V předchozím příspěvku jsme vám přinesli tiskovou zprávu České televize a několik dalších informací z presentace míchacího komplexu České televize. Protože jsem na sklonku minulého týdne byl za redakci satCentrum také u toho, sepsal jsem pro vás pár postřehů, abyste věděli, co a jak se v Praze „míchalo“. Své „zážitky z cest“ doplním ještě o postřehy z dalších jednání, které jsem v naší metropoli v poslední dva pracovní dny letošní zimy absolvoval. Kromě návštěvy ČT jsem byl také v televizi Prima na Palmovce a v centrále UPC a stihnul ještě dvě další zajímavá pracovní setkání.


Nejprve k vzpomínané presentaci na Kavčích horách. Ta nebyla určena pro novináře či širší laickou veřejnost, ale byli osloveni zájemci z odborné branže – lidé ve firmách, zabývajících se televizní či filmovou tvorbou všech formátů – klipů, delších stopáží až po reklamní zakázky na klíč dodavatelským způsobem. V tomto duchu byla také připravena ukázka i popis zařízení pro postprodukci, a samozřejmě došlo také i na otázky komerčního využití a konkrétní dotazy na ceny a časovou náročnost projektu při zpracování v tomto sále.

Kromě těchto odborníků však Česká televize zaslala pozvánku také oběma našim nejvýznamnějším satelitním zpravodajským webům – satCentrum a Parabola, protože výsledný zvukový formát, zpracovaný v tomto míchacím komplexu budou moci v nedaleké budoucnosti slyšet i diváci České televize, sledující jak pozemní (DVB-T), tak i satelitní digitální vysílání (DVB-S) v paketu Czechlink. Digitální televizní vysílání nabízí uživatelům nové možnosti. Jednou z nich je pak povýšení televizního zvukového doprovodu na multikanálový formát. Dnes známe vysílání monofonní, stereofonní a také vysílání v duálním modu. Nové televizní formáty, ať už je to formát 16:9, nebo HDTV, který přijde v budoucnu, počítají již s multikanálovým zvukovým doprovodem. Tyto formáty jsou standardizované, víme jak budou vypadat a můžeme tedy začít vyrábět nové pořady již v tomto módu.

A proč vlastně celý nový míchací komplex na Kavčích horách vzniknul?

Důvody jeho vzniku ozřejmil ve svém úvodním vystoupení ing.Milan Gazdík. Podle jeho slov Česká televize podporuje a prosazuje rychlé zavedení terestrického digitálního vysílání. A právě pro DVB-T se připravuje celá řada doprovodných služeb jako jsou například teletextové karusely, interaktivita, zcela nová koncepce programového průvodce aj. A jedním z významných výrazových prostředků jsou právě zvukové módy. Tím nemyslíme jen ty obecně mezi posluchači již vyzkoušené efektové módy (jako je třeba Dolby Digital), ale i doprovodné služby, které vyplývají z audio kanálů, což jsou například informace o ději na obrazovce (audio description) pro zrakově či sluchově handicapované diváky a podobně.

Takže Česká televize musela v každém případě investovat do multikanálové technologie pro svou televizní tvorbu. Tato investice představovala v úhrnu částku okolo 13 miliónů Kč. Nejdražší položkou je digitální mixážní pult, některé nutné stavební úpravy, software. Ovšem již při návrhu sálu se myslelo na lepší využití a zefektivnění a tak se nakonec celé zařízení nakoncipovalo tak, že se převáží celý mixážní stůl na pojezdu – a z malé střižny pro televizní účely vznikne kompletní ozvučovací filmová hala. Došlo sice k několikaprocentnímu navýšení ceny, ale podle slov odpovědných pracovníků ČT těch 1,6 miliónů Kč na tyto (a některé další menší) úpravy určitě stály za to, aby se k „televizní“ koncepci přidaly a vzniknul tak úplný filmový míchací komplex. V tomto případě se tedy nejedná o zbůhdarma vyhazované částky z kapes daňových poplatníků. Česká televize za celou dobu své existence podporuje rozvoj české kinematografie tím, že vkládá peníze na výrobu nových projektů, a proto také míchací komplex poslouží v první řadě na realizaci těchto společných projektů. Navíc, pokud budou volné kapacity, nabízí se i možnost využití kvalitního, společností Dolby Laboratories certifikovaného zařízení pro komerční využití dalšími zájemci o ozvučení a postprodukci svých filmů či krátkometrážních příspěvků. Podle slov ing.Gazdíka jsou zájmy České televize v tomto projektu vždy v zájmu diváků, opravdu nebyly při koncepci sálu postranní úmysly či zneužívání peněz, ale vždy byla snaha, aby prostředky byly účelně proinvestované.

