Berlíňané mohou nyní sledovat 12 terestrických analogových televizí a na šesti DVB-T kanálech s velmi nízkými výkony vysílačů celkem 21 televizních programů v digitálu. V listopadu odstartuje digitální vysílání na dvou silných frekvencích - na 44. kanálu v pásmu UHF a 5. kanálu v pásmu VHF.

V Německu je digitální pozemní televize DVB-T šířena v oblasti Berlína-Postupimi. Nejprve to byly od veletrhu IFA ’97 4 kanály s 11 programy, od veletrhu IFA ’01 lze přijímat na šesti kanálech s velmi nízkými výkony vysílačů celkem 21 televizních programů. Příjem zde velmi významně závisí na vzdálenosti od vysílače a na umístění antény v bytě (na té které straně bytu je lepší příjem). Po tom, co bude pozemní digitální televize šířena především jako SFN (jednofrekvenční síť), to nebude skutečně hrát žádnou roli. Tato technika zajišťuje novinku: zatímco totiž při analogovém příjmu jsou tzv. duchy, při digitálním příjmu je dobrá kvalita obrazu. Odražená část signálu bude složena jako puzzle a zajistí nerušený televizní příjem přinejmenším při dostatečné příjmové úrovni.

V listopadu odstartuje digitální vysílání na dvou silných frekvencích - na 44. kanálu v pásmu UHF a 5. kanálu v pásmu VHF.

Mediální ústav při změněných podmínkách nemohl totiž začít jen s jednou, nýbrž hned se dvěma výkonnými frekvencemi, tedy 44. kanálem v pásmu UHF a 5. kanálem v pásmu VHF. Již nyní by obchod a průmysl výroby přijímačů neměly dále nabízet set-top-boxy jen pro pásmo UHF a pokojové antény jen na UHF, ale kombinovaná zařízení.

V listopadu roku 2002 by tedy mohl následovat tzv. „ostrý start“. Zatím se rozběhlo řízení o přidělení frekvencí. „Požadavek pokrytí“, rozvinutý mediálním ústavem MABB, byl podchycen (úřadem) RegTP a sepsán do úřední listiny. Pro městské regiony Berlín-Postupim, Cottbus a Frankfurt nad Odrou je řeč o „příjmu přenosném vnitřním“, což znamená, že pro příjem v budově postačí většinou nějaká malá pokojová anténa. V okruhu asi 40 km kolem televizní věže na Alexanderplatzu je naproti tomu požadován „příjem přenosný venkovní“, tedy příjem s malou anténou, ale ve venkovním prostoru.

Analogová televize by mohla být přijímána jako dosud, se stacionární technikou, a tedy nadále zůstane venkovní příjem dostupný v okruhu cca 40 km. Kdo by tedy chtěl přijímat signál DVB-T, potom udělá dobře, když anténu na střeše neodmontuje.

„Mobilní příjem není oficiálním cílem, ale bude tu možné pokrytí v ulicích všude tam, kde je realizován přenosný vnitřní příjem“, objasnil pan Manfred Kühn ze společnosti Deutschen Telekom na již zmíněné prezentaci firmy Nokia. Přitom jsou požadovány pro jeden multiplex alespoň tři, většinou čtyři programy, v budoucnu dokonce až šest.

Budou-li 5. a 44. kanál digitalizovány a budou v provozu, tak zajisté to bude mít přínos pro mnohé řidiče taxislužby, kteří si nechají přiměřeně vybavit vozidlo pro své pasažéry a na vlastní dobu čekání a pak jednou odloží cestu na berlínském okruhu – vysílání může být pro někoho napínavé. Také ti, kteří kempují, pohybují se v přírodě, provozují vodní sporty by například mohli být na mnoha místech uživateli druhého nebo třetího televizního přijímače.

V dalších spolkových zemích se sice také něco děje, avšak žádný mediální ústav nečiní v záležitosti systému DVB-T tolik průkopnické práce jako mediální ústav MABB, podporující společnost GARV, Telekom, vysílatele a průmysl. Tato síť je konečně to poslední, jež ze scénáře přechodu na DVB-T bude také realitou.

Přijímače DVB-T se přitom již běžně prodávají v obchodech. Cenové rozpětí je od 199 EUR až do 349 EUR a to dovolí rychlou amortizaci měniče v kabelových rozvodech. Kdo se již nyní, jako zákazník, ptá po těchto přístrojích, patrně je ovšem velmi ambiciózní, neboť velká marketingová ofenzíva ještě chybí.

Zatímco Berlín-Braniborsko se dívá digitálně, všichni ostatní se na to jen dívají. Někdo takto může popisovat stav věci, i situaci v obchodě. Obchod totiž musí prodávat aktivně a při tom kompetentně poradit. Přinejmenším by tak mělo být zajištěno dobré pokrytí signálem DVB-T v místech prodeje, buď aktivní pokojovou anténou anebo nějakou anténou venkovní. Potenciálním zákazníkům musí být totiž odstraněna překážka na cestě k novému médiu.

A jaké jsou „nadstandardní“ funkce DVB-T? Například Videotext, který je v digitální nabídce ARD. Bude vložen do signálu RGB přes připojení SCART televizního přijímače. (Pozn. videotext je možný u některých přijímačů DVB-T dokonce s televizním přijímačem bez dekodéru videotextu, jestliže existuje připojení SCART.) Problematika formátu obrazu 16:9 je sice v menu set-top-boxu předpokládána, ovšem ze strany není často širokoúhlý formát ještě podporován. Pro veřejnoprávního vysílatele platí: každé analogové vysílání PALplus – tím je obrazový formát 16:9 ohraničen – bude také digitální. Elektronický programový průvodce EPG je již všude zobrazován, a tak k divákovi přichází mnohem více doplňkových informací než při analogovém vysílání.


Zdroj: Rainer Bücken, rfe /radio fernsehen elektronik/ č. 9/2002, Verlag Technik, Berlín, přeložil: Petr Miklík