Zatímco v ČR jsme již před několika měsíci slavnostně zrušili mikrovlnné vícekanálové televizní vysílání bez náhrady v euforii z možného nástupu další generace mobilních telefonů, na Slovensku se k této očekávané skutečnosti postavili realističtěji a systém vícekanálové televize tam naopak zažívá bouřlivý rozvoj. Slovenská Rada pro televizní vysílání a retransmisi naopak v loňském roce udělila několika společnostem licenci na další vysílání v pásmu 2,5 – 2,7 Ghz a začátkem tohoto roku se rozběhlo na několika místech vysílání tohoto u nás dříve oblíbeného média.

Bez obalu sdělme, že jde vlastně o placené služby, které na Slovensku provozují třeba společnosti UPC a Satro, které zároveň poskytují zařízení pro příjem tohoto signálu, ale protože jde o vysílání doposud nezakódované a navíc při individuálním příjmu poněkud právně nedostatečně ošetřené, je o jeho příjem dost velký zájem, protože antény lze bez problémů zakoupit i v běžných obchodech s anténní a satelitní technikou.

Jak již jsme řekli, na hranici Slovenska a Moravy pracuje již několik takových vysílačů, ale protože kóta Velká Javořina je určena k vysílání signálů v běžných televizních pásmech jak pro území Slovenska (část Pováží), tak na Moravu (téměř k Novému Městu na Moravě), a na stávajícím stožáru je navíc instalován také vysílač MMDS, začali se množit dotazy, zda signál nezasahuje také do ČR. A tak několik českých firem provedlo vlastní měření (mezi nimi např. www.tel-satexp.cz) a zjištěné vám tedy tímto předkládáme.

Vysílač samotný je umístěn na slovenské straně vrcholu, takže jeho oficiální název je Veľká Javorina. Souřadnice místa vysílání jsou 17E4029 a 48N5128 a vysílač je postaven v nadmořské výšce 966 metrů nad mořem. Tolik naše topografické měřiče a teď něco z techniky.

Anténa MMDS je místěna nad terénem ve výšce 85 metrů a výkon vyzářený na kanál je 60 Wattů. Polarizace vysílání je vertikální a provozovatel dostal licenci na vysílání celkem 23 kanálů.

Vysílací pásma mu byla přidělena takto:

pásmo 2500 – 2520 Mhz do 1.1.2005
pásmo 2520 – 2670 Mhz do 1.1.2008
pásmo 2670 – 2690 Mhz do 1.1.2005.

Pokud tedy celou licenci správně analyzujeme, je zde do roku 2008 jistý prostor pro vysílání alespoň 19 televizních programů, což je i tak o 3 kanály více než bylo u vysílání ve stejném systému v minulých letech v ČR. A to už je systém, který pokryje vlastně všechny terestrické televizní programy, vysílané v ČR i SR.

Současná programová nabídka je následující:

1) STV 1 - slovenský terestrický veřejnoprávní televizní program

2) STV 2 - slovenský terestrický veřejnoprávní televizní program

3) TV Markíza - slovenský terestrický televizní program vysílající s licencí

4) TA 3 - slovenský satelitní zpravodajský program vysílající s licencí

5) ORF 1 – rakouský terestrický veřejnoprávní televizní program

6) Infokanál – informační program produkční společnosti Satro

7) DSF – německý satelitní kanál vysílající s licencí

8) TV Nova – český terestrický televizní program vysílající s licencí

9) TV JOJ – slovenský terestrický televizní program vysílající s licencí

10) ČT 1 – český terestrický veřejnoprávní televizní program

11) ČT 2 - český terestrický veřejnoprávní televizní program

12) VIVA – německý satelitní hudební program vysílající s licencí

13) TV Prima – český terestrický televizní program vysílající s licencí

14) CNN International – americký zpravodajský satelitní televizní program

15) Cartoon Network ( 06 - 22 hod. ) - TCM ( 22 – 06 hod.)

