Zpravodajství TV info Škola TV program Firmy Bazar Diskuse

satCentrum


Česko-Slovenská
satelitní a TV doména
česká verze    slovenská verzia
 
 Pátek • 01.03.2024 - 23:13:32   satCentrum najdete také na:      
Nastav barvu

Vyhledávání


TV info



Rubriky
Z domova
Ze světa
Pakety a stanice
Změny parametrů
Neoficiální příjem
Softwarové novinky
Technika
Online chat
Program

Užitečné odkazy:





Naše ikonky pro Vaše stránky




 
SAT info - Ze světa | Články
 

Srovnání možností digitálního vysílání

  Autor: Matthias Schramm , e-mail: radio fernsehen elektronik Přidané: 16.03.2003


Přechod z analogového na digitální vysílání se dotýká tří okruhů – satelitního příjmu, kabelové televize a pozemního příjmu (DVB-S, DVB-C, DVB-T). Německý autor jejich porovnáním přináší jakousi „inventuru“ těchto možností.


Tak jako v jiných evropských zemích i v Německu přijímá v současnosti velké procento televizních diváků své televizní programy analogově.

Přijímač (tuner) pro terestrický příjem a příjem programů kabelové televize je vestavěn téměř v každém videorekordéru a v každém televizním přijímači, satelitní analogový přijímač je velmi levný. Mimo to je pokrytí programy v analogovém přenosovém systému z kabelové a satelitní televize kvalitativně i kvantitativně velmi dobré. Většina diváků proto nemá žádný důvod pro výměnu svého přístroje za digitální.

Podle statistiky SES/Astra v souboru domácností s možností analogového nebo digitálního satelitního příjmu v 12 spolkových zemích a dvou svobodných městech je nejvyšší podíl analogového příjmu 94,7 % v Hamburku (tj. veškerý digitální příjem jen 5,3 %) a nejnižší 82,2 % v Berlíně. Pět spolkových zemí ještě převyšuje hranici 90 % (Dolní Sasko a svobodné město Brémy jsou brány jako jeden údaj).

Avšak počítá se s tím, že nejpozději v roce 2010 má být vypnut poslední analogový vysílač v Německu a dále má následovat výlučně digitální šíření televizních signálů. Pro finálního spotřebitele v současnosti není přílišná unáhlenost zcela na místě, avšak již dnes by měl být odborný prodejce schopen informovat své zákazníky o možnostech digitálního televizního příjmu.


Tři způsoby vysílání a příjmu

Stejně jako analogového vysílání jsou i digitálním světě techniky tři různé varianty příjmu vysílaných programů

- satelitní příjem (DVB-S)

V tomto případě nalezneme německé programy především na flotile satelitů Astra a tam v horním frekvenčním pásmu (High-Band), avšak je můžeme přijímat jen s tzv. univerzálním LNB. Tyto jsou sice již několik let v prodeji, nicméně doposud jen některé z používaných satelitních konvertorů jsou vhodné k digitálnímu příjmu.

- příjem kabelové televize (DVB-C)

Druhou možnost je zavedení kabelové televize do domácnosti. Skladba programů v kabelové síti bude ovšem dána provozovatelem kabelové televize. A to přináší nabídku digitálních programů obzvláště veřejnoprávních vysílatelů. Naproti tomu některé známé a oblíbené soukromé stanice nejsou u několika kabelových sítí v digitální verzi zastoupeny. Při tom je třeba vědět, že soukromé stanice požadují od provozovatelů za zavedení svých programů do kabelové televize v analogové a digitální verzi dvojnásobný poplatek. Avšak tyto náklady nemohou provozovatelé kabelové televize přenést na zákazníky, neboť nikdo nebude platit za příjem digitálních programů kabelové televize více peněz než za příjem analogových programů. Tedy menší rozmanitost digitálních programů je jistě důvodem k tomu, proč zákazníci kabelové televize jen váhavě přecházejí na novou techniku.


