Vlastně úplně banální věc, o které třeba nemá cenu ani psát. Ale přece mi to nedá. Čas od času přicházejí dotazy a žádosti o radu, jaké si komponenty zakoupit,aby s nimi byl člověk spokojený co nejdéle. Maily odpovídám pravdivě, pokud do těch zákoutí satelitní techniky sahají, i když vím, že těžko kdy bude kdo chtít třeba ten přijímač dodat zrovna ode mne.


Na jména a příjmení zrovna paměť nemám, ale přece jen jsem si po několika letech všiml, že jedno jméno se opakuje pravidelně asi dvakrát do roka a nabyl jsem přesvědčení, že je to jeden z těch mladých lidí, co je prostě satelitní technika chytila a baví se tím, že přístroj koupí, vyzkouší a pak prostě posunou dál a koupí další. Nemám ve zvyku zrovna pokládat vtíravé otázky, ale tady jsem se prostě zeptal, který že přijímač byl zatím z těch,co si má člověk opravdu koupit a po dalších se nepídit. Odpovědí mi však bylo, že to není nijak jednoduchá otázka a následovala dohoda,že otázku probereme osobně nejprve v některé kavárně a pak třeba v největším místním satelitním obchodě, které jinak disponuje velmi širokou nabídkou satelitní techniky.

Protože jsme však měli ještě chvilku na oběd, zavedl jsem řeč na satelitní techniku, abych se vlastně ještě podrobněji dověděl, co si můj host bude v obchodě vlastně přát, protože jsem se z těch mailů poučil, že to jinak bude v obchodě návštěva na celé odpoledne. Asi čtyřicetiletý technik se nijak nedal pobízet a začal opravdu zkraje:

„Již na základní škole jsem byl náruživý radioamatér a velmi mne zaujala konstrukce primitivních radiopřijímačů, a také jsem jich vlastně i několik postavil, ale od té doby ,co se začalo mluvit o satelitní televizi, tak začala moje anabáze za hledáním ideálního satelitního přijímače, který by se mi hodil k dobrému satelitnímu příjmu“, začal vyprávět jednolitým proudem slov.

„Nejprve se mi podařilo sehnat rozestavěného ´maďara´, ale než jsem stačil poshánět hlavní součástky pro dostavbu, tak už se objevily první satelitní přijímače i ohrané a již za poměrně dostupné ceny a tak jsem chtěl koupit něco takového, protože přece jen ten amatérský přijímač bylo potřeba různě doladit a hlavně zabudovat do nějaké skříňky, a v tom detailním dotahování já zrovna na to nejsem stavěný. To už ale byl ten 16ti kanálový Amstrad pro přijímání z Astry 1A, a určitě bych si ho byl koupil, ale nedaly se s ním dost dobře přijímat programy třeba z vedlejšího Eutelsatu, které byly také velmi atraktivní. Nakonec jsem sice sehnal nějakou starší laminátovou středovou parabolu, ale ta byla dost těžká a také polarmount, co k ní byl, se dal nastavit velice těžko, protože moc přístrojů na půjčení pomocí kterých bych to nastavil v okolí zrovna nebylo a přece jen mám parabolu asi 30 metrů od televizoru v zahradě, tak jsem to nechal nastaveno na Astře na 19stupních a začal hledat nějaký vhodný a levný přijímač. Po čase jsem někde sehnal i starší táhlový motor a ruční natáčení, jenže to už se začal příjem v analogu pohřbívat a že tedy bude digital a všechny komponenty že bude potřeba vyměnit za něco úplně nového.“

Z tohoto rozhovoru jsem ovšem poznal, že nějaký jasný nákup v obchodě rozhodně neproběhne a zřejmě to bude spíše podívaná s diskuzí o tom, co by bylo tak nejlépe zadarmo a s těmi nejlepšími parametry. I když nechci předbíhat, skutečně to nakonec tak v obchodě proběhlo. To, jak jsem si tam jako "poradce" připadal, vám ani nebudu popisovat, ale určitě si to dovedete představit, když ke známému dovedete téměř jistého zákazníka a on si po dvou hodinách naprosto nic nekoupí, protože třeba zítra bude na pultě něco, co tu dnešní nabídku nějak předběhne.