16) TV 3 – český terestrický a satelitní program vysílající s licencí

17) PRO7 – německý satelitní televizní program vysílající s licencí

18) Discovery – satelitní televizní program s českým jazykovým doprovodem

V současné době je tedy vysíláno 18 programů, rezerva počítá především s dalšími česky a slovensky hovořícími programy, takže lze čekat jak TV Galaxii, tak pravděpodobně i ČT Sport. Stav současné nabídky je od vydané licence trochu modifikován a nejaktuálnější stav je momentálně na www.prodick.sk. Nabídka je opravdu komplexně ojedinělá, a oprávněně svádí k otázce, jak to bude s kódováním. Ve vydané licenci (www.rada-rtv.sk, str.30) se o něm sice nijak konkrétně nehovoří, ale provozovatel naznačil, že o kódování uvažuje. Pokud si nad touto problematikou zauvažujeme také a jako podklad k úvahám si bereme dosavadní praxi, nevyvstávají nám z toho zatím příliš velké obavy. Jistěže se vysílání musí společnosti vyplatit, ale kvalitní dekódování stojí dnes hodně peněz a pronájem dekodérů pak finančně odrazuje případné abonenty. Pokud by tedy došlo k dekódování, pak by muselo jít o placené programy jako např. HBO či Spektrum (i když Discovery mezi ně patří také), které se ovšem v nabídce zatím nevyskytují. Ale i v takových situacích se nakonec řešení najde při zájmu odběratelů najde, a nutno podotknout, že právě televizní trhy v ČR i v SR právě takovou živnou půdou jsou.

Takže v případě kódování by asi bylo jen otázkou krátkého času, kdy bychom se třeba v některém internetovém obchodě potkali s nabídkou zařízení určeného sice ”jen pro studijní účely”, ale spolehlivě dekódující ty programy, o které bude skutečný zájem. Kódovat totiž třeba STV 1 či STV 2, které lze z terestrického vysílače umístěného na této kótě a vysílajícím ve IV.a V. televizním pásmu s dosahem více než 100 km do ČR, by bylo asi zbytečné vyhazování soukromých financí.

I při případném kódování má však systém tu výhodu, že stačí jeden dekodér nainstalovat vlastně ihned za anténu a použít jej tedy pro více účastníků v dalším rozvodu.

A jak je to s pokrytím území?

Licence je vydána samozřejmě pro část Pováží, kde provozovatel předpokládá zavedení tohoto signálu asi do 10 tisíc účastnických zásuvek, a to zřejmě jak bytových domech, tak i v rodinných domcích. K tomu jen lehce podotýkám, že při vysílání v ČR byl v koncové fázi poměr oficiálních příjemců k těm neoficiálním 1: 2 - 3. Tady ovšem nechci předjímat. Oficiálně ozářené území je již samo o sobě dostatečně ohraničeno orografickými celky hor, a protože signál v tomto pásmu se moc neohýbá a pro jeho příjem je zejména při kratších vzdálenostech nutná přímá viditelnost, dá se na Slovensku ohraničit lokalitami

V. Javorina – Brezová p.Bradlom – Boleráz – Trnava – Sereď – Rišňovce – Piešťany – hřeben Povážského Inovce až po Iĺavu a zpět Nemšová a Drietoma.

Jde tedy o oblast středního Pováží s městy jako Trenčín, Dubnica nad Váhom, Hlohovec či Nové Město nad Váhom. (www.rada-rtv.sk, str.31). Pro detailisty dodávám, že vymezení je přibližné hlavně pro lepší představu těch, kdo v tomto regionu všechna sídla neznají. V této oblasti je terén velmi členitý a signál není zachytitelný na všech místech, takže např. v Brezové pod Bradlom je instalován další samostatný vysílač MMDS na stejné frekvenci, ale v opačné polarizaci, a to s působností asi pro 3 000 účastníků. U tohoto vysílače není vyloučen podobný přesah vysílaného signálu směrem na Hodonínsko.

Příznivce tohoto příjmu na moravské straně hranice ovšem zajímá, zda takové možnosti tohoto silného a zdaleka viditelného vysílače na velmi zajímavé kótě mohou být využitelné přímo i u nich doma. Je nutno podotknout, že provozovatel se opravdu hodně snažil o zastínění vysílání signálu směrem do českého vnitrozemí, ale ne zcela se mu to zatlumení podařilo. Dobře je sice odstíněn směr na Veselí nad Moravou, Uherské Hradiště a na Brno, ale jinak pro ostatní území Valašska a dokonce i severní Moravy toho signálu zůstává ještě dost.