- terestrický příjem (DVB-T)

Tento způsob vysílání dnes přináší problém, poněvadž v 80. a 90. letech mnoho diváků přešlo ke kabelové televizi či satelitnímu příjmu. Koneckonců při analogovém příjmu bylo a ještě dnes je poskytováno kromě dobré kvality obrazu množství volně přijímatelných programů. Avšak digitální terestrická televize by ráda diváka získala nazpět. Ovšem
to bude ještě několik roků trvat, až bude v mnoha oblastech Německa DVB-T v pravidelném provozu a ještě o trochu déle než bude celoplošné pokrytí. Počátek by měl učinit region Berlín-Braniborsko, v němž 1. 11. 2002 začal první celoplošný pravidelný provoz, další města a regiony by měly pozvolna následovat. Z důvodu nepatrného množství frekvencí pro vysílání je rozmanitost programů u systému DVB-T sice omezena, jejich počet však bude záležet na nabídce programů regionálních vysílatelů a rovněž i na přenosném a mobilním využití.


Dekodér je podmínkou

U všech tří způsobů vysílání, pro které se televizní divák rozhodne, je třeba pro příjem digitálních televizních a rozhlasových programů dekodér, tzv. set-top-box s jedinou výjimkou: příjem je uskutečněn prostřednictvím PC
s vestavěnou kartou DVB nebo s televizním přijímačem vybaveným modulem DVB.

Set-top-box má vedle pouhého příjmu programů několik funkcí, které umožní komfort obsluhy a doplňkové informace k programu. K tomuto patří především elektronický programový průvodce EPG, který divákovi poskytne rozšířený programový přehled o právě probíhajícím a následujícím vysílání. Další službou zákazníkům je teletext, který divák zná již z analogového vysílání. V dnešní době má každý set-top-box i tuto možnost. Teletext se zobrazuje přímo na televizní obrazovce nebo televizní přijímač poskytuje teletextové informace během zatemňovacího intervalu.

K příjmu placené televize je potřebný set-top-box s Common Interface (CI). Toto univerzální rozhraní umožňuje vložení modulů CAM (Conditional Access Modul), které odkódují placené televizní programy. Kromě toho při příjmu televizní stanice Premiere je třeba si dát pozor na to, aby set-top-box pro příjem této německé placené nabídky byl k tomuto účelu vhodný.

Později budou set-top-boxy vhodné i pro multimediální platformu MHP. Mnoho dalších aplikací bude totiž založeno na standardu MHP. MHP je volně přístupná, jednotná platforma software, která vytváří standardizační základ pro neplacenou i placenou televizi, multimediální programování a interaktivní použití.

Digitální programová nabídka

Divák přijímá prostřednictvím satelitu velké množství nekódovaných, zakódovaných, německých i jiných programů v dobré obrazové a zvukové kvalitě. Kromě toho bude vysíláno několik programů jako např. ZDF-Theaterkanal nebo ARD-Festival výhradně digitálně.

V síti kabelové televize, kvůli místním důvodům nebo kvůli nejednosti mezi provozovateli kabelové televize, nyní nejsou zastoupeny některé programy, které jsou jinak volně přijimatelné ze satelitu a na které bychom se rádi podívali. Pro příjem kabelové televize jasně hovoří to, že malé regionální televize, které přináší zprávy a informace o regionu, jsou díky kabelové televizi pro diváky dosažitelné. Větší provozovatelé sítí kabelové televize navíc nabízí zákazníkovi rychlý přístup k internetu prostřednictvím kabelové sítě, analogové nebo digitální (ISDN) telefonní a multimediální služby.

Poněvadž v současnosti v průběhu přechodové fáze budou vysílány nejen analogové nýbrž i digitální programy, je pro vysílání signálů DVB-T momentálně k dispozici jen několik málo kanálů. Tomu odpovídá v této době ještě nepatrná nabídka programů.

Doplňkové služby

Během mnoha let se mohly rozvíjet četné dodatečné služby k analogové televizi, jako např. teletext, ShowView nebo VPS. Pomáhají divákům získat přehled o rozmanitosti programu nebo o doplňkových informacích k vysílání. Kromě toho jim navenek zjednoduší programování videorekordéru nebo zahájení či ukončení záznamu na vteřinu přesně. Avšak mnoho doplňkových služeb analogové televize neexistuje v televizi digitální. Napravují to nové technické přístroje jako např. PVR („osobní“ videorekordér), které divákovi usnadní programování a záznam digitálního vysílání. U programových služeb je obzvláště výhodné např. vysílání hraných filmů ve formátu Dolby Digital.

