Zatímco jsme v 1.části v rychlosti probrali veškeré venkovní komponenty, už máme výsledky z internetového hledání požadovaného přijímače - čekal jsem seznam, ale jednostranný co do značky. Možná jsem neprošel úplně všechny internetové vyhledávače, a tak se mi zobrazily pouze některé modely značky Echostar. Značka, která v minulosti byla DX-erům hodně nakloněna a vždy soupeřila o špičku mezi analogovými a kombinovanými satelitními přijímači nabízí i teď to, co si tito fandové přejí. Najdeme tam modely jak střední třídy, tak i modely té řady, kterou požaduji já. Pokud si mohu vybrat, tak jistěže ten poslední model, který se na pohled ovládacími prvky třeba nijak neliší od dalších značek, ale již při prvním otevření menu je každému jasné, že pokud máme možnost přijímat více než 50 satelitů, pak je model DSB - 890 ten správný.

Čítávám sice dost často recenze mnoha modelů satelitních přijímačů různých značek, ale abych pravdu řekl, recenze mi připadají téměř naprosto stejné. Nevím, nechtěl bych recenzentům křivdit, ale nepamatuji si, že by někdo přímo napsal, že přijímač se prostě nepodařil. Ano, může se stát, že přijímače začnou ukazovat své závady až po delším čase užívání, ale dnes jsou u většiny satelitních přijímačů střední třídy jako Strong či Kaon zcela totožné vnitřní díly jako třeba vstupní tuner. Následné rozdíly jsou sice třeba v různém třídění programů či v programových průvodcích, ale to je tak všechno - rozhodně to nejsou přijímače vhodné pro DX-ery, protože při zaplněné paměti se často zahlcují a trucují zrovna v okamžiku, když chcete do přijímače přidat zrovna nějaký nový satelit či program.

A tak raději jen dodám, že mnou vybraný přijímač si můžete najít na internetu (www.tel-satexp.cz), ale za nejpodstatnější ukazatele pro DX-ery považuji možnost naprogramování 100 satelitů, 1300 transpondérů a více než 4500 programů, jednoduchou automatizovanou instalaci, přehledné menu po jednotlivých satelitech a přednost, kterou oceníte obvykle až po čase - perfektně až vzorově zpracovaný český návod na instalaci a obsluhu a dokonce i likvidaci. A to už je co říct. Jde přece jen o přijímač horní poloviny té nejvyšší třídy.No, abych neošidil techniky o další informace, pak přijímač má 2 sloty na CI moduly, klasifikaci symbolů 2-45 Msym/s, a hlavně ten citlivější tuner s rozsahem úrovně od -70 do -30 dBm. Všechny ostatní základní specifikace jsou v dnešní době vlastně stejné, i když si nejsem jist, co vlastně ta čísla komu dají, protože ne každý při koupi satelitního přijímače své podmínky nějak blíže specifikuje. Spíš požaduje značku doporučenou známým a nebo prostě bere, co prodavač nabídne. Snad rozdíl v požadavku bývá jen ten, že někdo požaduje přímo české menu, kdežto ti, kterým je satelitní příjem koníčkem a jsou již seznámeni s více přijímači dávají přednost jiným hodnotám kupovaného přijímače. Mnou vybraný přijímač ještě českého průvodce nainstalovaného nemá, je tam ale polština a české menu se podle informací z Echostaru připravuje také. Přijímač má update ze satelitu, a protože jde o nový model, lze češtinu očekávat ve verzi během jara.

Čelní strana přijímače je podstatě stejná jako ostatní digitální přijímače - tedy knoflík na spuštění přijímače a další dva na pohyb v menu. Také led dioda signalizující zapnutí přijímače a pro sdělení pohotovostní polohy standby je asi skoro standardní, pro DX-ery je tu ovšem ještě jedna led dioda, ukazující, že opravdu jsme na satelitní pozici a že přijímač přijímá zpracovatelný signál. Osobně bych se ale ještě přimlouval za ukazatel síly signálu, třeba zastarale ručkový či moderní na displeji, který by ukazoval maximální přesnost nastavení na zvolený satelit, jak to bylo u dřívějších lepších analogových přijímačů. Samozřejmě, tato informace se zobrazuje při jednom menu na obrazovce připojeného televizoru, takže k dispozici je, ale takto by to bylo ještě transparentnější. Třeba jsem jen staromilec, ale na druhé straně to nebyla špatná okamžitá pomůcka. Ale i ta dioda nakonec potěší. Některé stanice s nízkým bitovým tokem nabíhají pomalu a lovící nedočkavec je může přehlednout.

Osazení konektory zadní strany přijímače uspokojí snad každého, protože opravdu zde jsou všechny výstupy dle evropského standardu.

