Často se zastavuji u prodejců satelitní techniky, abych s nimi probral současnou aktuální situaci na trhu a pozeptal se na trendy a nasycenost trhu. Již jen málo z nich vede celý sortiment satelitní techniky, ale vzhledem k tomu, že dnes není problém doručit zboží z centrálního skladu přímo k zákazníkovi během několika desítek hodin, není velikost skladových zásob prodejců již rozhodující k posouzení toho, jaký podíl na trhu zaujímají.


Dnes už je třeba brát v potaz i to, že dost velkou část trhu zejména u mladé generace zaujímají internetoví prodejci. Dodavatele mají stejné jako prodejci v klasických obchodech, ale hlavní výhoda, od které se odvíjí jejich možná nižší cena je právě v tom, že mohou na rozdíl od kamenných obchodů existovat bez jakýchkoliv skladových zásob. Ale konečně i těchto prodejců se dá na otázky obratu zboží nějakým způsobem doptat, a tak jsme se vydal za tématem současného prodeje velkých parabol.

Mezi běžně dostupné větší antény vhodné pro individuální satelitní příjem patří asi offset antény velikosti 190 x 180 cm a antény prime focus (středové), které lze dostat ve velikostech 180 - 310 cm. U obou typů parabol lze dostat modely vybavené jak pevným držákem s nastavením na jednu družici, tak i modely s polarmountem . Ceny jdou od asi deseti tisíc u jednoduché offsetové paraboly z hliníku až nad tři desítky tisíc korun u středových parabol s polarmountem o průměru přes 3 metry.

A jaký je zájem o takové paraboly - ptáme se u několika málo jejich dovozců v ČR a SR. Je zajímavé, že odpovědi jsou téměř shodné - zájem není v porovnání s parabolami o průměru kolem 100 cm nijak veliký, ale kupodivu trvalý. Pokud někdo opravdu chce realizovat maximální možný satelitní příjem, obejde si obvykle několik fandů s podobným zaměřením a zakoupí parabolu i s příslušným motorem na natáčení. V současné době je také znatelný už daleko větší příklon ke kvalitě zboží a jeho dobrým referencím. Realizaci celého projektu však takový nadšenec provádí už postupně sám na základě obvykle vlastních zkušeností, protože asi nejzajímavější na tom příjmu je právě to bádání a nalézání. Proto mi také ve většině prodejních firem doporučili, abych se zašel podívat k některému z takových fandů. Taktně jsem však byl upozorněn, že je to záliba spíše zralých mužů než současné mladé generace satelitních příjemců, která spíš vyznává naopak nákup parabol s průměrem pod 1 metr a špičkových, ale pokud možno co nejlevnějších univerzálních konvertorů na Ku pásmo.

A tak jsem navštívil dalšího z rodiny satelitních lovců bydlícího v jednom okresním městě v rodinném domku. Střední věk a parabola o průměru kolem 2 metrů umístěná na střeše domku již jasně naznačovaly, že nejde o žádného satelitního začátečníka, takže jsme téměř okamžitě přešli k rozhovoru o satelitní problematice. Mne samozřejmě zajímal ”satelitní” vývoj mého kolegy, který se k jeho objasnění nedal moc pobízet.

Se satelitním příjmem jsem začínal kolem devadesátého roku a již samo sehnání středové laminátové paraboly o průměru asi 120 cm bylo pro mne potěšením na úrovni vánočního dárku. Asi jako každý jsem začínal s amatérskými výrobky a přípravky, ale postupem času jsem přišel k tomu, že přece jen továrenské výrobky mají nějaké přednosti, ale pokud se jejich doladění svěří ještě třeba odborné firmě, dá se s nimi dosáhnout nadstandardních výsledků.

Tak třeba přijímače : během těch asi 13 let jsem jich měl postupně asi 16 různých typů a modelů a došel jsem k závěru, že nikdy asi žádná firma nevyrobí takový přijímač, který by aspoň podle mých představ uměl opravdu všechno a kdy by po něm už nemohl následovat nějaký vyšší či vlastně univerzálnější model. Je jasné, že dnes je jen málo těch, kteří ještě budují systémy s velkými parabolami pro satelitní DX-příjem a že z nich obchodníci už rozhodně nezbohatnou, ale že se úplně vytratí firmy, které by čas od času nějaký ten model pro nás vyráběly a daly na trh, to jsem nemyslel. Ale začal bych třeba u paraboly : no prosím, ta se dá ještě jak v ČR tak i v SR sehnat na objednávku a myslím, že úplně stačí i velikost kolem 180 cm - ale v provedení středovém. Podotýkám, že se mi osvědčila daleko víc 180 cm středová anténa plná, jednokusová než 240 cm ze segmentů. Ta 180 cm musí být ovšem pevná, nejlépe ocelová, rozhodně ne hliníková, která zejména v letošním horkém létě dělala u jednoho kolegy takové kousky v přechodech horký den - chladná noc, že síla přijímaného signálu kolísala až o 20 % v Ku pásmu. Já mám železnou, silně žebrovanou, takže jsem takové signálové výkyvy neměl, ale vzhledem k bílé barvě s vysokým odrazem jsem poprvé ”spálil” i konvertor - a to ne krytku, ale uvnitř povolilo letování na spojích. Pokud někdo má třeba takovou 3 metrovou parabolu se stejně odrazivým zrcadlovým povrchem, tak v ohnisku určitě také dosahoval teplotu kolem 80°C.

Zřejmě přece jen to bude chtít pro příští rok zvolit jinou barvu odrazové plochy - na tolik slunečních dní za sebou asi takto ”vypilovaná” parabola přece jen není. Jinak parabolu mám také již asi pátou. Šel jsem od té 120 cm přes 140 cm, pak 150 cm až vlastně ke dvěma metrům - ale od těch 150 cm jsem šel daleko víc po kvalitě než po rozměru. A vyplatilo se to. Trošku horší to bylo s instalací, protože mám poněkud strmou střechu a k nasazení takové paraboly je třeba hodně šikovnosti. Asi nejlepší by byl nějaký jeřáb, ale nakonec se i ta velká podařila na střechu dostat bez úhony ve třech lidech. Na co nesmím zapomenout, je téma usazení stožáru - nikdy si nemyslete, že je kvalitně svislý a proměřujte ho i při montáži. Já jsem měl stožár zabudovaný ve střeše již několik let, ale když jsem letos měnil parabolu za větší, zjistil jsem, že při asi týdenní době, kdy na něm nebyla žádná zátěž, se stožár sice jemně, ale přece jen maličko odklonil, takže na velké parabole bylo dost těžké naladit krajní družice v polohách kolem 90 stup. východně či 50 stup. západně.Zjistil jsem až revizí všech dílů, že chyba je v nerovnosti stožáru, takže parabola šla dolů, náprava stožáru a nové zafixování a parabola znova na stožár a znovu nastavit. Málem jsem se při tom rozešel s velmi dobrým dlouholetým kamarádem, který mi pomáhal a pomalu z toho začal ztrácet nervy, ale to víte - při takovém díle je třeba už dbát na každý detail, jinak bych při každém zapnutí satelitu trpěl, že jsem něco neudělal pořádně a zimu bych si v klidu nijak neužil.


Dr. Vladimír Mazálek, www.tel-satexp.cz, foto autor (pro zvětšení fotografií klikněte na obrázek)


pokračování příště