Situaci jsem sice rozdýchal a s kamarádem velkoprodejcem jsme nakonec nad vším mávli rukou a všemu jsme se pousmáli, ale přece jen mi to nedalo a když jsem na jednom veletrhu v Německu po čase potkal známého zástupce jedné německé značky, se kterým spolupracuji na testování nových satelitních přijímačů dobře přes deset let, zeptal jsem se na vývoj digitálních přijímačů zcela zpříma, co si o tom myslí on.

Zpočátku z něj mluvil opravdu profesionální zástupce uznávané značky, ale nakonec se přece jen rozpovídal i o tom zákulisí, které je dnes zřejmě daleko víc vůdčí než samotný výběr značek na pultech v obchodě.


Začal jsem zcela obligátní otázkou Jak se vede ? Nebyl jsem odbyt, jak je zvykem u nás, větou o tom, jak je to špatné a bude ještě hůř, ale naprosto seriózně mi vyprávěl o tom, že právě v Německu a okolních zemích je trh v tomto oboru již stabilizovaný.

„Rozhodně se to nedá vidět jako boj mezi kabelovkami a instalací individuálních zařízení. Ale určitě se z toho uživit dá. Je pravda, že tady i pobočky v Rakousku žijí snad už ze jména, ale myslím, že u vás to bude za čas podobné. Pravda, mezi tím prodejem u vás a u nás je trochu rozdíl. Zatímco tady v Německu jde při prodeji třeba satelitního přijímače o komplexní službu většinou i s montáží - a to i na volné satelitní programy. Ovšem obchodníci v ČR, kterým dodáváme naši značku naopak říkají, že většina jimi prodaných kompletů je zásadně bez montáže. Nechci podceňovat všeobecné znalosti obyvatel, myslím, že ty předchozí roky opravdu naučili vaše lidi si dělat všechno sami, ale toto není cesta k všeobecné kvalitě. Tady to sice některé menšiny dělají také tak, a právě podle těch následných oprav dělám závěry k té kvalitě.

Potom jsou to skoro až kuriózní - a u nás na vaše poměry i drahé - opravy, ale zastupujeme určitou značku a naše zásada je rozhodně nejít pod vlastní cenu. Tu dlouhou záruku si musí zákazník také svým přístupem zasloužit, to není žádný socialistický výdobytek. Pokud vidím, že třeba dálkové ovládání je zdevastováno a nepracuje už po krátké době, i když jsem zákazníkovi jasně k němu ochranný kryt,je to chyba zákazníka a vztahuje se na to klauzule o nepřiměřeném opotřebení výrobku. Musím ale asi podotknout, že v obchodech každou koupi registrujeme a ke každému prodanému elektrickému přístroji vyplňujeme prodejní list, kde je postup prodeje a detaily zapsány, aby později nevznikly žádné nejasnosti. A na tento postup u nás soudy dají a pro dlouhodobě cenné jméno firmy je to podle našich zkušeností nezbytné.“


Vraťme se ale k satelitní technice. Jaké výrobky z tohoto oboru se u vás hlavně prodávají ?

„No, tady je třeba právě v Německu (severním) ta situace asi stále trochu jiná než u vás. Vysílá stále dost analogových programů a to se nedá podceňovat zejména na vesnicích - vlastně malý prodejci na vesnicích jsou naši hlavní odběratelé a cena těchto kompletů se drží skoro na stejné ceně jako u digitálních kompletů. Lidé se tady nezajímají, zda je to analog nebo digital, chtějí vidět ty a ty programy a na střechu kvůli tomu také nepolezou. Co kdyby ji poškodili? Od toho je pojištěný řemeslník, ať si případné škody vyřídí s pojišťovnou sám. Je pravda, že jak pojišťovák tak i každý řemeslník, co v domě něco dělal, se automaticky tak dvakrát ročně u klienta zastaví, aby se jednak poptal, co nového, ale aby také případně domácímu navrhl, co dosluhuje a co by stále za zvážení, aby se po své užitné době vyměnilo za nové.

