Implementace evropských pravidel pro oblast telekomunikací byla jedním z hlavních motivů přípravy a přijetí nového telekomunikačního zákona – Zákona o elektronických komunikacích (Zákon č. 127/05 Sb.). Česká republika byla spolu s Belgií, Řeckem a Estonskem již v loňském roce upozorněna na absenci nové legislativní úpravy. Evropská komise v tehdejší zprávě také jako negativum v některých evropských zemích uvedla, že ne všichni národní regulátoři pracují nezávisle a nezaujatě ( ovšem nikoliv v souvislosti s hodnocením stavu v ČR). Přesto se podle zprávy Evropské komise ve většině evropských zemích konkurenční prostředí v telekomunikacích a informačních technologiích již v závěru roku 2004 zlepšilo.

Riziko nepřijetí nového regulačního rámce a pravidel liberalizace prostředí v telekomunikacích bylo nakonec v ČR zažehnáno, i když přirozeně nová norma, účinná od 1.5.2005, obsahuje i některé nedostatky. Některá sporná nebo nejasná ustanovení zákona, vzešlá z množství několika set pozměňovacích návrhů ve Sněmovně, upravil později Senát. Všechny změny však byly při vrácení zákona zpět do Sněmovny odmítnuty. Důvodem rozhodnutí poslanců především z řad ČSSD a KSČM bylo mj. i to, že přijetím jinak poměrně žádoucích senátních úprav by zároveň Česká televize (a ČRo) přišla o veřejnoprávní multiplex, jehož využití se nakonec pro mnohé poněkud překvapivě odkládá na dobu až někdy po roce 2007.

V některých zemních mají s přijímáním legislativy pro obor elektronických komunikací ještě mnohem větší problémy.V dubnu letošního roku zahájila Evropská komise další správní řízení s deseti členskými státy, na kterých požaduje nápravu přijatých pravidel pro oblast elektronických komunikací. Zahájení těchto řízení navazuje EK na zprávy komise COM(2003)715 a COM (2004)759 v jejich konečných verzích. Důvodem zahájení řízení jsou nedostatky ve vnitrostátních právních předpisech a nesprávné uplatňování přijatých evropských pravidel. Jedná se o Německo, Itálii, Lotyšsko, Maltu, Nizozemsko, Rakousko, Polsko, Portugalsko, Finsko a Slovensko (v tomto případě se tak stalo podle očekávání i díky poněkud rychle přijatému telekomunikačnímu zákonu).

Většina výhrad EK je namířena na nedostatky při zabezpečení pravidel hospodářské soutěže v oblasti telekomunikací a ochrany spotřebitele. V některých zemích došlo k určitému praktickému omezení pravomocí národních regulačních orgánů. V Polsku, Lotyšsku a na Maltě nebyla zajištěna tzv. přenositelnost telefonního čísla, což je považováno za krok zpomalující rozvoj konkurence. Evropský soudní dvůr již 10.dubna oznámil, že Belgie a Lucembursko nesplnily svoje povinnosti nepřijetím úplných transpozičních opatření v souladu s novým regulačním rámcem. Evropská komise se na základě analýz národních legislativ rozhodla upozornit desítku států s nedokončenou nebo neúplnou aplikací nových pravidel a vyzvat je k nápravě jak v legislativě, tak v praxi. Desítka vyzvaných států má teď ještě možnost vydat k rozhodnutí EK své stanovisko a pokusit se obhájit své pozice a zdůvodnit vzniklé rozpory. V další fázi by pak připadalo v úvahu další soudní řízení.

Situace v ČR se mezitím privatizací zbylého podílu v dosud dominantním polostátním Českém Telecomu výrazně změnila. Bylo již také zvoleno 4 z 5 členů nové Rady Českého telekomunikačního úřadu z řad nedávných vysokých státních úředníků, manažerů Českého Telecomu a v druhém kole zvolila česká vláda členem Rady ČTÚ také dosavadního předsedu regulačního telekomunikačního úřadu Ing.D.Stádníka. K hlavním úkolům ČTÚ bude v počátku patřit analýza českého telekomunikačního trhu s posouzením tzv. významných tržních sil a stanovením relevantního trhu a následně případné uplatnění příslušných regulačních opatření.

Evropská komise i nadále podrobně zkoumá všechny přijaté předpisy a normy a jejich soulad s evropskými směrnicemi. Jedním z rizikových míst v našich normách je podle některých odborníků i postavení veřejnoprávních médií a jejich zakotvení v právních předpisech. V našem případě existuje například i určitý rozpor v úpravě, která staví Českou televizi i do role „operátora“. Podle ZEKu se pojmem operátor rozumí „podnikatel“, podle evropské směrnice 2002/19/ES je operátor definován jako „podnik“, tedy mnohem obecnější pojem. Při rozdílném zařazení může vzniknout spor při aplikaci pravidel hospodářské soutěže i problém se vztahem ke Sdělení Evropské komise o použití pravidel státní podpory pro veřejnoprávní vysílání z roku 2001 (2001/C 320/04). Obecně jde o komplikace plynoucí z nutnosti provázat domácí pravidla s evropskými předpisy. V rámci projednávané novely mediálního zákona (Zákon č.231/01Sb.) se kromě revize změn Zákona o ČT uvažuje i o případné drobné korekci Zákona o elektronických komunikací, a to i v souvislosti s úpravami pro digitální vysílání.


Ing.Zdeněk Duspiva, publicista, 24.4.2005