Při předběžném měření naší firmy a podle prvních zprovozněných přijímacích souprav je západní hranicí jistého příjmu osa V.Javořina – Uherský Brod – Otrokovice – Kroměříž – Chropyně – Olomouc. Zcela jistý můžeme tedy příjem kvalifikovat na místech s jižním či jihovýchodním výhledem ve vesnicích a městech na Kroměřížsku, Zlínsku, ale i Vsetínsku, a to klidně i do vzdušné vzdálenosti až 100 km od vysílače.

V tomto směru příjmu MMDS je ovšem ještě dost neprobádaných míst a tak např. u příjmových pokusů p. Dušana Ščepky ml. na Slovensku bylo možno signál z vysílače Nitra – Zobor kvalitně zachytit na malé vyvýšenině ve více než dvojnásobné vzdálenosti než byla vzdušná vzdálenost od vysílače po posledního oficiálního účastníka. Takže i tady je možno se dočkat zajímavých příjmových lokalit, pokud budou dodrženy základní pravidla velikostí přijímacích antén.

Jako základní antény pro tento příjem jsou síťové antény stejné jako na příjem datových spojů v tomto pásmu, a to o velikosti síta asi 60 cm. Tato anténa by měla plně postačovat asi do 15 km vzdušné vzdálenosti od vysílače. S tou přímou viditelností to ale také není tak jednoznačné. Pokud v cestě signálu stojí překážka, která je relativně vzdálená od antény (ne tedy blízká zeď či dům), a v případě, že o několik metrů výše by už bylo třeba na vysílač vidět, pak se dokonce dá očekávat bezproblémový příjem. Signál je ovšem slabší a dosah signálu se zmenšuje dle velikosti překážky. Naopak i v případě přímé viditelnosti může být signál narušen především odrazy (duchy), ale tento problém lze očekávat hlavně v prostředí husté výškové zástavby. Zvláštní případ nastává v těsné blízkosti vysílače, jestliže je vysílač umístěn o hodně výš než přijímací anténa. Vlnění se totiž šíří vodorovně a antény umístěné na úpatí vysílače prostě ”přehlédne”. Přesto tedy, že vysílač dobře vidíme, je jeho signál nepoužitelný. Vysílače MMDS mají většinou kruhový vyzařovací diagram a jejich nasměrování stejně jako v tomto případě je činěno zastíněním prostoru těsně před vysílačem ve směru, kam nechceme aby vyzařoval. Vykrývače pak z důvodů rizika vzájemného rušení s prvotním vysílačem používají polarizaci opačnou, tedy otočenou o 90°.

Ze zkušenosti víme, že signál v okruhu 20 km je běžně zcela čistý. Aby splňoval všechna kritéria pro kvalitu 1, je třeba, aby síla signálu byla aspoň 48 dBuV. Kvalitní, resp. běžně sledovatelný obraz je ještě i v kvalitě 2 – 3. Obraz této kvality je pak dán vzorcem 33 + 38 + 2, kde první číslo udává sílu signálu, druhé pak zisk zesilovače LNB a poslední číslo značí šumové číslo konvertoru. Lepší obraz lze tedy získávat v tomto případě zvětšováním antény, protože 2. a 3. číslo ve vzorci jsou vlastně při stejném typu prodávaných konvertorů konstantní. Těch antén na MMDS můžeme nyní nalézt opravdu několik typů, a protože jejich zpracování je poměrně jednoduché, jsou prodávané antény velmi kvalitní. Jejich zisk se pohybuje od 18 do 33 dBuV a velikostně jsou k mání např. u uznávaného moravského specialisty na tento příjem z Přerova od průměru 50cm po velikost asi 2,5 metru. Pro větší spokojenost zákazníků hledají především v místech slabšího příjmu vždy to nejlepší individuální řešení a pro rozvody dokonce vyrábějí speciální rozbočovače a zesilovače. Zúročují tím vlastně jen svoje zkušenosti, které mají s příjmem tohoto signálu již od roku 1995. Však také je v oblasti Olomoucka, Přerovska a Zlínska ještě dost těch antén, kterými bylo možno ještě před nedávnem přijímat signál z vysílače u Olomouce, a tyto antény možno nyní poměrně nenákladně repasovat a dále použít. Určitá potíž snad bude jen v tom, že signál tentokrát přichází z jiné strany a nebude tak pro všechny dřívější majitele těchto antén plně dostupný. Naopak s plnou nabídkou programů z tohoto vysílání jsem se už v minulých dnech setkal v jedné vesnické minikabelovce, kde si tím prudce polepšily v programovém výběru.