A proč by měl dodavatel satelitní a anténní techniky sobě ubírat dlouhodobou zakázku, když ví, že on má do důchodu ještě 20 let a za tu dobu může ten satelitní systém doznat třeba 3 pro něho pracovně výnosných technologických změn, které by si zabil jedním novým digitálem. Rozhodně tady ovšem nejdou na odbyt skoro žádná natáčecí zařízení, resp.podle jejich prodeje poznáte, že odběratel je s velkou pravděpodobností cizinec. Konvertory jsou věci nepodstatné, nějaké šumové číslo naprosto nikoho nezajímá, za to si odpovídá montér, no a parabola bývá nejčastěji už i bez značky montéra - spíše se hledá kompromis mezi účelem a nenápadností. Stále je ovšem satelitní technika jako doplněk terestrického příjmu - lidé se zajímají hlavně o regionální programy, které jim jasně ukazují vývoj jejich komunální politiky a to, co mohou ve svém okolí místními nástroji ovlivnit. Jasně totiž ví, že dění v centru neovlivní ani volbami, tak proč se tím zabývat či dokonce nervovat. I v hospodách bývají u nás řeči trochu jiné než u vás.“


Vím, že jste již dlouhá léta technickým garantem v různých státních komisím právě kolem satelitního a snad i terestrického vysílání, takže spíše bych rád viděl něco z té oblasti.A pokud vím, tak jste také softwarový garant vaší firmy, takže spíše bych rád věděl něco z této stránky. Něco třeba o vývoji digitálních satelitních přijímačů. Proč se třeba vůbec vyrábějí přijímače jen pro příjem volných programů (FTA), když cenově jsou vlastně stejné jako ty se sloty ?

„Ale to je otázka, která směřuje do více větví. Přijímače vám dnes na zakázku vyrobí ve východní Asii na zakázku opravdu za pár €, cena je opravdu na naše poměry směšná a dokonce je skoro stejná jako cena mé oblíbené pečené ryby v restauraci. To je pouze věcí zakázky a výrobě je to opravdu jedno. Navíc už se také sjednotily vnitřní hardware jednotlivých značek, takže třeba Kaon, Sharp a další používají zcela stejný vnitřní systém včetně vstupních tunerů a dalších dílů, takže tady opravdu rozdílnou roli hraje už jenom software. Je to jednolitá masa materiálu a já se vždy jen podle prozkoušení série rozhoduji, na kterou dáme obal s naší značkou.

Samotný soft je pak věcí našich sjednaných firem, pro kterou oblast přijímače budou - podle toho na softu pracuje tam skupina s lidmi, kteří snad znají místní zvyklosti oblasti a podle toho přijímače programují. FTA přijímače nepovažuji za nijak podřadné, naopak, dá se tam provést třeba adresné programování dle softwarové náplně pro firmy, které si to tak objednají, ale v některých zemích se to považuje za pirátské a prostě se na to nejde. Pokud někdy budete na veletrhu třeba v Dubaji, budete asi překvapeni, jaké obchody v tomto směru se tam domlouvají. Tam jsou nyní peníze a hlavní odbyt satelitního digitálu je nyní v Africe - v Evropě jsou to jenom hračky spíše o tom udržení trhu než o jeho rozvoji.

Třeba některé druhy software programují firmy i v arabském světě a také zde je na prodej nejvíce typů CI modulů. Však někteří vaši obchodníci tam na veletrhy dost jezdí a jsou vlastně živi hlavně z prodeje těch nových modulů, i když k nim třeba ještě není ani znám nějaký další soft. Ale software je dnes hlavní cesta, přijímače jsou podstatě stejné.“

Pokračování


Dr. Vladimír Mazálek, www.tel-satexp.cz, ilustrativní (již dva roky staré) foto je z archivu satCentrum