Celý komplex je už dnes dobudován a v plném provozu. Před nedávnem zde skončil režisér F.A.Brabec svou práci na svém novém celovečerním filmu Bolero. Právě upoutávku z tohoto filmu jsme mohli vidět při čtvrteční presentaci. Jedná se kriminální příběh, který se před lety skutečně stal, je však přenesený do dnešní Prahy a tak nový a velmi v prostoru probarvený a hutný zvuk určitě doplní moderní rychlý střih obrazu. Dále jsme měli možnost slyšet velmi čisté a dynamicky vyvážené nahrávky koncertních populárních skladeb a možnosti celého ozvučení také dokonale prověřily testy SRI DTS audio 5.1, což je švédský testovací kanál.

Pokud se jedná o označení, tedy zapojení a počet reproduktorů, je třeba poznamenat, že pro domácí kino, tedy nahrávky z DVD nosičů se využívá systému Dolby Digital 5.1, nebo chceme-li 3/2/1, tři přední kanály (levý, pravý a centrální, v němž se vede většina dialogu), dva zadní (efektové) a subwoofer, který se umisťuje vpředu na zemi a zdůrazňuje nejnižší efektové „dunící“ kmitočty. Pro televizní vysílání se však používá systém 5.0, nebo jinak označovaný 3/2/0, zde subwoofer chybí - počítá se s reprodukcí přes televizní přijímač s doplněnými satelitními reproduktory. Televizní divák má většinou technické podmínky i prostředí příjmu odlišné od prostředí kinosálu nebo upravených akustických podmínek domácího kina, proto i zvukový doprovod televizní verze stejného filmu se bude lišit od filmové. Divák v kině (i v tom domácím) je schopen vnímat zvuk s velmi širokým dynamickým rozsahem od šeptání až po silné detonace. Při sledování televize to ale tak není, divák není plně soustředěný, v domácnosti probíhá běžný ruch, který zvukově ruší a tato kulisa významně ovlivňuje celkové vnímání. Proto se dnes po výrobě filmu (v DD, DTS, THX či dalších nových formátech) vyrobí i televizní varianta právě v systému 5.0 (případně v surroundové variantě 2.0). No a to je také i dalším důvodem, proč v České televizi vzniknul míchací komplex, umožňující zvládnout obě varianty natočeného projektu.

Zvukové ukázky doprovodil odborným výkladem vedoucí zvukové techniky ing.Jiří Černý. Na něj navázal zajímavými připomínkami k archivaci a přepisu záznamů natočených materiálů České televize šéf postprodukce ing.Karel Vilímec.

Po skončení ukázek a malém pohoštění v předsálí (káva a koláčky) jsem hned nespěchal jako mnozí účastníci domů či ke své práci, ale využil jsem možnosti ještě jednoho setkání s ing.Gazdíkem k probrání dalších zajímavých témat, od rozvoje DVB-T a možnostech a poslání veřejnoprávního paketu, který ČT připravuje, až po mezinárodní komisi evropských broadcasterů – EBU, což je jeho odborná parketa.

Svoji návštěvu v areálu České televize jsem pak zakončil krátkým setkáním s tiskovým mluvčím České televize, ing.Martinem Kraflem. Hlavním tématem našeho rozhovoru byla otázka kódování pořadů České televize, distribuovaných přes satelit, a problémy, které vyvolává jeho zapínání u řady u nás prodávaných satelitních receiverů, určených pro individuální příjem. Tiskový mluvčí ČT, který ve funkci teprve krátce, se zajímá o diskuse na našem webu k (nejen) tomuto tématu a děkuje všem našim čtenářům za zpětnou vazbu, která by mohla pomoci k budoucímu vyřešení tohoto problému. Nedebatovali jsme ale jen o kódování - při našem rozhovoru jsem se dostali také k návrhu čtenářů na volná vysílací okna či k úvaze zprovoznit „zahraniční“ kanál pro naše občany a cizince, zajímající se o dění v České republice, které by se přenášelo volně. Nakousli jsme i otázku výběrového řízení na dodavatele technologie, které bude vypsáno v příštím roce a možné distribuce přístupových karet samotnou Českou televizí - ale to už by chtělo delší rozvedení v případném dalším článku na našem webu. Určitě se k těmto, rozhodně velmi zajímavým tématům, ještě vrátíme.

Dokončení příště

ilustrační reprofoto z filmu Bolero, zdroj: www.czech-tv.cz/bolero