Německá ARD k příležitosti veletrhu IFA zahájila vysílání digitálního rozhlasového paketu ze satelitu v tzv. kvalitě CD, tři programy dokonce v Dolby Digital 5.1. Veřejnoprávní rozhlas nyní nabízí zřejmě více, než se očekávalo.


Od ukončení vysílání digitálního satelitního rozhlasu DSR bylo obtížné, aby se rozhlas s pomocí nových postupů digitalizoval. Samotné zavádění DAB digitalizaci velmi uškodilo, ačkoliv se za deset let osvědčila. Právě tak vysílání ADR (Astra Digital Radio), které i na veletrhu IFA 1995 bylo prezentováno jako náhrada za DSR, by už zase mělo skončit v roce 2008. Nicméně, nejpozději do roku 2015 by mělo být zrušeno analogové rozhlasové vysílání, televizní již do roku 2010. Přechod na satelitní digitální vysílání nastane zřejmě dříve, poněvadž nejpozději s ukončením analogového satelitního televizního vysílání zmizí i podnosné, které jsou využívány jako rozhlasové kanály.


Ukončení analogového rozhlasového vysílání

Digitální televize ve standardu DVB-S se naproti tomu v posledních letech velmi rozšiřuje, protože nabízí podstatně více programů než analogová televize a poněvadž analogová technika pro placenou televizi dlouhou dobu již neposkytuje dostatečnou spolehlivost. I volně vysílající němečtí (veřejnoprávní) vysílatelé mají velký zájem na tom, aby se přešlo na digitální satelitní televizní vysílání, poněvadž ušetří šířku pásma a tím i peníze. Vzhledem k diskusím o zvýšení poplatků za rozhlas a televizi v Německu se ARD zajímá o jiný projekt: kompletní přivedení rozhlasových programů do systému DVB-S. Vždyť nakonec německé rozhlasové vysílání bylo již léta (a to nejen u veřejnoprávních stanic) „nepříjemným nevlastním dítětem“ – nezaslouženě, neboť většina lidí poslouchá více rozhlas než sleduje televizi. Navíc se bohužel o kvalitě zvuku už dále mnoho neuvažuje: aby na VKV byla stanice agresivnější („více slyšet“) než jiné, zvukový signál se nemilosrdně optimalizuje a komprimuje. (Viz i vysílání ve střední Evropě.) Zejména posluchači klasické hudby si ovšem kladou tradičně vyšší požadavky na kvalitu reprodukce, a komprese dynamiky není touto klientelou v žádném případě akceptována.


Žádné dodatečné náklady

S rozšířením Surround AV receiverů pro domácí kino se dnes už nehovoří o propojení mezi videozařízením a HiFi aparaturou. Jestliže je kvůli zvuku Surround v hraných filmech satelitní set-top-box spojen s HiFi zařízením, už ani nic nutné dále dělat, aby byl využíván místo tuneru VKV v rozhlasovém módu.


60 rozhlasových programů

Novým satelitním kanálem Astra má ARD k dispozici asi 29 Mbit/s dodatečné vysílací kapacity pro rozhlasové programy. Až dosud měly rozhlasové programy celkovou datovou rychlost jen 5 Mbit/s. K rozhlasovému paketu patří 53 programů ARD, které budou pravidelně vysílat v módu DVB-S. Vedle těchto programů by měly být poskytovány doplňkové, v současnosti experimentální služby. Pro pět stanic ARD jsou plánovány kapacity pro souběžné vysílání (simulcast) programu v Dolby Digital 5.1. Celou nabídku lze přijímat nekódovaně a volně.

Ve výběru ze všech existujících, více než 60 německých celoplošných 60 kanálů, jsou i stanice, které vysílaly až dosud jen v systému DAB – jako např. „BR mobil“, „Das Modul“, berlínská stanice „Radio Eins“ a „88,8“. Zde má německý rozhlasový posluchač tak skutečnou protihodnotu za zaplacené poplatky za rozhlas a televizi. Po veletrhu IFA by mělo zůstat zachováno troje zkušební vysílání vícekanálového zvuku: Westdeutsche Rundfunk („Západoněmeckého rozhlasu“), Bayerische Rundfunk („Bavorského rozhlasu“) a Südwestrundfunk („Jihozápadního rozhlasu“) a pak obsazeno vlastními programy. Přitom se plně využije i již existující fond vícekanálového záznamu na DVD-Video a DVD-Audio. Norddeutsche Rundfunk („Severoněmecký rozhlas“ se rovněž zajímá o kanál AC3, a i Mitteldeutsche Rundfunk („Středoněmecký rozhlas“) a Deutschlandradio o tom uvažují.


Transpondér 93

Aby bylo možné přijímat nové rozhlasové programy ze satelitu Astra 1H, transpondér 93, vysílají se jinak jen dva televizní programy Südwestrundfunk („Jihozápadní rozhlas“) a Radio Bremen. Když satelitní set-top-box nové kmitočty na transpondéru neidentifikuje jako „obsazené“, u některých přístrojů se vystačí s jednodušším průběžným vyhledáváním stanic. V tomto případě často pomůže připravená aktualizace seznamu programů výrobce set-top-boxu. Transpondér s kmitočtem 12,266 GHz lze však i jednorázově manuálně „naprogramovat“ a pak „spustit“ na tomto průběžném vyhledávání.

