I dnes jsem na návštěvě jednoho z rodiny satelitních lovců bydlícího v okresním městě v rodinném domku. Střední věk a parabola o průměru kolem 2 metrů umístěná na střeše domku již jasně naznačovaly, že nejde o žádného satelitního začátečníka, takže pokračujeme v hledání odpovědi na otázku: Jsou velké paraboly ještě v módě ?


Další věcí je asi motor. U tak velikých parabol je třeba, aby měl nějakou rezervu a dnes vidím, že i ta protiváha na parabole má svoje opodstatnění, a to hlavně při příjmu těch krajních satelitů nízko nad obzorem se slabým signálem.Tam každý závan větru hraji svoji roli a především u digitálního obrazu se tento ihned rozpadá. Motor mám tedy 36”, což je z táhlových motorů asi největší a nejsilnější. H/H mount jsem pro tak velkou parabolu ještě nezkoušel, ale motor jsem před instalací zrevidoval a odstranil všechny možné vůle. Kabely jsem dal nové, ať se mi pak lépe hledají případné závady.

Asi největší potíž je s přijímačem. Dnes už doba táhlovým motorům nijak moc nepřeje a výrobci moderních satelitních přijímačů vlastně s touto variantou už ani nepočítají. Náhodou jsme ještě v takové přechodné době, kdy je možno sehnat převodníky z DiSeqC signálů pro táhlové motory - a toho jsem chtěl využít. Podařilo se to ale opravdu jen částečně. Pro jednoduchost ovládání jsem chtěl využít přijímačů typu Kaon a Strong, které mají avizovány, že mohou pojmout do paměti i přes 60 satelitů. Bohužel, zůstává jen u reklamy. Všichni prodejci se dušovali, že to přijímače zvládnou, že je to vyzkoušené - ale není tomu tak. Dost mne to rozezlilo, že vždy jen já musím koupit vadný přijímač, a tak jsem jel zakoupené přijímače vyzkoušet přímo k nim. Ukázalo se, že buď nemají možnost přijímat širší sektor než asi 25 satelitů, takže běžný počet 32 satelitů zvládl každý z přístrojů, ale 33.satelit už neuměl přidat žádný z nich, ač to bylo na obalu avizováno.

Nakonec jsem si přes internet zjistil, že přes 60 satelitů umí natáhnout třeba u Strongu jen některé vyrobené série s určitými výrobnímu čísly, které se však do Evropy asi nedováží, resp. žádný z dovozců mi jejich dovoz ani individuálně zajistit neumí. Podobně je tomu i u druhé značky - dost se tady hřeší na to, že dnes každému postačí příjem do 20 satelitů a po pravdivosti reklamy dál pátrat nebude. Žalovat nikoho kvůli klamavé reklamě asi nebudu, ale jsem v tomto směru už vyučen a doporučuji i vám si dávat na takové detaily pozor a ne vždy věřit všem testům. Obvykle jsou bohužel účelové pro zvýšení prodeje nějakého typu či značky. Je to škoda, jinak jsem totiž byl s ovládáním i prací těchto značek spokojen, ale teď budu mít o dva nepotřebné přijímače víc.

A tak jsem skončil zase u Echostaru, který je pro fanouška mého typu dnes asi poslední záchranou, přes to, že se jedná vlastně o dva roky staré modely. H/Hmounty DiSeqc totiž na větší než 120 cm parabolu nejsou stavěny, a to je pro DX-sat příjem opravdu málo i při dnešních výkonných Ku konvertorech. Neříkám, že rozsah natáčení i přijímané stanice nemohou uspokojit počtem i exotičností, ale přece jen při větší parabole je lákavější C pásmo. Takže model Echostaru 3600 má ve verzi software 900beta dokonce zase ten kvalitní autofokus, jako měl model 8700. Přijímač je ale nyní ve verzi kombinované, tj. analog a digitál s dostatečným počtem 100 satelitů a asi 6000 televizních programů, takže jsem zachráněn. Jenže já jsem chtěl právě už něco jednoduchého, kdežto i když je tady dost automatiky, je zde ještě tolik dalších parametrů na výběr, že opravdu na dlouhé zimní večery mám zábavy dost a dost.