Ačkoliv je Dolby Digital uznávaný jako vysílací formát, v projektu DVB nebude tento digitální zvukový formát nabízen, s výjimkou televize Pro 7, žádným dalším evropským provozovatelem neplacené televize. A zatímco divák satelitní televize se může těšit z filmů v Dolby Digital, zákazník kabelové televize si na to bude muset ještě nějaký čas počkat. Televize Pro 7 totiž v kabelové televizi upustila od formátu Dolby Digital, poněvadž lze toto digitální vysílání přijímat jen v několika málo městech.

Near-Video-on-Demand („téměř video na prání“) a Video-on-Demand (VOD) umožňují divákovi být časově flexibilní. První služba umožňuje to, že jeden a tentýž film bude vícekrát začínat v krátkém časovém odstupu (např. každých 15 nebo 20 minut). VOD poskytuje ještě nezávislejší formu, divák si vybírá z nabídky různých filmů a programů to, na co se chce podívat v libovolnou dobu. Avšak je třeba uvážit tu skutečnost, že obě služby jsou
zpoplatněné.


Kvalita příjmu a pestrost programové nabídky

Protože kvalita obrazu a zvuku analogového satelitního signálu je jistě velmi dobrá, mezi analogovým a digitálním signálem není žádný podstatný rozdíl. Také rozmanitost programů neposkytuje divákovi žádnou motivaci vyměnit analogovou techniku za digitální. Pouze příjem programů, které budou vysílány výhradně digitálně jako je ZDF-Theaterkanal nebo placené programy televize Premiere, by mohly přimět diváka k tomu, aby přešel na digitální satelitní příjem.

Absolutní zlepšení kvality obrazu ve srovnání s analogovým přenosem se dá dosáhnout u digitální kabelové televize, poněvadž v mnoha případech je analogový televizní signál v anténní zásuvce silně zašumělý a rušen moaré.
Naproti tomu menší programová nabídka (digitální kabelové televize) neposkytuje, pokud jde o diváka, žádnou motivaci opustit analogové vysílání.

U terestrického příjmu je zlepšení kvality obrazu jedním z hlavních důvodů pro přechod na digitální techniku, neboť šum nebo mnohonásobný obraz (tzv. duch), jak je známe z analogového terestrického příjmu, jsou v digitálním pozemním příjmu definitivně minulostí. Mimo to se tato „všudypřítomná“ televize v případě kvality obrazu i zvuku vyrovná digitálnímu vysílání prostřednictvím kabelu nebo satelitu. Velkou motivací pro přechod je i poskytnutí větší programové nabídky. V systému DVB-T vysílají vedle veřejnoprávních a oblíbených soukromých televizí také regionální programy.

Informace o místní programové nabídce kabelové televize se dá získat na internetu, někteří provozovatelé tu však mohou chybět.

Příležitost pro obchod

Rok 2002 byl poznamenán zdrženlivostí zákazníků utrácet své peníze, pro zvýšení prodeje nyní bojují velké obchodní řetězce o zákazníka slevami, rabaty, trvale nízkými cenami. Odborný prodejce se může prosadit v poradenství a montáži zařízení, což by měl také plně využít. Právě nová technika příjmu vyžaduje nejen podrobnou konzultaci se zákazníkem, ale i vysoké náklady na instalaci. Jak veliký je to potenciál, ukazuje např. statistika SES/Astra.

Ve všech spolkových zemích je asi 30 až 50 % domácností vybavených satelitním přijímačem (s výjimkou Hamburku 7,1% a Berlína 13,2 %) a asi 2 až 7 % domácností (s výjimkou Hamburku, kde je to 0,4%) přijímá digitální programy. /zdroj: SES/Astra, stav: 12/2001/

Náklady a výdaje

Kromě nákladů na pořízení a montáž komponentů satelitní „výbavy“ a set-top-boxu nevznikají žádné další finanční závazky za příjem signálu. Pouze pro předplatitele televize Premiere nebo divákům jiných placených platforem satelitní televize vzniknou další náklady.

U kabelové televize montáž satelitní antény odpadá, v každém případě se musí platit měsíční poplatek provozovateli kabelové sítě. Další poplatek je pro předplatitele některých dalších placených nabídek, např. Premiere, podobně jako u satelitního příjmu. Někteří provozovatelé kabelové televize poskytují svým zákazníkům možnost pronájmu set-top-boxu pro příjem své digitální programové nabídky, jiní doporučují koupi set-top-boxu DVB-C.

