byly údajně již před časem s textem seznámeni.

Osud zbývajících licencí je v rámci vypsaného licenčního řízení v rukou RRTV, která má podle dostupných informací mezi svými členy dohodu o tom, že digitální licence by měly být uděleny ihned po skončení posledního červnového veřejného slyšení. Osud těchto licencí, které Rada hodlá udělit i přes usnesení Poslanecké sněmovny, je ale také poněkud nejistý. Jak uvedl předseda RRTV Petr Pospíchal v rozhovoru na téma licencování, Rada zatím nenašla způsob jak zdůvodnit neudělení licencí. Soudy proto zatím téměř ve všech případech soudně napadnutých rozhlasových tendrů rozhodly o zrušení udělení licencí z důvodu nedostatečného zdůvodnění ze strany Rady a vzniklo tak již množství soudních precedentů.

Poslední vývoj digitalizace se poněkud komplikuje. Přestože já sám od počátku diskuzí o digitalizaci volám po společném konsensuálním postupu všech zúčastněných subjektů, obvyklém v téměř všech ostatních zemích (a v tomto názoru se i u nás samozřejmě téměř všichni shodují), v praxi se společného a vzájemně výhodného postupu zatím stále nedaří docílit. Prioritou dalších dnů je schválení zvýšení koncesionářských poplatků.

A slovo „Divák“, jak jsem nedávno konstatoval v jedné diskuzi, se v posledních dnech ve vyjádření politiků a rozhodujících osob vyskytovalo velmi málo…


ing.Zdeněk Duspiva, publicista, 1.3.2005