Takže pokud máme všechny komponenty nachystané a zjistíme, že do začátku Vánoc nám zbývá tak maximálně krátké odpoledne, není nic ztraceno. Pokud jste si komponenty dobře prohlédly a hlavně pročetli návody k nim, pak to za těch pár hodin zvládnete také. Dokonce se to dá dobře udělat i bez měřáku, pokud máte na střechu jen třeba 3 patra schodů jako já. Předpokládám, že opravdu svislou tyč máte již nainstalovánu a třeba i smontován motor s parabolou a konvertorem. Natažení kabelu je při zápalu z této činnosti dílem několika minut - a můžeme začít s nastavením. Podle místa v republice jen motor s parabolou nasměrujete na jih na satelit ( přibližně na Slovensku na Astru 1, na Moravě na 16°E, v Čechách na HotBird). Na motoru jsou vždy rysky pro rychlé nastavení, a obvykle i na parabole, takže maximum viditelné na ukazatelích přijímače po 3 - 4 pochůzkách na střechu dosáhnete poměrně lehce. A tím máte vlastně nastavenu celou dráhu paraboly, a pokud máme tedy volný výhled na západ či východ , je možno začít s lovem samotným.

Za středový satelit považuji ten, který máme v místě jako jižní, no a bez zbrklosti ukusíme parabolu natočit na další dva satelity (jeden na východě a druhý na západě), ať zjistíme, jak jsme byli v nastavení polarmountu úspěšní. Pokud je i na těchto satelitech kvalita signálu stejně silná jako středovém, pak můžeme být s nastavením spokojeni. Satelit W1 na 16°E jsem vybral jako středový, na východě pro začátek Express AM22 na 53°E a na západě Hispasat na 30°W. Všechny 3 satelity mají přibližně stejné vyzařování na náš prostor, takže pokud i vám to takto ukazatelé signálu ukazují, lze se jemně pochválit. A jít dál.

Na východě postoupíme na LMI 1 na 75°E s programy Viasat, které ovšem někdy trpí výpadky signálu, takže lepší či jistější bude program Dushanbe (12732/V/4400) a potom na západě na PAS 1R na 45°W vysílající čínský program CCTV 4 (11510/H/26694). Pokud i tady dostáváte stejné hodnoty jako na předchozích satelitech, můžete si gratulovat, vchod na střechu zavřít a jít lovit na přijímači a přidávat do jeho paměti další programy.

Ti méně šťastní ať zkusí postup znova, především dosáhnout nastavením všech základních komponent podle dobře a pozorně přečtených návodů maxima signálu na středním satelitu a dvou základních bočních. Chybu udělá i letitý mistr v nastavování, vždyť mistrem je stejně teprve tehdy, až si ji veřejně přizná a odstraní ji sám na sobě. Netřeba ztrácet naději, výsledek stojí za to. Jdeme totiž do finále.

Z pozice 75°E má motor rezervu asi 18° k dorazu, což vlastně stačí třeba na Moravě ještě k možnosti přijímat 2 programy ze satelitu Yamal 201, vysílajícího z pozice 90°E dva dobře přijímatelné programy - ruské STS (+7hodin) značené jako Gascom Ku (11057/V/26470) a OTV Prim(10990/V/2170). To pak máte východní dráhu motoru nastavenu opravdu dobře. No a pokud bydlíte na Slovensku a počítáte se mezi ty, co opravdu perfektně nastavili polarmount, pak máte šanci přijímat ještě satelit NSS 6 na 95°E, který je sice nasměrován na Střední Východ, ale jeden či dva kanály z něj dostanete a na tak velkou parabolu, jak používám já. Mě tento satelit bohužel o 2°uniká pod obzor.

Pokud jde o západní stranu , je pozice 45°W také úspěchem, ale ti, co mají výhled ještě dál, mají při instalaci výše jmenovaného motoru rezervu ještě také asi 20 stupňů, mohou zkusit natočení na pozici 58°W, kde vysílá hned několik programů. Zřejmě nejzajímavější pro nás bude Cubavision (11612/H/3670), pohybující se svým zpravodajským programovým obsahem někde v 7O.letech minulého století, ale ukazující také zajímavá místa přírody Karibiku. Balík programů vysílající na tomto satelitu na frekvenci 11477/H/26463 značený jako DDI dává na výběr také spíše z několika testovacích obrazců než ze zajímavých programů.

Pokud tedy jste opravdu nastavili parabolu, že zabírá dobře všechny popsané satelity, pak už zbývá jen postup satelit po satelitu naladit a projít všechny dostupné programy a do favoritních programů a satelitů zařadit ty, co nás opravdu zajímají. Je to ale skoro nekončící práce či zábava, protože programy na satelitech se dost často mění podle vývoje světových událostí či katastrof, takže co jsme naladili dnes, nemusí být za pár týdnů vůbec aktuální a můžeme vše projít znova. Prostě běžný život satelitního DX-era. Takže Vánoce pro něj mohou být vlastně několikrát do roka. Přeji úspěšný lov.

Doplňující fotografie přijímaných programů připravil autor

Dr. Vladimír Mazálek, www.tel-satexp.cz, leden 2005