Pro příjem DVB-T je třeba (podle vzdálenosti od vysílače) venkovní anténa. I v blízkosti vysílače, kde pro příjem úplně postačí pokojová anténa, může být venkovní anténa instalována spolu s domovním rozvodem. Každý uživatel potřebuje kromě toho i set-top-box.

Jak se rozhodnout …

Přechod z analogového příjmu na digitální televizi DVB není tak jednoduchý, jak by se mohlo zdát, protože před investicí do přijímacího zařízení a set-top-boxu je důležité vzít v úvahu všechny požadavky a výdaje. Je zřejmé, že přece jen jsou pro diváka investice do nového přijímacího zařízení dlouhodobé, neboť divák si nepřeje zbavovat se svého původního zařízení každý rok či dva, aby si opatřil nové.

Nejprve je důležité rozhodnout se pro některý ze tří způsobů vysílání. Dále je nutné uvážit i jiné nabídky programů.

- Pokud klademe důraz na informace z našeho regionu, jistě nám v budoucnosti dobře poslouží kabelová televize nebo terestrický příjem.

- Pokud chceme přijímat zahraniční programy, potřebujeme většinou satelitní přijímací zařízení. Podle toho, které stanice bychom si přáli, postačí nám např. multifeed pro Astru a Hot Bird. Další možností jsou dvě samostatné parabolické antény.

- Musíme také uvážit příjmové podmínky. Pokud není možnost instalace satelitní paraboly s volným výhledem směrem na jih, satelitní příjem můžeme vypustit.

- Investiční výdaje jsou také ne zcela bezvýznamné. Pro jen jednoho účastníka je jistě vhodnější koupit si terestrický box spolu s pokojovou anténou, než si popř. nechat instalovat nákladné satelitní přijímací zařízení.

- V případě kabelové televize nejsou důležité jen měsíční poplatky. Je nutno zvážit také nabídku programů a rovněž i přednosti poskytovatele kabelové televize pokud jde o set-top-box.


Poznámka redakce:

Celý článek se týká německého trhu, ale obecně posouzení možnosti přechodu z analogového na digitální vysílání platí i pro našeho satelitního diváka. Po roce 1989 bylo u nás namontováno množství analogových kompletů, které již dnes dosluhují a tak přichází na řadu otázka, zda a čím je nahradit. Při dnešní nedostupnosti DVB-T mimo území Prahy je pak někde možnost kabelové přípojky - pokud ne, zbývá už pouze pronájem UPC Direct anebo individuální satelitní příjem s digitálním receiverem. Vše však stojí určité (nemalé) investice, proto si ještě jednou přečtěte v článku pro a proti jednotlivým řešením.

A ještě jedno upozornění – v případě satelitního příjmu na dvě paraboly (či multifeed) pro českého a slovenského diváka by byla samozřejmě vhodnější orientace na Astru a Eurobird s pakety Czechlink a Slovak Link)
.


Zdroj: rfe(radio fernsehen elektronik) č. 1-2/03, s. 27 až 30, přeložil: Petr Miklík, volně upraveno a zkráceno


  Sdílet:      

¤   počet komentářů k tomuto článku: 0   ¤

Verze pro tisk




Další články z rubriky:
24.07.2002 • HUMAX už nemôže vyrábať prijímače s Viaccess [ 3 ]
17.05.2002 • Londýnské fórum Mediacast 2002
11.04.2002 • Kirchovo mediální impérium krachuje! [ 4 ]
03.03.2002 • Start rakety Ariane 5 se satelitem Envisat [ 4 ]
26.02.2002 • Nejúspěšnější moderátor na nejúspěšnější zpravodajské stanici – CNN
23.02.2002 • Sky News Active - opäť dokonalejší

  Komentáře:

ERROR

Přidávat komentáře mohou pouze registrovaní uživatelé.

Přihlašte se: Přihlášení.

V případě, že ještě nejste u nás registrován, můžete se místo registrace přihlásit svým účtem přes:
Facebook, Twitter, Google. .

Pokud nejste doposud zaregistrovaný, vytvořte si registraci s vlastním uživatelským jménem (nickem): Registrace.



zpět nahoru


¤ Napište nám ¤ Reklama ¤ Mapa stránek ¤ Cookies nastavení ¤
Všechna práva vyhrazena! - VHR, Kvasice & COM, Banská Bystrica - All rights reserved! TOPlist