Motivem z Mozartovy Kouzelné flétny zahájil jihozápadní rozhlas Südwestfunk dne 31. 3. 1946 v 6.45 hod. svůj program z provizorního studia v hotelu císařovny Alžběty v Baden-Badenu. Předcházely tomu hektické týdny, ve kterých hrstka nadšenců se svolením a s pomocí Francouzů postavila rozhlasovou stanici prakticky z ničeho.

Originální sestava složená ze „dvou, tří lidí z literatury, hudby, několika druhů gramofonových desek a velmi malého počtu redaktorů”, řekl tehdejší šéf činohry Christian Böhme, avšak žádní praví rozhlasáci. Za ně jednal odborník a hlavní intendant rozhlasu Südwestfunk Friedrich Bischoff: organizoval první práce a sestavil i program.

Pan Bischoff a jeho spolupracovníci to neměli jednoduché. Neboť - na rozdíl od americké, britské a sovětské zóny, kde se ještě v roce 1945 spojencům povedlo znovu spustit informační rozhlasové médium - ve francouzské zóně neexistovala žádná dřívější německá říšská stanice, která by mohla být znovu uvedena do činnosti. A tak se francouzské vojenské vedení rozhodlo, že jejich rozhlasová instituce by měla být tam, kde měli zřízen svůj hlavní stan - v Baden-Badenu. To, co následovalo, lze bez nadsázky charakterizovat jako velikou úspěšnou historii: z provizorního studia v hotelovém pokoji se dávno stala vysoce moderní rozhlasovou společností - k tomu přispěla i fúze v roce 1998 s tehdejší SDR.

„Pohled na počátek historie SWF po ukončení druhé světové války nás především učí jednomu”, řekl intendant SWR profesor Peter Voß, „svobodný, společensky odpovědný rozhlas je nutný a bude třeba, dokud chce být společnost svobodnou a demokratickou. A právě proto potřebujeme i v dnešní době poskytovatele veřejnoprávních rozhlasových programů jako SWR: jen oni garantují lidem ve své oblasti vysílání svobodný přístup k informacím, vzdělání, kultuře a zábavě.” Internet: www.swr.de.


Zdroj: www.satnews.de, 31. 3. 2006, volně upraveno a zkráceno