Rozhlasový transpondér oficiálně zahájil vysílání 1. 9. 2005, den před zahájením veletrhu IFA. Pro všechny uživatele, kteří nemají vlastní domácí kino, bylo zkušební vysílání vícekanálového zvuku prezentováno na technicko-vědeckém fóru v pavilonu 5.3, v místnosti pro kino. Zkušební vysílání však bylo možné přijímat už od 20. 8. 2005. Starší set-top-boxy měly zpočátku ještě problém s kódováním. Rovněž některé nynější set-top-boxy, určené pro „televizní provoz“, by při změně programu měly být rovněž „rozumně“ používány jen se zapnutou televizí. Satelitní set-top-box s pevným diskem momentálně stále ještě neumí provést vícekanálový záznam. Nicméně zatím už všechno funguje v tak dobré kvalitě, že na příslušném internetovém fóru se dá číst jen chvála.

Jediným problémem jsou až dosud satelitní set-top-boxy, které většinou při obsluze vyžadují připojený televizor, alespoň při volbě programu. Bude dobré, až budou konstruovány přístroje „vstřícné“ vůči rozhlasovému posluchači, které např. samy zobrazí název stanice s kompletně, dobře čitelným textem – na panelu set-top-boxu. Tyto boxy jsme však již mohli spatřit, např. u firmy Technisat. Až tomu bude, tak dokonce i v oblasti rozhlasových satelitních programů můžeme říci, že tu panuje aktivita.


Transpondér naladíme (poznámka redakce časopisu rfe):
satelit: Astra 1H,
pozice: 19,2° východně,
transpondér: 93,
kmitočet 12,266 GHz,
polarizace: horizontální,
FEC 3/4,
symbolová rychlost: 27,500 MS/s.


Vícekanálový zvuk v rozhlasovém vysílání

Vícekanálový záznam by musel být zvlášť pečlivě a časově náročně smíchán, popř. dodatečně zpracován. Proto se u kvadrofonie v rozhlase skončilo u ojedinělých experimentů. Skutečně zajímavou se stala vícekanálová technika teprve tehdy, když se systém Dolby Digital 5.1 v domácnosti stále více rozšířil pro reprodukci hraných filmů na DVD. Již na veletrhu IFA 2003 poprvé prezentoval Bayerische Rundfunk („Bavorský rozhlas“) a Westdeutsche Rundfunk („Západoněmecký rozhlas“) zkušební vícekanálové satelitní vysílání a celé dva týdny – ovšem teprve po půlnoci– dvouhodinový koncert na stanici Bayern 4 Klassik. Velmi velká obliba u posluchačů nakonec vysílatele ARD nedokázala přesvědčit, aby si pro rozhlasové vysílání AC3 pronajal vlastní rozhlasový transpondér, na kterém by se našlo místo nejen pro toto vícekanálové vysílání, nýbrž i pro běžné rozhlasové programy ARD v lepší kvalitě.


Úroveň hlasitosti a komprimace (poznámka Gerharda Steinkeho)

Tiskové kolokvium rozhlasové techniky, které se uskutečnilo v rámci veletrhu IFA, se zabývalo m. j. novými možnostmi v kvalitě a pestrosti pro digitální rozhlas. Současné problémy s úrovní hlasitostí a s nadměrnou komprimací daly podnět k otázce, z jakého důvodu nemohou přizpůsobit ARD a ZDF své uspořádání programu tak, aby došlo ke správnému (pro)modulování, a proč se nepoužívají nejkvalitnější kompresory, když už musí být zvukový signál (jako např. vysílání pro autorádia) omezován a komprimován.

Kritice bylo podrobeno zvláště přemodulování „úrovně“ všech berlínských stanic, mimo RBB a stanice Deutschlandradio, a obrovské skokové změny v hlasitosti při (komprimovaných a přemodulovaných) reklamních blocích v televizi ARD a ZDF (až o 12 dB vyšší hlasitost). I předseda rozhlasové komise ARD, Dr. Grotzky, to vidí jako nepříjemné a rušivé. Ten poukázal na kvalitativní požadavky v zájmu posluchačů.

Bylo kritizováno i váhavé stanovisko technických ředitelů: využít konečně měřiče úrovně hlasitosti (doporučovaného IRT) souběžně se správnou úrovní (pro)modulování, aby došlo ke snížení velmi velkých skokových změn v úrovni hlasitosti - v rámci jednoho programu a mezi stanicemi. K tomu byl připojen požadavek: donutit komerční stanice s pomocí regulačního úřadu (v krajním případě dočasným odejmutím licence), aby dodržovaly mezinárodní standardy. Technici neobstáli a všechnu vinu svalují na program, nakonec nařízení a německé kontrolních orgány, t. j. regulační úřad „BNetzA“ (dřívější ministerstvo spolkové pošty) selhali. Úsilí o dobrou kvalitu zvuku dostává nový podnět: s DVB, HDTV, zvukem Surround, … se tak může řádně začít – u veřejnoprávních institucí je mnoho „spojenců“, a IRT má všechny výsledky měření a technická řešení plně ve svých rukou.


Zdroj: W.D.Roth, rfe 10/05, s. 40–41, přeložil Petr Miklík, volně upraveno a zkráceno