Představme si však některá zařízení přece jen blíže:

Neméně významnou složkou příjmu jsou samotné přijímací konvertory. Pro příjem z této lokality jsou tedy používány ty s rozsahem 2,5 – 2,7 Ghz s tím, že převod přijímaných programů lze na televizoru naladit v jedné variantě ve IV. a V. televizním pásmu od 45. kanálu po kanál 61, a nebo v jiné variantě od 223 MHz výše do S pásma. Druhá varianta příjmu zejména blíže k vysílači se jeví jako výhodnější, protože jak jsme už uvedli, jsou z dané kóty vysílány také jiné silné signály, které přece jen mohou při nakmitání na svod konečný signál asi na dvou kanálech poněkud degradovat. Dodávané konvertory se ziskem 38dB jsou typově téměř shodné s těmi, co jsou používány na internetovou komunikaci, ale i tady se můžeme u některých firem setkat s nabídkou již známých ”vrtáků” od firmy California se ziskem dokonce 50 dB.

Pro kvalitní příjem je při výběru třeba vycházet z výše uvedeného základního vzorce, ale o místním příjmu je vždy dobré se poradit s místní odbornou anténářskou firmou, která je obvykle ve zkušenostech o kousek vpředu, případně má napojení na další specialisty v tomto oboru. Nemá totiž žádný smysl koupit první nejlevnější anténu a věřit, že i ve vzdálenosti 50 km bude obraz stejně kvalitní jako ve vzdálenosti 10 km od vysílače. Tady opravdu platí, že může a nemusí, tato vyšší vysílací pásma jsou sice známa svojí přenosovou kvalitou, ale opravdu jen na viditelnou vzdálenost se směrovým signálem. Není třeba se bát větších antén, protože jejich odpor ve větru je daleko menší než u běžných antén na normálně používaná televizní pásma. Vždyť i takové trubková antény na toto pásmo s průměrem 180 cm neváží celkově více než 5 kg. A to už je jedna z těch extrémních velikostí zvládající příjem opravdu ze vzdáleností několika desítek km.

Ovšem i konečná fáze příjmu také není bez úskalí: signál ovlivňují příjmové podmínky, ale kupodivu i kvalita televizních přijímačů. Kanály jsou totiž umístěny dost těsně vedle sebe, a to je pro některé – i nové – přijímače důvod, proč se v obraze objeví šum a nebo i dokonce značné rušení. Na jiném přijímači však je třeba vše v pořádku. Na vině je obvykle nedokonalost vstupních dílů přijímačů a na některých třeba i to, že doposud neumí zpracovat S pásmo. Nejedná se tedy vyloženě o závadu, ale prostě jen o menší kvalitu televizoru.

Nemyslím,že by zrovna tento typ příjmu byl právě na moravsko-slovenském pomezí či v hornatém terénu Valašska všezachraňující. Naopak, velmi špatně se ohýbá a do dolin neproniká, takže místa, kde na Valašsku stěží ”chytnou” dva terestrické programy (a to ještě ne vždy tuzemské), asi při příjmu MMDS z lokality Velká Javorina asi neubude, ale místní anténářské firmy mohou alespoň obohatit svoji stávající nabídku terestrického příjmu a přiučit se lecčemu novému při příjmu ve vyšších pásmech. Více informací k tématu a pásmu 2,4 GHz lze nalézt na internetu poměrně hodně, další podrobnosti a odkazy k tomuto článku naleznete na www.tel-satexp.cz. Navíc pomocí zesilovačů, opakovačů či obrácení vysílané polarizace se signálem individuálně proniknout právě i takovýchto míst. Individuálně zdůrazňuji proto, že na našem území není povoleno stavět pro neindividuální potřebu žádné zesilovače zahraničních televizí či rozhlasových vysílání, ale pro potřebu jednotlivce v oblastech se špatným příjmem se takové věci dají tolerovat tzv. na dožití.