Zpravodajství TV info Škola TV program Firmy Bazar Diskuse

satCentrum


Česko-Slovenská
satelitní a TV doména
česká verze    slovenská verzia
 
 Pondělí • 17.05.2021 - 00:36:30   satCentrum najdete také na:      
Nastav barvu

Vyhledávání


TV info



Rubriky
Z domova
Ze světa
Pakety a stanice
Změny parametrů
Neoficiální příjem
Softwarové novinky
Technika
Online chat
Program

Užitečné odkazy:





Naše ikonky pro Vaše stránky




 
SAT info - Program | Články
 

Láska na Prima ZOOM

  Autor: TV Prima , e-mail: info@iprima.cz Přidané: 29.04.2021


Láska kvete v každém věku i živočišném druhu, proto vám na Prima ZOOM přinášíme tematicky na prvního máje zajímavosti o lásce v přírodě. Sežer, nebo tě ostatní sežerou! To není jediný zákon přírody. Všechny druhy zvířat, ať už to jsou nebezpeční dravci nebo jejich věčně ohrožená kořist, hledají v podstatě jedno a to samé: partnera, se kterým by se mohli spojit a stvořit život. Jinými slovy – všechna zvířata hledají lásku.


Ale cesta k ní může být stejně dlouhá, klikatá a trnitá jako u lidí. Je nutné překonat množství pečlivě připravených rituálů, které jsou velice rozmanité, propracované a poutavé. Ať už vypadají zábavně, humorně, neobvykle, neuvěřitelně, nebezpečně nebo láskyplně, tyto zvířecí rituály vždy odrážejí lidské chování. Vydejte se spolu s námi na velkolepou cestu kolem světa z australské buše až do nitra evropských lesů. A odhalte nejúžasnější příběhy o Lásce v přírodě.


Láska v přírodě (od 1. 5. 20.00 hod. 4 díly, reprízy v úterý v 15.30 hod.)

1. 5. – V Austrálii

Austrálie má za sebou bouřlivou geologickou minulost, 40 milionů let izolace a bezpočet klimatických změn, proto je její krajina a fauna tak jedinečná. Symbolem Austrálie je největší vačnatec, klokan. Existuje 60 druhů klokanů, ale nejrozšířenějším je klokan rudý. Klokani jsou společenská zvířata a dominantní samec musí usměrňovat ty mladší, aby se nepokoušeli spářit s jeho samicemi. Přesto se jim to daří. Svádění se u klokanů rovná spíše rvačce, klokani spolu boxují, ale nezraní se. Čas tráví spásáním travin. O svou srst se starají sami, pročesávají si ji drápy jako hřebenem. Jsou to však společenská zvířata, mají rádi fyzický kontakt a vzájemné dotyky. Žijí na celém území Austrálie, ve vyprahlé buši stejně jako v zeleni u řek. Příliš nepijí, protože jejich rostlinná potrava obsahuje 30 procent vody. Když nemají dostatek potravy, nerozmnožují se. Samice přestanou být plodné. V Austrálii žije také přes 700 druhů ptáků, nejpočetnější jsou papoušci. Například počet kakadu růžových dosahuje několika milionů. U řeky se rád napije kakadu naholící a jeřáb Antigonin, který má rozpětí křídel až téměř 2,5 metru. Většina ptačích samců musí upoutat pozornost samičky, aby se s ní mohl spářit. V tropickém deštném pralese Queenslandu se předvádí samec rajky Viktoriiny barevným peřím a tancem, lemčík hedvábný zase zdobí svatební příbytek a rosela modrokřídlá se pyšní perleťovými barvami peří. Astril tvrdobrvý nemá speciální svatební šat, ale zpívá a mává peříčkem nebo větvičkou, což jsou symboly hnízdění. Páry loriho mnohobarvého spolu zůstávají po celý život, ale rituálně se navzájem klaní. Tabon lesní staví obrovské kupy z listí, které slouží jako inkubátory. Samice kladou vajíčka dovnitř a ptáčata se vylíhnou díky teplu z fermentace listů. Svatební tance předvádí na plážích severní Austrálie také krab houslista s asymetricky dlouhým klepetem. Ve vodě zátok na jihu země tančí až sto tisíc sépií vějířovitých. Vlní se, mění barvy těla a vytvářejí na něm stíny a světelné efekty. To si nemůžete nechat ujít!