Trochu víc řešení mi dalo ovšem osazení paraboly konvertorem. Jednak dobře zaměřit a vycentrovat ohnisko je stále dost velká věda založená u velkých parabol i na dlouholetých zkušenostech, a to i přes to, že vlastně vše se dá lehce dopředu vypočíst. Každá velká parabola však má větší či menší postranní laloky, a s tím je třeba umět pracovat a nenechat se jimi vyvést z míry. Někdy to dělá hodně problémů při nastavování paraboly a zejména pak samotného konvertoru, ale když se to umí vše opravdu dobře nastavit, dá se tento efekt i částečně potlačit. Chtěl jsem tedy parabolu osadit konvertory pro Ku i C pásmo a dělal jsem s tím opravdu mnoho pokusů. Především pokud jsem chtěl být moderní a používat přijímače jako Strong či Kaon, musel jsem vypustit možnost používat mechanický polarizér Chaparral, který asi znáte pod označením corotor, a to i tedy, když jsem ho měl osazen jednopolarizačními konvertory 0,6 dB a 15°K. Dříve se mi to osvědčilo, ale je pravda, že ne vždy si konvertory uměly poradit s digitálem, hlavně s těmi nižšími bitovými rychlostmi.

No a ohnisko paraboly jsem nastavil tak dobře, že druhý konvertor nainstalovaný mimo střed paraboly vykazoval o dost horší výsledky než v ohnisku, takže toto u středové paraboly také není cesta. Tak jsem to zkusil s kombinovaným konvertorem Uniband, se kterým jsem ovšem moc velké zkušenosti neměl a musím říct, že jsem se s ním dost potrápil a dokonce jsem si ani nebyl jist, jestli to opravdu umí zpracovávat signály tak, jak jsem byl ujištěn. Nakonec jsem si ovšem pozval na nastavení celé paraboly i konvertoru specialistu s měřícím přístrojem, a při té příležitosti jsem zjistil, že i po létech zkušeností může dělat člověk nějakou systémovou chybu, kterou má z předcházející doby zafixovánu jako správný postup. Není to tak, asi pořád je se co učit - prostě po nastavení vše pracuje tak, jak jsem si to představoval a nyní mi zbývá již jen zrevidovat, co se na těch satelitech dá opravdu přijímat a co ne. Ale osazení Unibandu 17°K C konvertorem a 0,3 dB Ku konvertorem uspokojí na velkých parabolách asi každého, zvláště, když si ho máte možnost nechat předladit na preferované rozsahy či typy polarizací.

Ale ještě abych se vrátil k té funkci DiSeqC. To je fakt dobrá věc, protože nyní mi stačí vlastně na střechu vést už jen jeden kabel - a samozřejmě ale ještě další čtyřpramenný k motoru. Ten čtyřpramenný jsem chtěl právě odstranit tím DiSeqC a mít třeba jen parabolu offset 140 cm, kterou by třeba motor DG-120 třeba v závětří utáhl. Ale tam se nedalo ani různýma odbočkami vyřešit, abych mohl ovládat třeba ještě dva konvertory, protože prostě tyto povely přes motor neprojdou. To je dost velká škoda, protože to by dost pomohlo k rozvoji příjmu třeba i C pásma. Ale i tak jsem s tím přepínačem schopen ovládat 2 konvertory bez dalšího kabelu. Jsou to slušné technické pokroky a věřím, že se opravdu nějakým netradičním přístupem a technologiemi za pár let přijde na daleko jednodušší příjem třeba i více satelitních pásem.

Dost často jsem si nechával vytisknout, na kterou družici je třeba jak velká parabola apod., ale nakonec zjišťuji, že to asi někdo píše podle letitých zvyklostí či vyprávění kamarádů, protože přijímám dost programů, které bych vlastně přijímat podle papírů neměl, a naopak ne všechny ty ”jasné” se mi podaří zafixovat. Dnes je to práce se systémem, prostě opravdový koníček.

A asi to bude dobrý koníček, protože dost přátel mého věku i ze širšího okolí mi to sem chodí okukovat a vyptávat se na zkušenosti. Ne, že bych rád ty své nesdělil, ale stejně si každý v tomto oboru sbírá své zkušenosti, protože je to prostě o splňování snů než o dosažení nějakého jasného konečného cíle. Pořád je to asi jako čtení Verneovky v klukovském věku - a já se za to nijak nestydím. Naopak - cítím se tím o dost mladším.

Návštěva, kterou jsem plánoval tak na dvě kávy se protáhla na několik hodin, kdy mi bylo celé zařízení detailně předvedeno a i já jsem se dozvěděl zas opravdu něco nového k vlastnímu poučení. Jsem rád, že satelitní příjem umí dělat hlavně těm skalním fanouškům stále radost a poskytovat něco, co se nedá nabýt ani cestováním do příslušných zemí. Jen tak mimochodem jsem se však zde navíc dozvěděl o jiném kolegovi, který před natáčecím zařízením preferuje použití více parabol v kombinaci se systémem multipřepínačů, takže už vím, kam bude směřovat můj budoucí výlet za poznáním různých směrů, kterými se satelitní příjem u nás ubírá.


Dr. Vladimír Mazálek, www.tel-satexp.cz, foto autor (pro zvětšení fotografií klikněte na obrázek)