8. 5. – V lese

V evropském lese žijí kromě vysoké zvěře i další živočichové. S příchodem jara si ptáci stavějí hnízda. Hnízdo moudivláčka lužního má tvar kapsy a je závěsné, lyska černá staví plovoucí hnízdo. Jeden z nejmenších ptáků, desetigramový mlynařík dlouhoocasý umisťuje hnízdo vždy do vidlice větve. Na hnízdění se připravují i potápka malá, kachna divoká a potápka roháč. Na jaře se všichni samci dvoří svým partnerkám, moták pilich jí dokonce nosí dárek, ulovenou kořist. Dvoření probíhá i u jiných zvířat s výjimkou jelenů. Ti koncem zimy shazují paroží a nové jim teprve narůstá. V březnu prožívají říji zajíci. Zaječice může počít potomky se dvěma samci. Březí laně odcházejí od stáda, aby v ústraní porodily kolouchy. Asi po deseti dnech po narození mláděte se oba vracejí ke stádu. Jaro a začátek léta je vyčerpávající pro ptačí rodiče, kteří musejí neustále krmit nenasytná ptáčata. Bachyně je na tom lépe. Selata se brzy naučí sama vyhledávat kořínky a žaludy. V příznivých letech má bachyně až dva vrhy ročně. V létě jelenům už dorůstá paroží, ale ještě je pokryto lýčím, které později jeleni vytloukají. V tůních hledá skokan zelený partnerku a svůj zpěv zesiluje rezonančními měchýřky. Samice kladou obvykle 500 až 900 vajíček. Srnci si značkují své území a páří se. Samice však pozastavují vývoj vajíček a rodí až na jaře, kdy je dostatek potravy. V září nastává pro jeleny čas říje. Z lesů se ozývá troubení samců, kteří si hlídají svůj harém laní, které se můžou pářit jen dva dny. Se svými rivaly svádějí souboje. Po říji jsou jeleni zcela vyčerpáni, ztrácejí čtvrtinu své hmotnosti. Klid v lese nastává pro všechny jeho obyvatele zase až v zimě.


15. 5. – V africké savaně

Rezervace Masai Mara v Keni je známa především každoroční migrací milionů pakoní ze suchých tanzanských plání Serengeti. Základem existence všech zvířat na savaně je sežrat, a nebýt sežrán. K dalším býložravcům, kteří zde hodují na čerstvé zeleni, kromě pakoní patří sloni, zebry, impaly, buvoli a žirafy. Soužití všech býložravců na savanách je bezproblémové, protože každý druh se živí jinou potravou. Hřebec zebry stepní, která spásá trávu, si shromáždí kolem sebe klisny, které mu jsou po celý život věrné. Ale promiskuita hřebců mezi nimi vytváří rivalitu. Žirafa masajská, jejíž výška je kolem pěti metrů, se živí listy z vrcholků stromů, především z akácie. Žirafy tvoří malá stáda. Trávu spásají také impaly. Velikost rohů samce svědčí o jeho kvalitě pro rozmnožování. Stáda pakoňů jsou neustále v pohybu, proto se čerstvě narozené mládě musí postavit na nohy do deseti minut, aby stádu stačilo. Sloní stádo vede nejzkušenější samice, matriarcha, která předává stádu a novým přírůstkům jejich kolektivní paměť. Prvním úkolem slůněte po narození je nalézt struky, aby mohlo sát mateřské mléko. V tom mu pomáhají i ostatní slonice. Sloni mezi sebou komunikují a náklonnost si projevují doteky chobotů. Hledání vody je na savanách každodenním cílem všech druhů. Koupel ve vodě nebo bahně a posypávání se prachem zbavuje slony parazitů. Buvol má pomocníka, klubáka červenozobého, který ho čistí. Napajedla a mrtvá ramena řek jsou zdrojem života i smrtící hrozbou. U nich číhají lví smečky a další šelmy, jako jsou hyeny, psi hyenoví a šakali. Všichni, kromě slonů, se musejí obávat velkých šelem. Lvice denně potřebuje pět a lev sedm kilogramů masa. Na lov se vydávají lvice a zaměřují se především na mladé, zraněné nebo staré kusy. Lev se s lvicí během říje páří každou čtvrthodinu. Polovina lvíčat do roka umírá jako kořist hyen a gepardů. Na mršinách hodují šakali a marabuové. V rytmu ročních období udržuje boj o přežití křehkou rovnováhu afrických savan.


22. 5. – Mezi opicemi

Život opic se liší v závislosti na prostředí, ve kterém žijí, a také podle toho, jestli jsou to samotáři, žijí s rodinnými příslušníky nebo v tlupě. Na rozdíl od makaků magotů žijících na Gibraltaru a v Africe, makak červenolící obývá nejsevernější a nejchladnější oblasti japonského ostrova Honšú. Tato sněžná opice má velmi hustou srst a výhodu v tom, že si může dopřát koupele v jezírcích vytvořených horkými prameny. Při koupelích si vzájemně pečují o srst, hmatová komunikace upevňuje jejich vztahy. V tlupách panuje přísná hierarchie, v čele je dominantní samec. Samice si vyberou toho partnera, který o ně nejlépe pečuje. Jinak jsou na tom lidoopi žijící na stromech. Orangutan bornejský je dobře přizpůsoben ke šplhání po stromech a žije většinou v jejich korunách. Živí se zralými plody a mimo sezónu i listy, z kterých si také staví hnízda. Samice rodí mláďata jednou za čtyři roky až osm let. Orangutan je samotář, jen matka zůstává pospolu se svým potomkem až do jeho dospělosti. Vyšší primáti jsou právoplatnými členy naší rodiny s vlastními osobitými rysy. Společenský pavián anubi žije na pláních keňské rezervace Masai Mara v tlupách a má propracovaný způsob komunikace. Péče o srst také u něj představuje hlavní způsob družení. Samice rodí jedno mládě každé dva roky a mláděti se v tlupě všichni věnují. Pavián však má i sklony k hašteření, které často přerůstá ve rvačky mezi samci. Mezi samicemi vypuknou hádky kvůli mláďatům. Makak magot obývá lesy v Maroku, samice rodí mláďata jednou za dva tři roky. Jsou od narození rozmazlovaná a samci jsou pozorní i k cizím mláďatům. Potomek bývá často prostředkem k usmiřování sporů mezi dospělými.

Milujte Prima ZOOM!


Filip Budák, Externí konzultant odd. Marketingu a PR pro FTV Prima


  Sdílet:      

¤   počet komentářů k tomuto článku: 0   ¤

Verze pro tisk




Další články z rubriky:
30.04.2021 • Madrid Open na Eurosportu
27.04.2021 • Skandál Armstrong a Lewinská na Prima ZOOM
25.04.2021 • Dokumentární láska – to je Prima ZOOM
24.04.2021 • La Doyenne Lutych-Bastogne-Lutych – poslední jarní monument
22.04.2021 • Dokumentární série na Discovery představí největší egyptský výkop v tajemném Údolí králů za posledních sto let
21.04.2021 • Pravidla Serengeti na Viasat Nature

  Komentáře:

ERROR

Přidávat komentáře mohou pouze registrovaní uživatelé.

Přihlašte se: Přihlášení.

V případě, že ještě nejste u nás registrován, můžete se místo registrace přihlásit svým účtem přes:
Facebook, Twitter, Google. .

Pokud nejste doposud zaregistrovaný, vytvořte si registraci s vlastním uživatelským jménem (nickem): Registrace.



zpět nahoru


¤ Nastavit jako domovskou stránku ¤ Přidat k oblíbeným ¤ Napište nám ¤ Reklama ¤ Mapa stránek ¤
Všechna práva vyhrazena! - VHR, Kvasice & COM, Banská Bystrica - All rights reserved! TOPlist